Heuchera 'AMBER WAVES' dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Dlu�icha Amber Waves se py�n� n�padn� medov� jantarov�mi listy s velmi zvln�n�mi okraji. Barva list� se lehce m�n� od mlad�ch a� po dosp�l�, tak�e rostlina v sez�n� nikdy nem� jednolit� odst�n. Tato dlu�icha si spolehliv� ponech�v� p�kn�, zdrav� listy do cca -10�C a pokud jsou p�i ni���ch teplot�ch pokryt� sn�hem, po jeho rozt�t� se znovu uk�� v dobr� kondici. P�esto doporu�ujeme v�echny na ja�e ost��hat, aby si rostlina vytvo�ila nov� a v�t��. Drobou�k� kv�ty jsou sv�tle r��ov� a� kr�mov� a objevuj� se ji� na p�elomu jara a l�ta na vcelku pevn�ch, kor�lov� r��ov�ch stonc�ch o v��ce 30-40 cm.
Amber Waves poch�z� z po��tku nov�ho tis�cilet�, tedy z roku 2000 a zaslou�il se o ni Dan M.Heims z americk� �kolky Terra Nova Nurseries ve st�t� Oregon. Patent byl vystaven v roce 2002 a m� ��slo PP13,348. Tato dlu�icha byla z�rove� jedn�m z rodi�� nov�j�� odr�dy s n�zvem Lime Rickey, kter� prop�j�ila sv� kudrnat� listy.
Posledn� revize 14-11-2012
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
