Ilex crenata 'MARIESII' cesm�na vroubkovan�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
Rod Ilex, �esky cesm�na, je velmi rozs�hl� a zahrnuje v�ce ne� 400 druh� st�lezelen�ch i opadav�ch ke�� a strom�, roz���en�ch od trop� Ji�n� Ameriky p�es subtropy Asie a� po m�rn� p�smo Evropy. Krom� mo�nosti pestr�ch list� je jejich nejv�t�� v�hodou st�lezelenost, alespo� u v�t�iny druh�, tak�e skv�le dopln� opadav� stromy a ke�e v dob� vegeta�n�ho klidu. Nav�c existuje mnoho t�ch, kter� p�irozen� postr�daj� trny, co� pot�� i odp�rce pichlav�ch ke��. Zahradnicky nejv�znamn�j�� jsou druhy v�chodoasijsk�, mezi nimi� vynik� cesm�na vroubkovan� (Ilex crenata). Tento druh byl pops�n roku 1784 �v�dsk�m botanikem Karlem Petrem Thunbergem (1743�1828), kter� jej objevil b�hem sv�ho pobytu v Japonsku.
Cesm�ny vroubkovan� jsou velmi u�ite�n� a elegantn� st�lezelen� ke�e, kter� si mnoz� na prvn� pohled spletou s buxusy nebo lonicerami d�ky jejich drobn�m, leskl�m list�m. Pr�v� tato podobnost je p�edur�ila st�t se ide�ln� n�hradou za prav� buxusy, kter� v Evrop� postupn� miz� pod tlakem masivn� invaze zav�je�e buxusov�ho a tak� kv�li houbov� chorob� zn�m� jako volutelov� sp�la, je� decimuje porosty zejm�na na Britsk�ch ostrovech. Japonsk� cesm�ny jsou p�itom beztrnn�, nab�zej� �irokou �k�lu tvar� a velikost� a vy�aduj� jen minim�ln� p��i. Proto�e jsou p�irozen� dost prom�nliv�, �asto se objevuj� nov� mutace a odr�dy, kde ka�d� je tro�ku jin� ne� ta p�edchoz� a z ka�d� novinky m�me samoz�ejm� radost.
Mariesii pat�� mezi nejstar�� a nejzn�m�j�� zakrsl� formy cesm�ny vroubkovan�, kter� se do Evropy dostaly u� koncem 19. stolet�. Byla pojmenov�na na po�est britsk�ho sb�ratele rostlin Charlese Mariese (1851�1902), jen� p�sobil v Japonsku a ��n� a proslul spoluprac� s firmou Veitch. Pr�v� pro ni kolem roku 1879 p�ivezl tuto mimo��dn� trpasli�� cesm�nu, kter� se v literatu�e objevuje i pod jm�nem Ilex nummularioides (pozd�ji uv�d�n� jako Ilex crenata var. nummularioides).
Jej� r�st je extr�mn� pomal� � jen n�kolik centimetr� ro�n�. Listy jsou t�m�� okrouhl� a� �iroce vej�it�, jen n�kolik milimetr� �irok�, n�kdy celokrajn�, jindy s p�rem m�lk�ch zoubk� u vrcholu. Vypadaj� jako drobn� �upiny nebo mali�k� zrc�tka odr�ej�c� slune�n� paprsky. Jejich tmav� zelen� barva dod�v� rostlin� elegantn� vzhled. Kr�tk�, pevn� a na�ervenal� v�tvi�ky obr�staj� velmi hust� a kdy� se na ke� zad�v�te, s trochou fantazie v n�m spat��te zelen� kor�lov� �tes. V polovin� jara se objevuj� drobn�, kr�mov� b�l� kv�ty; pokud je v bl�zkosti sam�� rostlina, na podzim dozr�vaj� drobn� �ern� plody na kr�tk�ch stopk�ch, kter� jsou v�tanou potravou pro pt�ky.
�Mariesii� je tradi�n� a osv�d�en� odr�da, kter� se uplatn� p�edev��m jako solit�ra v men��ch v�sadb�ch, ve skalce, v japonsk� zahrad� nebo v n�dob�. D�ky sv�mu kompaktn�mu, ale ne p�ehnan� miniaturn�mu vzr�stu dor�st� obvykle 1�1,5 m v��ky i ���ky, tak�e je vhodn� i do men��ch zahrad, kde poskytne celoro�n� zele� bez nutnosti tvarovac�ho �ezu. Na rozd�l od modern� �Dwarf Pagoda�, kter� p�sob� jako sb�ratelsk� bonsajov� �perk, p�edstavuje �Mariesii� sp�e drobnolist�, elegantn� ke� s p�irozen� uklid�uj�c� siluetou.
Posledn� revize 26-01-2016; 05-10-2025
Cesm�na vroubkovan� je tolerantn� k v�t�in� typ� p�d krom� t�k�ch j�lovit�ch, ale nejl�pe prosp�v� v dob�e odvodn�n�, rovnom�rn� vlhk� a kysel� zemin�, ob�as obohacen� pomalu rozpustn�m hnojivem. M� siln� ko�enov� syst�m, kter� zvl�d� i hor�� podm�nky a bez probl�m� se p�izp�sob� i omezen�mu prostoru v n�dob�ch a nep�sob� dojmem str�d�n�. Je mrazuvzdorn� p�ibli�n� do −27 �C a vhodn� i pro venkovn� p�stov�n� v kontejnerech s dobr�m odtokem vody, kde je v�ak nutn� zajistit �ast�j��, ale opatrnou z�livku, a to i v zimn�ch m�s�c�ch.
