.jpg)
Hydrangea arborescens 'NCHA7' BELLA RAGAZZA� MAUVETTE hortenzie strome�kovit�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hydrangea
Hortenzie strome�kovit� je pon�kud zav�d�j�c� jm�no, proto�e fakticky se stromkem nem� pranic spole�n�ho, jeliko� existuje JEN ve form� ke�e. Jedn� se o velmi odolnou rostlinu z v�chodu USA a jej�mu �lecht�n�m se v�nuje Thomas Ranney z univerzity v Severn� Karol�n� od roku 2006. V�echno za�alo v Blue Ridge Mountains, kde Thomas�v student a doktorand Rich Olsen objevil vz�cnou Hydrangea arborescens s r��ov�mi kv�ty, kterou pojmenoval Wesser Falls a p�inesl sv�mu u�iteli uk�zat. Spole�n� ji zk��ili s b�nou Annabelle a po asi 5 letech, mnoha pokusech a p�es 1500 testovan�ch rostlin�ch se jim roku 2006 poda�ilo vybrat barevn� stabiln� a p�knou rostlinu, kter� dostala v USA jm�no Invincibelle Spirit a Pink Annabelle v Evrop�. Na trh byla uvedena v roce 2010 a stala se nejen zahradnick�m hitem, ale i symbolem nad�je, proto�e z ka�d� prodan� rostliny �el p��sp�vek ($1) na v�zkum rakoviny prsu. Do roku 2015, kdy p�edstavili vylep�enou Invincibelle Spirit II, vybrali p�es mili�n dolar�.
N�sledovalo n�kolik dal��ch odr�d, ale Ranney nebyl spokojen�, proto�e kv�ty sice byly kr�sn� vybarven�, ale ten�� stonky neum�ly udr�et kv�ty po de�ti. Proto �lechtil d�l a nechal se inspirovat �sp�chem jin�ho �lechtitele Timothy D. Wooda, kter� roku 2009 uvedl odr�du Strong Annabelle � b�lou s velmi pevn�mi stonky. Ranney toho dos�hl tak� a dokonce s v�ce barvami. Prvn�m �sp�chem byla Limetta, kter� roku 2018 z�skala zlatou medaili KVBC na veletrhu Plantarium. Vytvo�il pro n� novou s�rii BellaRagazza�, kter� do dne�n�ho dne (2025) obsahuje je�t� b�le kvetouc� Blanchetta a syt� r��ovou Mauvette.
Hortenzie Mauvette byla uvedena na trh kr�tce po �sp�chu Limetty r. 2018 jako dal�� �len s�rie siln�ch a barevn� v�razn�ch hortenzi� strome�kovit�ch BellaRagazza�. Jej� n�zev je inspirov�n bohat�m odst�nem kv�t� v syt� r��ovo-fialov� barva, je� se m�n� v z�vislosti na sv�tle i dob� kveten� a anglicky se jmenuje mauve. Kv�tenstv� jsou polokulovit� a n�padn� velk�, m�vaj� 14-16 cm v pr�m�ru. Tato odr�da vynik� nejen esteticky, ale tak� technicky: m� velmi pevn� stonky o v��ce 70-80 cm, kter� dr�� kv�ty i po vydatn�m de�ti, a nav�c kvete dlouho, od za��tku l�ta a� do podzimu. Pokud rostlinu ihned po odkv�tu sest��hnete, vykvete koncem l�ta znovu. Opadav� listy jsou �iroce vej�it�, st�edn� a� tmav� zelen� (podle kvality p�dy), sp�e matn�. Roste rychle.
D�ky sv� kr�se stejn� jako nen�ro�nosti na p�stov�n� a v�estrann�mu vyu�it� si rychle z�sk�v� srdce p�stitel� a zahr�dk��� po cel�m sv�t�. Vysadit ji m��ete t�m�� kamkoli krom tmav�ho st�nu. Bude vypadat v�born� um�st�n� samostatn�, nebo vhodn� v�len�n� mezi vy��� ke�e �i jehli�nany, kter� obohat� barvou kv�t� a dlouhou dobou kveten�. Dob�e se vyj�m� i v trvalkov�m z�hon� s n�kter�mi vy���mi druhy, jako jsou modr� �i b�l� stra�ky (delphinium), �lut� popelivky (ligularia), z�plev�ky v tepl�ch barv�ch (helenium), nachov� sadce (autrochium) nebo bahenn� ibi�ky (hibiscus). Proto�e je vlhkomiln�, do pop�ed� m��ete vysadit men�� a� st�edn� vysok� trvalky s podobn�mi n�roky, jako nap�. lobelky (lobelia), zvonky (campanula), kopretiny (leucanthemum) a rozhodn� i r�znobarevn� denivky (hemerocallis), kter� nab�dnout uvoln�nou stavbu d�ky p�epadav�m list�m.
Posledn� revize 24-07-2025
P�stovat j� m��ete v t�m�� jak�koli propustn� a vlh�� zemi, p�ednostn� v��ivn�, ale hnojen� nen� nutn�. V hork�ch m�s�c�ch v su��� p�d� ocen� z�livku nav�c. Sn�� jakoukoli sv�tovou stranu a pH p�dy. Ka�doro�n� jarn� zp�tn� �ez � o cca 2/3 d�lky lo�sk�ch v�tv� kompaktn� a siln� rostliny s velk�mi kv�ty pro nadch�zej�c� sez�nu. Je pln� mrazuvzdorn� min. do -40 �C a v�born� zvl�d� i p�stov�n� v n�dob�ch, kde je pot�eba dodr�et pravidelnou z�livku.
