Hydrangea paniculata 'Rensam' FRAMBOISINE® hortenzie latnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hydrangea
Hortenzie latnat� (Hydrangea paniculata) je opadav� ke� �i men�� strom p�vodem z v�chodn� Asie, p�irozen� se vyskytuj�c� v horsk�ch les�ch a �dol�ch ��ny, Koreje, Japonska a na rusk�m Sachalinu. Vyzna�uje se v�razn� ku�elovit�mi latami slo�en�mi z drobn�ch fertiln�ch a n�padn�ch steriln�ch kv�tk�, kter� se b�hem sez�ny m�n� z b�l� p�es r��ovou a� po v�novou a vysokou sn�enlivost� pro p��m� slunce. Druh byl botanicky pops�n v roce 1829 n�meck�m l�ka�em a botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796-1866), kter� jej objevil b�hem sv�ho p�soben� v Japonsku. Do Evropy se dostala prost�ednictv�m botanick�ch sb�rek a expedic v 19. stolet�, p�i�em� prvn� kultivary jako 'Grandiflora' �i 'Floribunda' se za�aly ���it v zahradn� kultu�e a� koncem 19. stolet�.
V�znamn�m mezn�kem ve �lecht�n� hortenzie latnat� byla expedice americk�ho dendrologa Charlese Sprague Sargenta do Japonska v roce 1892. Tehdy p�ivezl semena, z nich� se v n�sleduj�c�ch letech poda�ilo vyp�stovat kultivar �Praecox� � prvn� dolo�enou odr�du s �asn�m kveten�m. O jeho kr�se se psalo u� v roce 1897 v �asopise Garden and Forest, a kdy� se rostlina roz���ila do kultury, ozna�il ji Sargent roku 1922 za jeden z nejkr�sn�j��ch ke�� v Arnoldov� arboretu. P�vodn� exempl�� tam dodnes roste jako �iv� botanick� pam�tka star�� ne� 100 let.
FRAMBOISINE� je dal�� z kr�sn�ch odr�d hortenzie latnat�, kter� m� na sv�m kont� francouzsk� �lechtitel Jean Renault. Zn�me od n�j odr�dy nap�. VANILLE FRAISE�, SUNDAE FRAISE�, FRAISE MELBA�, DIAMANTINO� a DIAMANT ROUGE�. Tuto odr�du stvo�il roku 2004 a p�edstavena byla v roce 2019 na presti�n�m veletrhu novinek Plantarium v nizozemsk�m Boskoopu, kde z�skala bronzovou medaili. Patenty: PP32056 (USA � 2020) a EU 55644 (Evropa � 2020).
Hortenzie latnat� FRAMBOISINE� je kompaktn� a ni��� ke�, kter� nese kv�ty v podobn� sytosti a barv� jako FRAISE MELBA�, ale je v�razn� men�� a m� hust�� v�tven�. P�ibli�n� od poloviny �ervence za��n� tvo�it bohat� a pln� kv�tenstv� slo�en� ze steriln�ch (n�padn�ch) kv�t�, je� se otev�raj� ze sv�tle limetkov� barvy do kr�mov� b�l�, ale z�hy za��naj� r��ov�t a jak l�to plyne a noci se st�vaj� chladn�j��mi, r��ov� nab�r� na sytosti a� do fuchsiov� purpurov�. Takto vybarven� z�st�vaj� a� do ��jna, ne� za�nou sesychat. Vykv�taj� na vrcholech pevn�ch, v�nov� na�ervenal�ch stonk�, kter� se neoh�baj�, ani kdy� jsou kv�ty prom��en� de�t�m.
Opadav� listy jsou ov�ln�, pon�kud tuh�, syt� zelen� v l�t� a v�nov� �erven� na podzim. Ke� je vzp��men� a dor�st� jen n�co p�es jeden do v��ky i ���ky a nab�dne pevn� v�tve a velk� kv�ty tehdy, pokud jej pravideln� ka�d� jaro p�ed ra�en�m (b�ezen) radik�ln� sest��h�te a ponech�te cca 10 cm lo�sk�ch v�tv�. Kvete na nov�ch v�honech.
Posledn� revize 07-03-2023
Latnat� hortenzie prosp�vaj� nejl�pe na pln�m slunci, ale bez pot�� zvl�dnou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek vl�hy. P�dn� typ pro n� nen� z�sadn�, ale v �ivn�, hlub�� a dob�e propustn� zemin� vytv��ej� nejv�t�� kv�ty a nejpevn�j�� trsy. Po v�sadb� pot�ebuj� pravidelnou z�livku, proto�e m�lk� ko�enov� syst�m v prvn�ch dvou letech rychle vysych�; jakmile zako�en�, snesou i kr�tk� letn� p��su�ek, i kdy� v rovnom�rn� vlhk� p�d� budou zdrav�j�� a m�n� n�chyln� k vadnut� v horku. Velmi dob�e reaguj� na hnojen�, ale je vhodn� volit hnojiva s ni���m obsahem dus�ku, aby se podpo�ilo kveten� a ne p��li� bujn� r�st na �kor pevnosti v�hon�. Sn�ej� jakoukoli sv�tovou stranu i �irok� rozsah pH p�dy. Ka�d� jaro p�ed ra�en�m vy�aduj� hlubok� �ez � ponechat p�ibli�n� 10 a� 20 cm lo�sk�ch v�tv�, proto�e kvetou v�hradn� na nov�ch v�honech. V n�dob�ch rostou dob�e, ale vy�aduj� �ast�j�� z�livku a chr�n�n� m�sto p�ed prudk�m v�trem, kter� m��e u t잚�ch kv�tenstv� l�mat mlad� v�hony. Stromkov� formy pot�ebuj� pevn� zav�trovac� �vaz, kter� bude nutn� po 4 a� 5 letech obnovovat, aby unesl budouc� t�hu velk� koruny. Mrazuvzdornost sah� p�ibli�n� k �34 �C.
