Ilex crenata 'LATIFOLIA' cesm�na vroubkovan�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
Rod Ilex, �esky cesm�na, zahrnuje v�ce ne� �ty�i sta druh� st�lezelen�ch i opadav�ch ke�� a strom� roz���en�ch t�m�� po cel�m sv�t�, s t�i�t�m diverzity v subtropech a horsk�ch oblastech v�chodn� Asie a Ameriky. Botanicky je rod charakteristick� ko�ovit�mi listy, �asto s v�raznou �ilnatinou, nen�padn�mi kv�ty a n�padn�mi plody � peckovicemi, kter� jsou u v�t�iny druh� �erven�, m�n� �asto �ern� �i �lut�. V�t�ina cesm�n je dvoudom�, tak�e sam�� a sami�� kv�ty se vyskytuj� na odd�len�ch rostlin�ch a tvorba plod� je podm�n�na p��tomnost� obou pohlav�. Rod popsal Carl Linn� (1707�1778), av�ak jeho systematika se dodnes vyv�j� kv�li vysok� morfologick� prom�nlivosti, �ast� hybridizaci a �irok�mu ekologick�mu rozp�t� jednotliv�ch druh�. Fosiln� i molekul�rn� d�kazy nazna�uj�, �e hlavn� v�tve rodu vznikly u� v eoc�nu, co� sv�d�� o jeho dlouhodob� stabilit� a schopnosti p�izp�soben� m�n�c�m se klimatick�m podm�nk�m.
Cesm�ny prov�zej� �lov�ka po tis�cilet� nejen jako u�itkov� a okrasn� d�eviny, ale i jako siln� kulturn� symboly. V Evrop� je Ilex aquifolium tradi�n� spojov�n se zimn�m slunovratem, V�nocemi a p�edstavou ochrany domu p�ed zl�mi silami, zat�mco v Severn� Americe byla Ilex opaca cen�na pro tvrd� d�evo i l��iv� ��inky. Ve v�chodn� Asii, zejm�na v Japonsku, se cesm�ny uplatnily v zahradn�m um�n� jako rostliny vyjad�uj�c� st�lost, ��d a schopnost p�e��t nep��ze� � hodnoty hluboce zako�en�n� v m�stn� estetice. V modern� zahradn� architektu�e se rod Ilex stal symbolem trvalosti a struktury, a� u� v podob� form�ln�ch �iv�ch plot�, tvarovan�ch solit�r nebo klidn�ho zelen�ho pozad�, kter� p�etrv�v� i v zimn�m obdob�.
Ilex crenata, cesm�na vroubkovan�, poch�z� z Japonska, Koreje a v�chodn� ��ny, kde roste v horsk�ch les�ch na kysel�ch p�d�ch. Poprv� ji popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), �v�dsk� botanik p�sob�c� v Nagasaki, kter� jako jeden z m�la Evropan� 18. stolet� z�skal p��m� p��stup k japonsk� fl��e v dob� p��sn� izolace zem�. Od ostatn�ch druh� rodu se li�� drobn�mi, leskl�mi listy bez ostn�, kompaktn�m r�stem a schopnost� sn�et hlubok� �ez, tak�e si ji mnoz� na prvn� pohled spletou s buxusy nebo dokonce s n�kter�mi lonicerami. Pr�v� tato podobnost p�edur�ila druh st�t se ide�ln� n�hradou za prav� buxusy, kter� v Evrop� postupn� miz� pod tlakem masivn� invaze zav�je�e buxusov�ho a houbov�ch chorob, zejm�na volutelov� sp�ly decimuj�c� porosty na Britsk�ch ostrovech. Japonsk� cesm�ny jsou p�itom beztrnn�, nab�zej� �irokou �k�lu tvar� a velikost�, vy�aduj� jen minim�ln� p��i a d�ky sv� p�irozen� prom�nlivosti �asto p�in�ej� nov� odr�dy, z nich� ka�d� je trochu jin� ne� ta p�edchoz�. Ilex crenata se tak z botanick� zaj�mavosti prom�nila v kl��ovou d�evinu sou�asn� zahradn� architektury, schopnou p�evz�t roli historicky zako�en�n�ho prvku form�ln�ch zahrad, h�bitov� i m�stsk�ch parter� bez nutnosti chemick� ochrany.
Japonsk� cesm�na vroubkovan� je velmi vd��n�m ke�em do jak�chkoliv st�lezelen�ch zahradn�ch skupinek stejn� jako solit�rn� ke�. V t�to skupin� m� nejv�t�� listy odr�da Latifolia. Jsou 3-4 cm dlouh�, tmav� zelen� a v�cem�n� ploch�, nikoli sto�en� p�i okraj�ch jako u drobnolist�ch variant. Netrp� na choroby.
Roste rychle a bujn�, tak�e lze pou��t i na ni��� �i st�edn� vysok� �iv� ploty. Pokud ji chcete st��hat, u�i�te tak na ja�e po mrazech � v dubnu � pro podporu r�stu a v�tven�, nebo v polovin� l�ta pro tvarov�n�.
Posledn� revize 07-02-2009
Cesm�na vroubkovan� je tolerantn� k v�t�in� typ� p�d krom� t�k�ch j�lovit�ch, ale nejl�pe prosp�v� v dob�e odvodn�n�, rovnom�rn� vlhk� a kysel� zemin�, ob�as obohacen� pomalu rozpustn�m hnojivem. M� siln� ko�enov� syst�m, kter� zvl�d� i hor�� podm�nky a bez probl�m� se p�izp�sob� i omezen�mu prostoru v n�dob�ch a nep�sob� dojmem str�d�n�. Roste na slunci i v polost�nu a zvl�dne i stinn� stanovi�t�; ve v�razn�m st�nu m��e b�t habitus o n�co �id��, ale st�le tam prosp�v� p�ekvapiv� dob�e. Cesm�na vroubkovan� je velmi vhodn� ke� ke tvarov�n�. Jarn� st�ih po mrazech podporuje bohat�� v�tven� a lehk� st�ih v polovin� l�ta je tvarovac�. Je mrazuvzdorn� p�ibli�n� do −27 �C a vhodn� i pro venkovn� p�stov�n� v kontejnerech s dobr�m odtokem vody, kde je v�ak nutn� zajistit �ast�j��, ale opatrnou z�livku, a to i v zimn�ch m�s�c�ch.
