Heuchera (Berry series) 'GREENBERRY' dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. V p��rod� se vyskytuje kolem 37 druh�, ale p�esn� rozd�len� je trochu o��ek � rostliny se �asto k��� mezi sebou a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� divu, �e se jejich k��en�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Jelle van den Haak z Nizozem� je jedn�m z on�ch hra�i�k�, kter� si obl�bil nejen heuchery, ale i mnoho jin�ch trvalek a u n�s je zn�m� p�edev��m jako � mocn� v�emocn� �lechtitelsk� guru, kter� se zab�v� tolik kr�sn�mi t�apatkovkami ze s�rie Sunseekers s naprosto fantastick�mi barvami. Stejn� je to i u t�to s�rie dlu�ich pojmenovan� Indian Summer (Bab� l�to), kde z�skan� odr�dy pojmenov�v� po r�zn�ch jedl�ch bobul�ch �i �emukoli spojen�ho s ovocem, jeho� barvu mu listy nejv�ce p�ipom�naj�. Zat�m existuj� tyto: MULBERRY ORANGEBERRY, HUCKLEBERRY, GOJIBERRY, BOYSENBERRY, CORALBERRY, CHERRYBERRY, SPLASHBERRY, CRANBERRY a GREENBERRY.
Dlu�icha Greenberry je dal�� odr�da heuchery ze s�rie Berry pojmenovan� po r�zn�ch dobrot�ch. Jm�no Greenberry pat�� jihoamerick� rostliny z rodiny solanum (lilek leskloplod�), kter� plod� drobn� a sladk� plody s lesklou, br��lov� zelenou slupkou. Tato dlu�icha je barvou sv�ch list� velmi podobn�. Jsou okrouhle lalo�nat�, m�rn� zvln�n�, sv�e zelen� se sv�tlej��mi, st��b�it�mi odlesky. Za��tkem l�ta tvo�� kr�tk�, asi 30 cm dlouh�, zelen� stonky s mno�stv�m malinov� �erven�ch kv�tk�. Roste pomalu do hust�ho trsu.
Posledn� revize 05-08-2023
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� trvalky, sp�e p�dopokryvn�ho r�zu. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou zem, kter� by m�la b�t dostate�n� �ivn� � na pH p�dy nez�le��. Ale s ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce vyjma sv�tlolist�ch odr�d, nejsou-li na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde budou jejich barvy m�n� v�razn�. Na ja�e od�e�te v�echny listy a nechte ji celou op�tovn� nara�it p�kn�mi, nov�mi listy. Mrazuvzdorn� jsou do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch.
