.jpg)
Heuchera (Berry series) 'Ifhepr' CRANBERRY dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. V p��rod� se vyskytuje kolem 37 druh�, ale p�esn� rozd�len� je trochu o��ek � rostliny se �asto k��� mezi sebou a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� divu, �e se jejich k��en�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Jelle van den Haak z Nizozem� je jedn�m z on�ch hra�i�k�, kter� si obl�bil nejen heuchery, ale i mnoho jin�ch trvalek a u n�s je zn�m� p�edev��m jako � mocn� v�emocn� �lechtitelsk� guru, kter� se zab�v� tolik kr�sn�mi t�apatkovkami ze s�rie Sunseekers s naprosto fantastick�mi barvami. Stejn� je to i u t�to s�rie dlu�ich pojmenovan� Indian Summer (Bab� l�to), kde z�skan� odr�dy pojmenov�v� po r�zn�ch jedl�ch bobul�ch �i �emukoli spojen�ho s ovocem, jeho� barvu mu listy nejv�ce p�ipom�naj�. Zat�m existuj� tyto: MULBERRY ORANGEBERRY, HUCKLEBERRY, GOJIBERRY, BOYSENBERRY, CORALBERRY, CHERRYBERRY, SPLASHBERRY, CRANBERRY a GREENBERRY.
CRANBERRY je dlu�icha s listy v barv� bronzov� �erven�ho pigmentu, kter� p�sob� jako jemn� zapr�en� �erve� a v z�honu okam�it� p�it�hne pozornost. Pat�� do nizozemsk� �bobulov� s�rie a jej� barva m� p�ipom�nat brusinky, co� skute�n� plat�, ale jen v jedn� f�zi, proto�e listy b�hem sez�ny m�n� odst�n od brusinkov� �erven� do karamelov� m�d�n� a� tlumen� v�nov�, p�i�em� si zachov�vaj� typick� syt� purpurov� rub. Listy jsou �irok�, m�lce dlanit� lalo�nat�, se srd�itou b�z� a n�padn� zakulacen�mi, siln� zvln�n�mi laloky, co� jim dod�v� v�raznou plasticitu; povrch je jemn� chlupat� a lehce leskl�. Rostlina tvo�� n�zk�, pravideln� zakulacen�, velmi hust� trs, z n�ho� vyr�staj� dlouh�, �t�hl� stonky o v��ce a� 70 cm s drobn�mi, sv�tle purpurov�mi, steriln�mi kv�ty ve velk�m mno�stv�. Kvete p�ibli�n� od �ervna do �ervence. Odr�da je chr�n�na patenty 58126 (EU � 2021) a PP32106 (USA � 2020).
Jej� barvu a hustotu ocen�te v p�edn�ch parti�ch trvalkov�ch z�hon�, kde m�te hodn� zelen�ch list�, kter� svou barvou skv�le dopln� a pozvedne. Pro nejv�t�� kontrast je dobr� ji vlo�it mezi rostliny s kopinat�mi nebo tr�vovit�mi listy, tak�e �alv�je, denivky nebo ost�ice budou dobr�mi sekundanty. Ale nebojte se p�idat texturu a zkombinovat je i se stra�kami nebo �pol�ny, kter�m vytvo�� barevn� podrost pro jejich zlatav� oran�ov� kv�ty hned zjara. Pro hust� trsy doporu�uji vysazovat aspo� 3 rostliny do hn�zda.
Posledn� revize 18-05-2026
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� trvalky, sp�e p�dopokryvn�ho r�zu. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou zem, kter� by m�la b�t dostate�n� �ivn� � na pH p�dy nez�le��. Ale s ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce vyjma sv�tlolist�ch odr�d, nejsou-li na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde budou jejich barvy m�n� v�razn�. Na ja�e od�e�te v�echny listy a nechte ji celou op�tovn� nara�it p�kn�mi, nov�mi listy. Mrazuvzdorn� jsou do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch n�dob�ch.
