Heuchera americana 'MARVELOUS MARBLE™ Silver' dlu�icha americk�
Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Heuchera americana je severoamerick� druh dlu�ichy poch�zej�c� z les� a skalnat�ch svah� v�chodn� a st�edn� ��sti kontinentu, kde roste v tenk� vrstv� p�dy na v�pencov�ch i kysel�ch podkladech a p�irozen� sn�� polost�n i kol�s�n� vl�hy. Form�ln� ji popsal Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 na z�klad� herb��ov�ho materi�lu dovezen�ho do Evropy, ��m� ji ukotvil v modern�m botanick�m syst�mu, nikoli v�ak v kulturn�m smyslu objevil. Rostlina byla po generace d�v�rn� zn�m� p�vodn�m obyvatel�m Severn� Ameriky, kte�� vyu��vali ko�eny bohat� na t��sloviny jako l��ivku i praktickou surovinu, co� se odrazilo v anglick�m jm�nu American alumroot, p�ipom�naj�c�m jej� schopnost nahradit kamenec p�i barven� textilu. Botanicky je Heuchera americana mimo��dn� prom�nliv�, co� vedlo v 18. a 19. stolet� k �ast�mu zam��ov�n� s p��buzn�mi druhy a k dlouhodob�m taxonomick�m nejasnostem, jejich� d�sledkem bylo postupn� vy�len�n� n�kolika dnes samostatn� uzn�van�ch druh�, nap��klad H. pubescens nebo H. caroliniana.
Dlu�icha Marvelous Marble� Silver nese n�padn� st��b�it� mramorovan� listy, je� zjara ra�� tmav� v�nov� a s p��chodem teplej��ho po�as� l�ta se v�nov� stahuje doprost�ed listu a odhaluje zelen� okraje, co� m� za n�sledek, �e vnit�ek listu vypad� jako vyzdoben� tmav� purpurovou a� hn�dou �ilnatinou. Listy jsou okrouhl�, n�padn� lalo�nat�, neopadav�. Drobn�, b�l� kv�tky vyr�staj� ve vrcholov�ch lat�ch na asi 50-60 cm vysok�ch stonc�ch sporadicky od za��tku a� do konce l�ta. Roste bujn� do p�kn�ho, pol�t��ovit�ho trsu.
Dlu�icha americk� je jedna z n�kolika z�kladn�ch druh� t�to odoln� trvalky, je� se vyu��v� pro dal�� k��en� zejm�na pro n�padnou �ilnatinu list� a �ast� mramorovan�. Jej� p�irozen� v�skyt sah� od jihu a� do centr�ln� oblasti USA. S�rii Marvelous Marble� vyvinuli �lechtitel� ze Syngenta Flowers a p�edstavili roku 2009.
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� trvalky, sp�e p�dopokryvn�ho r�zu. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou zem, kter� by m�la b�t dostate�n� �ivn� � na pH p�dy nez�le��. Ale s ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce vyjma sv�tlolist�ch odr�d, nejsou-li na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde budou jejich barvy m�n� v�razn�. Na ja�e od�e�te v�echny listy a nechte ji celou op�tovn� nara�it p�kn�mi, nov�mi listy. Mrazuvzdorn� jsou do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
Posledn� revize 02-01-2021
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech





































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



