Ilex aquifolium 'AMMERLAND' cesm�na ostrolist� - sami��
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
Ammerland je n�zev zemsk�ho okresu v severoz�padn�m N�mecku. Slu�uje n�kolik m�st (nap�. Westerstede, Bad Zwischenan, Edewecht), kter� jsou po cel� Evrop� zn�m� jako s�dlo renomovan�ch rostlinn�ch �kolek. D�ky vlhk�mu p��mo�sk�mu klimatu a kvalitn� p�d� bohat� na ra�elinu je tato oblast ide�ln� pro p�stov�n� zejm�na kyselomiln�ch d�evin, jako jsou rododendrony, azalky nebo cesm�ny, kter�m se tam obzvl�t� da��. Nen� tud� divu, �e odtud poch�z� i n�kter� nov� odr�dy, jim� bylo po z�sluze ud�leno jm�no odkazuj�c� pr�v� na toto plodn� �zem�.
Cesm�na Ammerland je dal��m klenotem do skupiny st�lezelen�ch ke�� s atraktivn�mi listy. Jsou neopadav�, tmav� zelen�, ko�ovit� a velmi leskl�. Pat�� do skupiny cesm�n ostrolist�ch, p�esto v�ce ne� polovina jej�ch list� nen� pichlav� ale dokonale hladk� – celokrajn�. S p��chodem chladn�ho po�as� nab�raj� temn� modrofialov� odst�n bl��c� se barv� v�tvi�ek, podobn� jako to d�laj� n�kter� modr� cesm�ny. P�ipom�n� odr�dy Camelliifolia, oproti kter� m� �ir�� listy.
Jedn� se o sami�� odr�du a kdy� je opylen� pylem ze sam�� rostliny rostouc� v dosahu bl�zk�ho doletu v�el (ide�ln� v r�mci jedn� �tvrti), na podzim nab�dne jasn� �erven� kor�lky plod�. Jsou dlouho tvrd�, tak je pt�ci nechaj� na pokoji a� do prvn� v�znamn�j�� zimn� oblevy, kdy po mrazech ztvrdl� plody zm�knou a pak jsou pro pt�ky po�ivateln�. Pro �lov�ka nejsou jedovat�, ale obsahuj� mal� mno�stv� saponin�, kter� mohou zp�sobit za��vac� obt�e.
Ke� roste pomalu a� st�edn� rychle (15-20 cm za rok) do �iroce ku�elovit�ho tvaru se �ir�� z�kladnou. S v�kem, jak rostlina dor�st�, se rozd�l mezi �zkou �pi�kou a �irokou podstavou vytr�c� a cesm�na nab�v� zaoblen�j��ho, lehce v�lcovit�ho tvaru s v�razn�j�� �pic�. V zapojen�ch zahrad�ch dor�st� kolem 3-4 metr� na v��ku, ve voln� p��rod� a v arboretech mohou velmi star� kusy m�t a� dvojn�sobek. �ez je mo�n� kdykoli od jara do poloviny l�ta. Pro zahu�t�n� je ur�it� nejlep�� ran� jarn� st�ih. V zim� nen� probl�m p�r v�tvi�ek ost��hat do such�ch dekorac�.
Cesm�ny p�stujte na pln�m slunci nebo v polost�nu, p�ednostn� v kysel� a� neutr�ln�, lehk� a propustn�, �ivn� zemi, kter� bude dob�e odvodn�n�, ale z�stane vlhk� – nemaj� r�dy dlouhodob� vyschnut�. Cesm�n�m v�t�inou nevyhovuje typick� �esk� j�l v horn�ch vrstv�ch p�dy, proto je lep�� rostlinu vysadit o n�co v��e a dosypat sm�s� p�vodn� zem� a kvalitn�ho kysel�ho substr�tu. Naopak za j�l ve spodn�ch vrstv�ch, kam se samy proko�en�, budou vd��n�. Hnojen� je v chud��ch p�d�ch d�le�it� a je�t� lep�� je p�i v�sadb� pou��t mykorhizn� houby. Cesm�ny porostou i ve st�nu, ale ztrat� tam sv�j tvar.
Posledn� revize 06-10-2022
Tato odr�da dob�e zvl�d� i siln� mrazy. Pokud bydl�te v oblastech s �ast�mi a siln�mi mrazy v zim�, rad�me s�zet na m�sto chr�n�n� p�ed v�trem a do polost�nu, kde ji nem��e sp�lit ostr� zimn� slunce v kombinaci s n�zkou teplotou. P�ed zimou a b�hem n�, pokud nemrzne a nen� zmrzl� zem, zal�vejte. Mrazuvzdorn� do cca -27�C.
