Home > Katalog > Hosta 'BLUE MAMMOTH'
Hosta 'BLUE MAMMOTH'
Ilustra�n� foto.
hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth hosta Blue Mammoth

Hosta 'BLUE MAMMOTH' bohy�ka, funkie

vzr�st
n�zk� trvalka
b�n� v��ka
0,4-0,9m
b�n� ���ka
1,2-1,5m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
modrozelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
r�znobarevn�: b�l� a� fialov�
doba kveten�
�erven-�ervenec
n�roky na slunce
polost�n a st�n
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
3   (do -40�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Hosta

Rod Hosta tvo�� skupinu vytrval�ch bylin p�vodem z v�chodn� Asie � p�edev��m z Japonska, Korejsk�ho poloostrova, severov�chodn� ��ny a rusk�ho D�ln�ho v�chodu � a v p��rod� je b�n� nal�z�me v lesn�ch podrostech, na vlhk�ch svaz�ch a v �dol�ch potok�, v polost�nu a� st�nu. Po�et uzn�van�ch taxon� se v odborn� literatu�e li�� podle koncepce druhu, obvykl� odhady se pohybuj� kolem 40�50 druh�. Hosty zaznamenal jako prvn� evropsk� cestovatel Engelbert Kaempfer (1651�1716), v�znamn� ran� botanick� pr�ce z Japonska p�inesl Carl Peter Thunberg (1743�1828) a rodov� jm�no Hosta bylo form�ln� ustaveno Leopoldem Trattinnickem (1764�1849) na po�est rakousk�ho l�ka�e a botanika Nicholase Thomase Hosta (1761�1834), kter� se v�znamn� pod�lel na rozvoji c�sa�sk�ch botanick�ch sb�rek ve V�dni. V historick�ch pramenech se objevuje i synonymum Funkia, odkazuj�c� na Heinricha Christiana Funcka (1771�1839), je dnes pova�ov�no za synonymum a v modern� botanick� systematice se v�ak za mezin�rodn� uzn�van� pova�uje Hosta. Rod si d�ky sv� vysok� variabilit� pro�el n�kolika revizemi a modern� systematika ho dnes �ad� �eledi Asparagaceae (pod�ele� Agavoideae). V �e�tin� se vyskytuje i star�� a lidov� ozna�en� bohy�ka, kter� se st�le pou��v� a pokl�d� se za uzn�van� synonymum.

Historick� vyu�it� host v jejich domovin� bylo v�razn� prakti�t�j��, ne� jak b�v� n�kdy romantizov�no. V Japonsku byly n�kter� druhy host p�stov�ny p�edev��m jako u�itkov� rostliny, zejm�na pro jedl� mlad� v�hony a listy, kter� se dodnes objevuj� v region�ln� kuchyni pod n�zvem urui. Okrasn� hodnota host byla dlouho druho�ad� a jejich systematick� vyu�it� v zahradn� tvorb� se rozv�jelo pomalu. Do Evropy a Severn� Ameriky se hosty dostaly hlavn� jako botanick� sb�rky v 19. stolet�, mezi sb�rateli a import�ry v Asii vynikl hlavn� n�meck� l�ka�, p��rodov�dec a sb�ratel Philipp Franz von Siebold (1796�1866), kter� v prvn� polovin� 19. stolet� systematicky zmapoval japonskou fl�ru, dovezl do Evropy rozs�hl� sb�rky a spolupublikoval z�sadn� d�lo Flora Japonica. Okrasn� vyu�it� v zahrad�ch se rozv�jelo postupn�; v 20. stolet� se kolem host vytvo�ilo siln� sb�ratelsk� hnut�, kter� zast�e�ila American Hosta Society (zalo�ena 1968). AHS organizuje registraci kultivar�, vyd�v� odborn� tisk a podporuje region�ln� i n�rodn� v�stavy a sout�e; ocen�n� jako �Hosta of the Year� a lok�ln� v�stavn� trofeje v�znamn� ovliv�uj� popularitu a ���en� odr�d. Vedle AHS hraj� roli univerzitn� arboreta a specializovan� zahradnick� instituce, kter� uchov�vaj� sb�rky, prov�d�j� hodnocen� a slou�� jako centra v�m�ny znalost� mezi sb�rateli a �lechtiteli.

�lecht�n� host se soust�ed� p�edev��m na list � jeho velikost, tvar, kresbu a barevnost, d�le na celkov� habitus rostliny a u n�kter�ch lini� i na mno�stv� a v�ni kv�t�, co� je pochopiteln�, proto�e kveten� je jejich d�le�itou vlastn� a byly dlouho �azeny do �eledi liliovit�ch. Mezi nej�ast�ji vyu��van� rodi�ovsk� druhy p�i hybridizaci pat�� Hosta sieboldiana, Hosta fortunei a Hosta plantaginea (posledn� cen�n� pro vonn� kv�ty), kter� poskytuj� z�kladn� genetick� materi�l pro mnoho modern�ch kultivar�. V�sledkem jsou tis�ce registrovan�ch kultivar� s �irokou �k�lou listov�ch textur a barev. V�e� sb�ratel� pramen� z pomal�ho, �osobnostn�ho� r�stu host � ka�d� rostlina se vyv�j� do charakteristick�ho tvaru, listy m�n� texturu i barvu podle sv�tla a st��� � a z mo�nosti porovn�vat jemn� rozd�ly mezi odr�dami. 

