Ilex × meserveae 'Hach 1' HECKENBLAU® modr� cesm�na - sam��
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Dal�� odr�da z �ady tzv. modr�ch cesm�n je op�t z N�mecka a jmenuje se HECKENBLAU® ('Plotov� mod�'). Vy�lechtil ji Holger Hachmann ze sv�tov� proslul� �kolky na rododendrony a azalky v Barmstedtu, kde s �sp�chem p�stuj� a �lecht� i dal�� kyselomiln� ke�e, jako jsou vil�ny, japonsk� javory a cesm�ny. Tato cesm�na vznikla k��en�m odr�d Heckenpracht a Blue Prince roku 1999 a jako novinka byla p�edstavena roku 2015, kdy vy�el jej� patent �. PP25475.
HECKENBLAU® je sam�� odr�da modr� cesm�ny elegantn� sloupovit�ho r�stu. Listy jsou ko�ovit�, neopadav�, temn� zelen�, leskl�, �iroce ov�ln� a p�i kraj�ch m�kce pilovit� – nikoli ostr�. Na ja�e ra�� tmav� v�nov� �erven� a na podzim nab�raj� v�nov� odst�n znovu, tentokr�t nav�c s modrofialov�m p�elivem, stejn� jako v�tvi�ky. Roste p��sn� vzp��men� a hust�, nen� proto pot�eba st��hat, ale tvarovat ji samoz�ejm� m��ete. Proto�e se jedn� o same�ka, funguje jako v�born� opylova� pro jin� cesm�ny, kter� pro tvorbu atraktivn�ch barevn�ch plod� na podzim pot�ebuj� opylova�e.
�ez pro zachov�n� hustoty ke� nen� nutn�, ale lze jej prov�d�t na ja�e po mrazech nebo v polovin� l�ta pro tvarov�n�. D�ky kompaktn�mu a vzp��men�mu habitu se pou��v� jak do �iv�ch plot�, tak i do men��ch zahrad, kdy by b�n� cesm�na m�la d�ky sv� ���ce probl�m s m�stem.
Tyto cesm�ny z�skaly sv�j p��vlastek „modr�“ d�ky barv� olist�n� z�kladn�ho druhu, kter� je tmav� zelen� s n�dechem do modra. Druhov� jm�no meserveae dostaly podle jm�na jejich �lechtitelky Kathleen Meserve z Long Islandu v New Yorku, kter� v pades�t�ch letech minul�ho stolet�, doslova na okenn�m parapetu jej� kuchyn�, zk��ila ilex rugosa a ilex aquifolium, aby z�skala rostlinu nejenom kr�snou, ale tak� velmi mrazuodolnou. Tato ��asn� �ena sice zem�ela v roce 1991 ve v�ku po�ehnan�ch 93 let, ale zanechala n�m �irokou paletu velmi odoln�ch a kr�sn�ch odr�d.
Posledn� revize 30-12-2020
Modr� cesm�ny jsou zcela nen�ro�n� na p��i, pokud jim zajist�te m�rn� kyselou a �ivnou p�du, kterou v prvn�ch letech nenech�te vyschnout, aby rostlina mohla dob�e zako�enit. P�esto pot�ebuj� propustnou zem, kde j�l m��e b�t hloub�ji v zemi, p�i povrchu je nutn� kypr�, sv�� a vlhk� p�da. Nejl�pe se jim da�� na slunci a v polost�nu. Ve st�nu porostou tak�, ale ztrat� mnoho ze sv�ho kompaktn�ho tvaru. Dal�� v�hodou st�lezelen�ch modr�ch cesm�n je vysok� odolnost mraz�m. U t�to odr�dy zat�m nebyla stanovena nejni��� teplota, ale o�ek�v� se min. -29 �C a mo�n� i v�ce. Vhodn� i do venkovn�ch n�dob o velk�m objemu – cesm�ny nemaj� r�dy omezen� prostory na ko�eny.
