Heuchera 'BLACK PEARL'; PRIMO™ dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
Mnoho �lechtitel� se sna�� dos�hnout v�jime�n�ch barev, kter� se v p��rod� vyskytuj� m�lo, jako jsou �ist� modr� a �ern�. V p��pad� �ern� barvy se o to pokusilo ji� v�ce botanik� a jeden z t�ch �sp�ch� nese jm�no Black Pearl (�ern� perla). Jedn� se o dlu�ichu, kterou v roce 2013 vy�lechtil Hans Hansen z americk� �kolky Walters Gardens v Michiganu. Patent �. PP29395 z�skal roku 2018. Pat�� do atraktivn� s�rie PRIMO�.
Dlu�icha Black Pearl se py�n� velmi tmav� v�nov�mi, a� �ern�mi, kovov� leskl�mi listy. Jsou velk�, maj� zakulacen�, m�rn� zvln�n� lal��ky a spodek listu je sv�tiv� purpurov�. Od za��tku l�ta vykv�taj� vrcholov�mi latami drobou�k�ch, b�l�ch kv�tk� s r��ov�mi kal�ky na r��ov� purpurov�ch stonc�ch o v��ce 40-50 cm. Nen� probl�m stonky od�ezat, pokud v�m kveten� kaz� dojem z atraktivn�ch list�. Listy dob�e odol�vaj� mrazu a na chr�n�n�m stanovi�ti mohou z�stat p�kn� i p�es zimu. L�pe se vybarvuje na slunci, ve st�nu listy ztr�cej� �erven� odst�ny a m�n� se na temn� zelen� s v�nov�m n�dechem.
Posledn� revize 04-01-2019
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
