Ilex latifolia cesm�na velkolist�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Ilex
St�lezelen� cesm�ny u n�s nemaj� dlouhou historii, ale podobn� jako t�eba magn�lie si rychle na�ly cestu do na�ich srdc� i zahrad. �pln� prvn� z�znam o p�stov�n� cesm�ny, byla to cesm�na ostrolist� (Ilex aquifolium), poch�z� z roku 1880 ze z�meck�ho parku v Sychrov�. O p�esn� 20 let pozd�ji se objevila i v Kr�lovsk� zahrad� v Praze. Byly to �asy, kdy se u n�s st��daly velmi chladn� zimy a cesm�na to vydr�ela. Jsme za to moc vd��n�, i kdy� ve srovn�n� s ji�n� Evropou jsme docela �aba�i – d�ky tepl�mu klimatu, jejich bl�zkosti k mo�i a s t�m spojen�m v�prav�m do dalek�ch zem�, odkud se p�iv�ely vz�cnosti v�etn� nov�ch rostlin, se tam objevily ji� n�kdy 500 let p�.n.l. a postupn� se dostaly do ostatn�ch m�rn�ch oblast� Evropy, kde zdom�cn�ly (Velk� Brit�nie, zem� Beneluxu, severn� N�mecko). Existuje mnoho druh� s diametr�ln� odli�n�mi listy, kter� nejsou v�echny pichlav�, a velk� mno�stv� druh� a odr�d se nyn� ji� �sp�n� p�stuje i u n�s, pokud jim p�iprav�me dobr� podm�nky.
Cesm�na velkolist� poch�z� z jihu Japonska a jihov�chodu ��ny a v�ude mimo svou domovinu se pokl�d� za vz�cnost a sb�ratelsk� klenot mezi st�lezelen�mi d�evinami. Nen� divu, i pro m� to byla l�ska na prvn� pohled. Druhov� jm�no velkolist� je nadm�ru trefn�, proto�e jej� listy mohou m�t a� 24 cm na d�lku a ���ku a� 8 cm. I kdy� u n�s b�vaj� tak o t�etinu men��, p�esto jsou to n�dhern� �perky a ten, kdo tuto cesm�nu vid� poprv� v �ivot�, si v�t�inou pomysl�, �e je to bobkovi�e�. Jej� listy jsou neopadav�, tmav� zelen�, velmi leskl�, p�i kraj�ch jen jemn� pilovit� = nepichlav� a v�razn� tu��� ne� na bobkovi�n�ch.
Je dvoudom�, tak�e ka�d� rostlina m� bu� sam�� nebo sami�� kv�ty, nikdy ne ob� pohlav�. Kvete v prvn� polovin� jara a sam�� kv�ty (bohat� a n�padn�) pozn�te podle dlouh�ch ty�inek s pylem, zat�mco sami�� kv�ty (m�n� n�padn� a men��) maj� uprost�ed pest�k pro sb�r pylu a po opylen� um� vytvo�it plody. Jsou jimi syt� �arlatov� �erven� bobule, kter� obsahuj� saponiny, je� mohou znamenat nebezpe�� v p��pad� konzumace v�t��ho mno�stv�. Pro bohatou nad�lku bobulek na sami��m ke�i je zapot�eb� sam�� rostlina v nejbli���m okol�, ale posta�� i ve vedlej�� zahrad� nebo v t�e �tvrti – prost� kam dolet� v�ely nebo jin� hmyz s pylem. Jeden sam�� ke� m� dostatek pylu pro opylen� 7-10 sami��ch ke��.
U n�s roste st�edn� rychle a tvo�� pom�rn� kompaktn� a sp�e u��� ke�e �i n�zk� stromy. Jej� velikost v dosp�losti se markantn� li�� dle lokality p�stov�n�. Jej� domovinou je vlhk� subtropick� po�as� s m�rn�mi teplotami, co� j� umo��uje vytv��et obrovsk� listy a r�st rychle do v��ky 10 metr� i v�ce, proto�e je dlouhov�k�. V kontinent�ln�ch podm�nk�ch m�rn�ho p�su se jej� dosp�l� velikost odhaduje na cca 6 m do v��ky a asi 4 m do ���ky, pokud ji neupravujete �ezem. Ale lze tvarovat nebo udr�ovat men�� – pro zachov�n� kompaktnosti ji m��ete zjara p�ed ra�en�m zakr�tit v�echny nepot�ebn�, nevzhledn� a p��li� dlouh� v�tve. Eventu�ln� v polovin� l�ta m��ete st��hat podruh�, a to pouze konce v�tv�, aby ke� v�ce zhoustnul a z�skal tvar, ale v�t�inou to neb�v� pot�eba.
Posledn� revize 30-12-2024
Cesm�ny p�stujte na pln�m slunci nebo v polost�nu, porostou i ve st�nu, ale ztrat� tam sv�j tvar. Pot�ebuj� kyselou a� neutr�ln�, lehkou a propustnou, velmi �ivnou zem (zejm�na plod�c� odr�dy), kter� bude dob�e odvodn�n�, ale z�stane vlhk� – nemaj� r�dy dlouhodob� vyschnut�. Pou�ijte kvalitn� mul� a ponechte ji zamul�ovanou po cel� rok. Cesm�n�m v�t�inou nevyhovuje typick� �esk� j�l v horn�ch vrstv�ch p�dy, proto je lep�� rostlinu vysadit o n�co v��e a dosypat sm�s� p�vodn� zem� a kvalitn�ho kysel�ho substr�tu. Naopak za j�l ve spodn�ch vrstv�ch, kam se samy proko�en�, budou vd��n�. Hnojen� je v chud��ch p�d�ch d�le�it� a je�t� lep�� je p�i v�sadb� pou��t mykorhizn� houby. P�ed zimou a b�hem n�, pokud nemrzne a nen� zmrzl� zem, zal�vejte. Cesm�na velkolist� je bezprobl�mov� do cca -20 �C a sn�� i kr�tkodob� v�kyvy o p�r stup�� n�e.
