Hydrangea paniculata 'WIM'S RED' hortenzie latnat�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Hydrangea
Hortenzie latnat� (Hydrangea paniculata) je opadav� ke� �i men�� strom p�vodem z v�chodn� Asie, p�irozen� se vyskytuj�c� v horsk�ch les�ch a �dol�ch ��ny, Koreje, Japonska a na rusk�m Sachalinu. Vyzna�uje se v�razn� ku�elovit�mi latami slo�en�mi z drobn�ch fertiln�ch a n�padn�ch steriln�ch kv�tk�, kter� se b�hem sez�ny m�n� z b�l� p�es r��ovou a� po v�novou a vysokou sn�enlivost� pro p��m� slunce. Druh byl botanicky pops�n v roce 1829 n�meck�m l�ka�em a botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796-1866), kter� jej objevil b�hem sv�ho p�soben� v Japonsku. Do Evropy se dostala prost�ednictv�m botanick�ch sb�rek a expedic v 19. stolet�, p�i�em� prvn� kultivary jako 'Grandiflora' �i 'Floribunda' se za�aly ���it v zahradn� kultu�e a� koncem 19. stolet�.
V�znamn�m mezn�kem ve �lecht�n� hortenzie latnat� byla expedice americk�ho dendrologa Charlese Sprague Sargenta do Japonska v roce 1892. Tehdy p�ivezl semena, z nich� se v n�sleduj�c�ch letech poda�ilo vyp�stovat kultivar �Praecox� � prvn� dolo�enou odr�du s �asn�m kveten�m. O jeho kr�se se psalo u� v roce 1897 v �asopise Garden and Forest, a kdy� se rostlina roz���ila do kultury, ozna�il ji Sargent roku 1922 za jeden z nejkr�sn�j��ch ke�� v Arnoldov� arboretu. P�vodn� exempl�� tam dodnes roste jako �iv� botanick� pam�tka star�� ne� 100 let.
Wim's Red je velkokv�t� latnat� hortenzie 'pan� kulat�' (=h.paniculata). Zdob� se vzdu�n�mi, prot�hle homolovit�mi kv�tenstv�mi, je� jsou slo�en� t�m�� p�l nap�l z drobou�k�ch fertiln�ch a velk�ch steriln�ch kv�t�. Vykv�taj� ji� v druh� p�lce �ervna do sn�hov� b�l� barvy, kter� brzy nab�r� sv�tle r��ov� t�ny, aby u� na konci pr�zdnin byly dokonale r��ov� skoro cel�, snad jen s b�lou �pi�kou jako zasn�en� vrcholky Alp. S p��chodem chladn�j��ho po�as� konce l�ta a podzimu se barva kv�t� zintenziv�uje a� do gran�tov� purpurov�.
Stonky jsou rovn� v�razn� �erven� a opadav� listy syt� zelen�, ov�ln� vej�it�. Ke� roste rychle, bujn�, p�ev�n� vzp��men� do v��ky kolem 1,7m a o n�co men�� ���ky, co� z n�j �in� skv�lou volbu do neform�ln�ch, kvetouc�ch �iv�ch plot� a zelen�ch st�n, proto�e z�st�v� kompaktn� bez padaj�c�ch bo�n�ch v�tv�.
Wim's Red je jedna z t�ch velmi �erven�ch, kdy� se p�ibl�� podzim. Vy�lechtil ji Wim A.N. Rutten z belgick� �kolky Oprins Plant N.V. v roce 2004 jako k��ence mezi odr�dami Pink Diamond a Dharuma. Patent �. PP26005 byl vyd�n roku 2015.
Posledn� revize 29-09-2019
Latnat� hortenzie prosp�vaj� nejl�pe na pln�m slunci, ale bez pot�� zvl�dnou i lehk� polost�n, pokud maj� dostatek vl�hy. P�dn� typ pro n� nen� z�sadn�, ale v �ivn�, hlub�� a dob�e propustn� zemin� vytv��ej� nejv�t�� kv�ty a nejpevn�j�� trsy. Po v�sadb� pot�ebuj� pravidelnou z�livku, proto�e m�lk� ko�enov� syst�m v prvn�ch dvou letech rychle vysych�; jakmile zako�en�, snesou i kr�tk� letn� p��su�ek, i kdy� v rovnom�rn� vlhk� p�d� budou zdrav�j�� a m�n� n�chyln� k vadnut� v horku. Velmi dob�e reaguj� na hnojen�, ale je vhodn� volit hnojiva s ni���m obsahem dus�ku, aby se podpo�ilo kveten� a ne p��li� bujn� r�st na �kor pevnosti v�hon�. Sn�ej� jakoukoli sv�tovou stranu i �irok� rozsah pH p�dy. Ka�d� jaro p�ed ra�en�m vy�aduj� hlubok� �ez � ponechat p�ibli�n� 10 a� 20 cm lo�sk�ch v�tv�, proto�e kvetou v�hradn� na nov�ch v�honech. V n�dob�ch rostou dob�e, ale vy�aduj� �ast�j�� z�livku a chr�n�n� m�sto p�ed prudk�m v�trem, kter� m��e u t잚�ch kv�tenstv� l�mat mlad� v�hony. Stromkov� formy pot�ebuj� pevn� zav�trovac� �vaz, kter� bude nutn� po 4 a� 5 letech obnovovat, aby unesl budouc� t�hu velk� koruny. Mrazuvzdornost sah� p�ibli�n� k �34 �C.
