Helwingia chinensis var. chinensis helvingie ��nsk�
Helwingia
Helvingie je asijsk� taxon, je� byl d��ve za�azen do �eledi cornaceae, ale d�ky unik�tn�m vlastnostem pro n�j koncem 19. stolet� n�kolik botanik� vytvo�ilo samostatnou �ele� helwingiaceae. Jedn� se o st�lezelen� i opadav� ke�e, jejich� velkou atrakc� jsou drobou�k� kv�ty, je� vyr�staj� z prost�edk� list�. V Evrop� jsou t�m�� nezn�m� a najdete je asi jen ve sb�rk�ch nad�enc� a sb�ratel� rarit a zvl�tnost�. Z�ejm� d�ky velk� plo�e p�irozen�ho v�skytu (od Nep�lu po Japonsko) to jsou velmi variabiln� rostliny, mezi nimi� se m�lokdo vyzn� a �asto najdete v evropsk�ch i americk�ch �kolk�ch omyly. My se op�r�me o studii japonsk�ch botanik� Hiroshi HARA a Sachiko KUROSAWA z publikace Tokijsk� univerzity FLORA OF EASTERN HIMALAYA z roku 1975.
Helvingie ��nsk� a jej� hlavn� varieta chinensis byla poprv� popsan� v roce 1893 (Batalin). Je to velmi otu�il� druh nalezen� v severn� Barm� a v z�padn� a centr�ln� ��n� (Yunnan, S‘-�chuan, Kansu, Kweichou, Hupeh). Pro m� je asi nejatraktivn�j��m druhem, proto�e jej� listy jsou spolehliv� neopadav� p�i b�n�ch �esk�ch zim�ch (do cca -20�C). Jsou 5-6 cm dlouh�, velmi �zk� (1-1,5cm), prot�hle kopinat�, tmav� zelen� se slab�m n�znakem sv�tle zelen�ch �ilek a ra�� tmav� v�nov� �erven�, co� je i barva mlad�ch v�tvi�ek. Jsou vysoce leskl� a jejich kraje jsou m�lce pilovit�.
Roste vzp��men�, st�edn� rychle a� rychle (20-40 cm za rok) a rozr�st� se du�nat�mi oddenky, d�ky �emu� bych rostlinu nenaz�val ke�em, sp�e kr�sn�m hou�t�m s atraktivn�mi listy. Zachov�v� si listy po cel� d�lce v�tv�, tak�e z�st�v� od zem� hust� a� nepr�hledn�. Star�� rostliny tvo�� v polovin� jara drobou�k� kv�ty, je� vyr�staj� jako stigmata z prost�edk� nej�ir�� ��sti list� a po nich n�sleduj� mal� tmav� �erven� a� �ern� plody, pokud m�te sam�� i sami�� rostlinu (jsou dvoudom�). Pokud o roz�i�ov�n� rostliny do stran pomoc� oddenk� nestoj�te, okol� rostliny zakryjte mul�ovac� agrotext�li�.
Posledn� revize 31-12-2019
Helvingie se v p��rod� vyskytuje jako podrost vysok�ch strom� a sou��st hou�tin. Nevy�aduje pln� slunce a n�kte�� p�stitel� jej ani nedoporu�uj�, naopak se j� dob�e da�� ve st�nu. Vyzkou�eli jsme, �e v�born� prosp�v� v kysel� a� neutr�ln� p�d�, kde barva jej�ho olist�n� je nejsyt�j��. Lze jakkoli st��hat od jara do poloviny l�ta. D�v� p�ednost vlh�� zemi p�ed p�eschnut�m – doporu�ujeme nechat ji zamul�ovanou po cel� rok. Vyzkou�en� mrazuvzdornost je zat�m do -24�C a dokonce zvl�dla i zimu ve venkovn�m kv�tin��i bez izolace.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