Popis rostliny

Blue Mammoth je monument�ln�, modrolist� odr�da hosty cen�n� pro mimo��dn� velk�, siln� strukturovan� listy a klidn�, socha�sk� habitus. Vytv��� mohutn�, �iroce klenut� trs s t�k�mi, hluboce pro��van�mi, �iroce vej�it�mi listy, jejich� povrch je na ja�e v�razn� modrozelen� a� ocelov� modr� d�ky siln�mu voskov�mu povlaku. Ten se v pr�b�hu l�ta postupn� zjem�uje do tlumen�j�� modrozelen�, ani� by listy ztratily svou plasticitu a robustn� v�raz. Okraje list� jsou lehce zvln�n�, �ilnatina v�razn� a celek p�sob� majest�tn�, p�itom klidn�. Trs dor�st� p�ibli�n� 70�90 cm na v��ku a 120�150 cm do ���ky, s listy b�n� dlouh�mi 35�40 cm. V �ervnu a� �ervenci se nad olist�n�m objevuj� vysok�, vzp��men� stvoly s ��dk�mi hrozny n�levkovit�ch kv�t� v b�lav�m a� sv�tle levandulov�m odst�nu, kter� nep�eb�jej� listovou hmotu, ale jemn� ji dopl�uj�. 

Hosta �Blue Mammoth� pat�� do skupiny velkolist�ch modr�ch host sieboldiana‑typu, navazuj�c�ch na kultivar �Elegans�. Kultivar poch�z� z 80. let 20. stolet� a je sou��st� genetick� linie velk�ch modr�ch host, kter� sb�ral a k��il Paul Aden (1923�2001), jeden z nejvlivn�j��ch americk�ch �lechtitel� host 20. stolet�. Do ofici�ln�ho registru host byl zaps�n a� roku 2010 a dnes je pova�ov�n za jednu z nejlep��ch velkolist�ch modr�ch host.

Hosty p�in�ej� do zahrady drama i klid z�rove�: dramaticky velk�, �asto syt� vybarven� listy, ale d�ky sv� strnulosti a pomal�mu r�stu i rozr�st�n� do v�t��ch trs� tak� pocit klidu a pot�ebu trp�livosti. Jejich architektonick� struktura se u jin�ch trvalek hled� jen t�ko a p��mo vyb�z� k ostr�m kontrast�m. Nebojte se proto hutn�ch kombinac� rozd�ln�ch textur � nap��klad tr�vovit� prot�hl�ch list� liriope, dlanit� d�len�ch tvar� kakost�, ok�zal�ch v�j��� kapradin nebo naopak drobnolist�ch a jemn�ch trvalek, kter� zde funguj� jako nejmen�� spole�n�ci v tomto t�m�� de�tn�m pralese. M��ete je p�stovat v izolovan�ch trsech, nebo mlad� rostliny p�esazovat ka�doro�n� o kousek d�l a d�t tak vzniknout p�dn�mu pokryvu nebo atraktivn�m pruh�m kolem cesti�ek �i jako podrostov� okraj vy���ch trvalek �i ke��.

Posledn� revize 03-04-2026

P�stebn� n�roky a p��e

Hosty pot�ebuj� rovnom�rn� vlhkou, nevysychavou p�du s dostatkem �ivin, preferuj� m�rn� kyselou zem, ale nen� to podm�nka. Na hnojen� v�born� reaguj� mohutn�j��m olist�n�m a bohat��m trsem. Ide�ln� um�st�n� je v polost�nu nebo na slunci s ob�asn�m p�ist�n�n�m b�hem ��st� dne. Tmavozelen�, masivn� kultivary snesou v�ce slunce ne� jemn� pana�ovan� nebo sv�tlolist� formy, kter� v pln�m slunci rychle blednou a p�l� se. Naopak do tmav�ho st�nu jsou vhodn� jen formy, u kter�ch neo�ek�v�te kveten�. Listy jsou opadav�, tak�e po zim� opatrn� odstra�te zavadl� a �asto ji� tlej�c� listy z lo�sk� sez�ny, abyste neponi�ili ji� brzy zjara ra��c� puky. Pozor na slim�ky, kter�m jejich listy moc chutnaj� a ve venkovsk�ch zahrad�ch bez plot� na vysokou zv��, kter� si na listech um� pochutnat. Dob�e sn�� m�stsk�, zne�i�t�n� ovzdu�� a jsou vhodn� i do venkovn�ch n�dob, kde je �ast�ji zal�v�te a hnoj�te. Mrazuvzdorn� do cca -40 �C.

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
Podobn� rostliny
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku