.jpg)
Hemerocallis citrina denivka �lut�, denivka citronov�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hemerocallis
Rod Hemerocallis zahrnuje p�ibli�n� 15 druh� vytrval�ch bylin z �eledi asfodelovit�ch (Asphodelaceae), p�vodem z v�chodn� Asie � zejm�na z ��ny, Koreje a Japonska. Vyzna�uj� se tr�vovit�mi listy, du�nat�mi oddenky a kv�ty, kter� se otev�raj� na jedin� den. Pr�v� tento rytmus kveten� dal rodu jm�no: �eck� �hemera� znamen� den a �kallos� kr�su. Prvn� botanick� popis poch�z� od Carla Linn�ho z roku 1753, ale n�kter� druhy byly v Asii p�stov�ny u� tis�ce let. V Evrop� se denivky objevily v 16. stolet�, ale skute�n� �lechtitelsk� rozmach nastal a� ve 20. stolet� v USA, kde vznikly tis�ce kultivar� s neuv��itelnou �k�lou barev, tvar� a velikost�.
Denivka citronov� m� v asijsk�ch kultur�ch v�jime�n� postaven�. V ��n� je zn�m� jako �zlat� jehla� (金針, jīnzhēn) nebo �zeleninov� lilie� (黃花菜, hu�nghuācài) a jej� su�en� poupata jsou b�nou sou��st� tradi�n� kuchyn� � p�id�vaj� se do pol�vek, sal�t� i sma�en�ch pokrm�. Ro�n� se v ��n� sklid� des�tky tis�c tun poupat, p�i�em� Hemerocallis citrina pat�� k nejp�stovan�j��m druh�m. V Koreji a Japonsku je spojov�na s duchovn� o�istou, ve�ern�m rozj�m�n�m a pom�jivost� � kv�ty se toti� otev�raj� nave�er, co� je u denivek v�jime�n�. V tradi�n� medic�n� se pou��vala p�i l��b� mo�ov�ch pot��, nespavosti a melancholie. V modern�m v�zkumu se zkoum� jej� potenci�l p�i zpomalen� r�stu n�dorov�ch bun�k. P�esto�e je jedl�, mus� b�t tepeln� upravena � v syrov�m stavu m��e obsahovat neurotoxick� stypandrol.
Denivka �lut� je elegantn� botanick� druh s vysok�mi, �t�hl�mi stonky a �zk�mi, tr�vovit�mi listy, kter� na podzim spolehliv� zatahuje. Kv�ty jsou trubkovit�, p�ibli�n� 13 cm velk�, s �zk�mi segmenty a �ist� �lutou barvou, kter� v podve�ern�m sv�tle z�sk�v� tepl� citronov� n�dech. Pat�� mezi diploidn� denivky a je velmi vonn� � v�n� kv�t� je jemn�, sladk�, p�ipom�naj�c� citrusy. Kv�ty se za��naj� otev�rat kr�tce p�ed z�padem slunce, z�st�vaj� pln� rozvit� b�hem noci a zav�raj� se dopoledne n�sleduj�c�ho dne. Rostlina kvete od �ervna do �ervence, v p��zniv�ch podm�nk�ch i d�le. Na rozd�l od v�t�iny modern�ch kultivar� p�sob� Hemerocallis citrina p�irozen� a vzdu�n�, s lehkost� divok� rostliny, kter� vn�� do z�honu jemn�, voln� rytmus.
Druh Hemerocallis citrina popsal Baroni roku 1897 jako botanickou novinku poch�zej�c� z horsk�ch oblast� ��ny. Baroni byl italsk� mision�� a p��rodov�dec, kter� p�sobil v Asii koncem 19. stolet� a p�isp�l k pozn�n� �ady v�chodoasijsk�ch rostlin. Jeho pr�ce na denivk�ch polo�ila z�klad pro pozd�j�� �lecht�n� v�n� a no�n�ch kultivar�, kter� se staly obl�ben�mi v evropsk�ch zahrad�ch. Citrina z�st�v� dodnes cen�na jako p�vodn�, autentick� forma s neoby�ejn� jemnou v�n� a p�irozen�m p�vabem. Pro m� to b�vala hlavn� kv�tina konce �koln�ho roku, proto�e ji maminka, kter� ji roky p�stovala, tradi�n� �ezala do mal� kytice pro mou t��dn� u�itelku p�i p�ed�v�n� vysv�d�en� na konci �ervna.
Posledn� revize 11-11-2025; 15-05-2026
U denivky citronov� se n�roky na p�stov�n� p��li� neli�� od ostatn�ch druh�, ale p�esto si zaslou�� p�r specifick�ch pozn�mek. Dop�ejte j� pln� slunce, p��padn� lehk� polost�n, zejm�na v teplej��ch oblastech. Nejl�pe prosp�v� ve vlhk�, hum�zn� p�d�, ale snese i su��� stanovi�t�, pokud m� dostatek prostoru pro ko�eny. Je vhodn� i do p��rodn�ch zahrad, kde m��e r�st bez z�sahu, ale v kultivovan�m z�honu ocen� jarn� p�ihnojen� kompostem nebo slabou d�vkou organick�ho hnojiva. Slim�ci ji napadaj� jen v�jime�n�, chorobami netrp�. Po odkv�tu je mo�n� cel� trs ost��hat nebo v�razn� protrhat star� listy, kter� b�vaj� unaven�. Listy lze odstranit i na konci sez�ny, ale nen� to nutn� � rostlina si porad� sama. Mrazuvzdornost je v�born�, a� do �40 �C
