Hydrangea paniculata 'LEVANA' hortenzie latnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hydrangea
Hortenzie latnat� (Hydrangea paniculata) je opadav� ke� �i men�� strom p�vodem z v�chodn� Asie, p�irozen� se vyskytuj�c� v horsk�ch les�ch a �dol�ch ��ny, Koreje, Japonska a na rusk�m Sachalinu. Vyzna�uje se v�razn� ku�elovit�mi latami slo�en�mi z drobn�ch fertiln�ch a n�padn�ch steriln�ch kv�tk�, kter� se b�hem sez�ny m�n� z b�l� p�es r��ovou a� po v�novou a vysokou sn�enlivost� pro p��m� slunce. Druh byl botanicky pops�n v roce 1829 n�meck�m l�ka�em a botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796-1866), kter� jej objevil b�hem sv�ho p�soben� v Japonsku. Do Evropy se dostala prost�ednictv�m botanick�ch sb�rek a expedic v 19. stolet�, p�i�em� prvn� kultivary jako 'Grandiflora' �i 'Floribunda' se za�aly ���it v zahradn� kultu�e a� koncem 19. stolet�.
V�znamn�m mezn�kem ve �lecht�n� hortenzie latnat� byla expedice americk�ho dendrologa Charlese Sprague Sargenta do Japonska v roce 1892. Tehdy p�ivezl semena, z nich� se v n�sleduj�c�ch letech poda�ilo vyp�stovat kultivar �Praecox� � prvn� dolo�enou odr�du s �asn�m kveten�m. O jeho kr�se se psalo u� v roce 1897 v �asopise Garden and Forest, a kdy� se rostlina roz���ila do kultury, ozna�il ji Sargent roku 1922 za jeden z nejkr�sn�j��ch ke�� v Arnoldov� arboretu. P�vodn� exempl�� tam dodnes roste jako �iv� botanick� pam�tka star�� ne� 100 let.
Hortenzie Levana p�sob� mezi ostatn�mi hortenziemi jako obr, nebo sp� obryn�. Jedn� se o latnat� druh, tedy velice odolnou hortenzii s obrovsk�mi, a� 50 cm dlouh�mi kv�tenstv�mi, kter� jsou slo�en� z �ist� sn�hov� b�l�ch steriln�ch kv�t� a kr�mov� b�l�ch fertiln�ch. Laty se objevuj� od poloviny l�ta na robustn�ch stonc�ch, zejm�na pokud jste je na ja�e radik�ln� se�ezali. Opadav� listy jsou st�edn� zelen�, �iroce ov�ln� vej�it� a p�i kraj�ch v�razn� pilovit� (zoubkat�), ale nejsou ostr�.
Ke� je nejl�pe zjara radik�ln� zast��hat na cca 20% d�lky lo�sk�ch v�tv�, aby v�m v sez�n� vytvo�il pevn� stonky s extra velk�mi kv�ty. Pokud ale chcete vyp�stovat velk� ke� pro vytvo�en� z�stinu do plotu nebo do ulice, se��zn�te jej jen o cca 30% a odstra�te slab� v�tve. Takto v�m dok�e vyr�st a� 4m.
Posledn� revize 15-08-2012
Latnat� hortenzie prosp�vaj� nejl�pe na pln�m slunci, ale bez pot�� zvl�dnou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek vl�hy. P�dn� typ pro n� nen� z�sadn�, ale v �ivn�, hlub�� a dob�e propustn� zemin� vytv��ej� nejv�t�� kv�ty a nejpevn�j�� trsy. Po v�sadb� pot�ebuj� pravidelnou z�livku, proto�e m�lk� ko�enov� syst�m v prvn�ch dvou letech rychle vysych�; jakmile zako�en�, snesou i kr�tk� letn� p��su�ek, i kdy� v rovnom�rn� vlhk� p�d� budou zdrav�j�� a m�n� n�chyln� k vadnut� v horku. Velmi dob�e reaguj� na hnojen�, ale je vhodn� volit hnojiva s ni���m obsahem dus�ku, aby se podpo�ilo kveten� a ne p��li� bujn� r�st na �kor pevnosti v�hon�. Sn�ej� jakoukoli sv�tovou stranu i �irok� rozsah pH p�dy. Ka�d� jaro p�ed ra�en�m vy�aduj� hlubok� �ez � ponechat p�ibli�n� 10 a� 20 cm lo�sk�ch v�tv�, proto�e kvetou v�hradn� na nov�ch v�honech. V n�dob�ch rostou dob�e, ale vy�aduj� �ast�j�� z�livku a chr�n�n� m�sto p�ed prudk�m v�trem, kter� m��e u t잚�ch kv�tenstv� l�mat mlad� v�hony. Stromkov� formy pot�ebuj� pevn� zav�trovac� �vaz, kter� bude nutn� po 4 a� 5 letech obnovovat, aby unesl budouc� t�hu velk� koruny. Mrazuvzdornost sah� p�ibli�n� k �34 �C.
.jpg)
