Heuchera TIMELESS ORANGE; 'Inheutiora' dlu�icha
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Heuchera
Dlu�ichy jsou nen�ro�n�, zato velmi n�padn� trvalky, kter� si z�skaly oblibu d�ky sv�m kr�sn�m list�m a drobn�m kv�t�m, n�kdy i v bohat�ch kv�tenstv�ch. Vytv��ej� hust� trsy s listy, jejich� barevn� �k�la je dechberouc�. Botanick� rod Heuchera dostal jm�no podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677�1746), n�meck�ho l�ka�e a profesora. Zahrnuje kolem �ty� des�tek druh� vytrval�ch rostlin p�ev�n� ze Severn� Ameriky, s v�jimkou druhu H. sichotensis z rusk�ho D�ln�ho v�chodu. Do Evropy se dostal v 18. stolet�. Jejich p�esn� rozt��d�n� do druh� b�v� trochu o��ek, proto�e rostliny se i v p��rod� mezi sebou �asto k��� a kv�ty v�znamn� m�n� tvar, jak rostlina dozr�v�. Nen� proto divu, �e se jejich �lecht�n�m zab�v� tolik �lechtitel�, proto�e je jednodu�e fascinuj�c� si s jejich prom�nliv�m genofondem �hr�t� a nad�en� �ekat, co nov�ho se na konci pokusu objev� 😊.
TIMELESS ORANGE je fantastick� dlu�icha s listy unik�tn� barvy. Jsou velk�, okrouhle lalo�nat�, dlanit�, leskl�, mlad� jsou lososov� r��ov�, dozr�vaj� do jantarov� oran�ov�, p�i�em� spodn� patra list� jsou sv�tle olivov� a� limetkov� zelen�. Za��tkem l�ta se objevuj� tenk� stonky o v��ce cca 40-45 cm, na jejich� vrcholech vykv�taj� ��dk� laty s drobn�mi, m�lo n�padn�mi kv�ty. Listy dob�e odol�vaj� mraz�m a z�st�vaj� neopadav�.
Zaj�mav� je, �e celou s�rii dlu�ich s n�zvem TIMELESS vytvo�il Ameri�an Hans A. Hansen s v�jimkou t�to, kter� poch�z� z N�mecka a vy�lechtil j� Walter Ludwig ze �lechtitelsk� firmy Innovaplant. Evropsk� patent �. 46437 vy�el roku 2017.
Posledn� revize 17-02-2022
Dlu�ichy jsou nen�ro�n� a �asto st�lezelen� trvalky, kter� p�sob� sp�e p�dokryvn�, ale �asto a �sp�n� se pou��vaj� jako plnohodnotn� sou��sti promy�len�ch trvalkov�ch z�hon�, kde nab�dnou skv�l� kontrast k jemn�j��m textur�m. Nejrad�ji maj� lehce p�ist�n�n� stanovi�t� a rovnom�rn� vlhkou, �ivnou p�du � na jej� pH nez�le��. S ob�asnou z�livkou snesou i pln� slunce, vyjma sv�tlolist�ch odr�d, pokud nejsou na slunce v�slovn� ur�en�. Daj� se p�stovat i ve st�nu, kde v�ak jejich barvy nejsou tak v�razn�. Na ja�e sta�� ost��hat v�echny listy, aby rostlina znovu nara�ila sv��mi, nov�mi listy. Hnojen� nen� nutn�, ale v�znamn� zlep�� jej� vzhled a vitalitu. Jsou mrazuvzdorn� do cca -34 �C a lze je p�stovat i ve venkovn�ch kontejnerech.
