Indigofera himalayensis 'SILK ROAD' mod�il him�lajsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Indigofera
Rod Indigofera zahrnuje v�ce ne� 700 druh� ke�� a bylin, roz���en�ch p�ev�n� v tropick�ch a subtropick�ch oblastech Asie, Afriky a Ameriky. �esky se mu ��k� bu� mod�il nebo indigovn�k a ob� jm�na odkazuj� na historick� pou�it� rostliny pro v�robu p��rodn�ho modr�ho barviva indiga a to z africk�ho druhu Indigofera tinctoria. Ten se p�stoval ji� ve starov�k� Indii, Egypt� a ��n� a d�ky sv�mu barvivu sehr�l z�sadn� roli v obchodn�ch tras�ch mezi V�chodem a Evropou. Dokonce se mu p�ezd�valo modr� zlato a ve sv� dob� byla modr� barva symbolem bohatstv� � na textilu, na dekorativn�ch p�edm�tech nebo jako sou��st v�malby honosn�ch dom�. Jako v�echno vz�cn� a drah� se ale z�rove� stalo komoditou spojenou s vyko�is�ov�n�m a �tlakem � od otrock� pr�ce v Americe po donucen� p�stov�n� v koloni�ln� Indii, kde vedla a� k masov�m rolnick�m povst�n�m.
Mod�il him�lajsk� je druh vyskytuj�c� se p�irozen� v horsk�ch oblastech Him�laje, p�edev��m v Nep�lu a severn� Indii, v nadmo�sk�ch v��k�ch okolo 2000�3000 metr�. Poprv� jej popsal a� v roce 1958 botanick� odborn�k Syed Muhammad Ali, kter� p�sobil v P�kist�nu a z�znam byl oti�t�n ve �v�dsk�m botanick�m �urn�lu Botaniska Notiser ve m�st� Lund, zn�m� jako centrum botanick�ho v�zkumu, a �asopis zde vych�zel od roku 1839 a� do roku 1980, kdy se spojil s dal��mi seversk�mi periodiky a vznikl Nordic Journal of Botany. Od sv�ch zejm�na africk�ch bratr� se tento mod�il odli�uje vy��� odolnost� v��i chladu, tak�e jej m��eme p�stovat i u n�s a dekorativn�j��m vzhledem. vzr�stem. Krom� estetiky je cen�n� i pro schopnost v�zat dus�k do p�dy, ��m� prosp�v� okoln�m rostlin�m v zahradn�ch v�sadb�ch. Pat�� k m�lo roz���en�m druh�m v kultu�e, co� z n�j �in� sb�ratelsky atraktivn� rostlinu pro specializovan� zahrady.
Silk Road je zahradn� kultivar mod�ilu him�lajsk�ho vybran� pro mimo��dn� dekorativn� vzhled a bohat� kveten� a na trhu je p�ibli�n� od roku 2014. Kvete intenzivn� r��ov�mi, drobn�mi, bobovit�mi kv�ty, kter� jsou slo�en� v kr�tk�ch, vzp��men�ch hroznech a otev�raj� se odspodu sm�rem vzh�ru jako nap��klad u mnohokv�tu. Kveten� za��n� od prvn�ch hork�ch dn� �ervna a pokra�uje p�es m�s�c a� do �ervence, p�i�em� kv�ty vyr�staj� na nov�ch v�honech. Oproti mod�ilu r�znolist�mu tedy neum� kv�st souvisle �i opakovan� a� do podzimu, zato jeho kveten� je mohutn� a n�padn�. Po kv�tech se tvo�� zaj�mav� tobolky se semeny v kr�tk�ch, tmav� �erven�ch lusc�ch. Jeho listy jsou opadav�, lichozpe�en�, vypadaj� jako miniaturn� listy ak�tu, jsou sv�tle a� st�edn� zelen� a na podzim na kr�tkou dobu �loutnou. Roste pom�rn� rychle do vzdu�n�ho ke�e v�zovit�ho tvaru.
Mod�il m��ete p�stovat t�emi zp�soby � bu� jej nech�te r�st bez z�sahu do bujn�ho ke�e, nebo jej budete st��hat: p�i jarn�m zp�tn�m �ezu, kdy odstran�te 70-80% d�lky v�tv�, velmi zahust� a bude ji� od zem� zav�tven�. T�et� mo�nost p�stov�n� je vybrat si 2-4 siln�j�� v�tvi�ky, kter� poslou�� v budoucnu jako kostra tzv. v�cekmene. Ve�ker� postrann� v�tvi�ky pod�l t�chto kostern�ch v�tv� bude odstra�ovat a� do v��ky, kde budete cht�t vytvo�it �irokou korunu. U mlad� rostliny je pro tento zp�sob nutn� p�stovat ji v n�dob� a na n�kolik zim ke� p�en�st dovnit�, t�m p�dem v�echny v�tve z�stanou nepo�kozen� mrazy, vyzraje jim d�evo a od jara po p�enesen� ven za�nou p�ir�stat d�l beze ztr�ty d�lky v�tv�.
Posledn� revize 16-01-2014; 04-08-2025
Mod�il se p�stuje snadno a nen� n�ro�n� na �dr�bu. Abyste dos�hli maxim�ln�ho efektu, kter�m mod�il um� navodit a� exotickou atmosf�ru, vysa�te jej do velice �ivn�, v�born� odvodn�n� p�dy na pln� slunce. Sn�� i chud� p�dy, ale nemus� tak bohat� kv�st a zjistili jsme, �e m�rn� vlhko mu b�hem sez�ny d�l� l�pe ne� naprost� sucho. Vypad� v�born� v pr�rijn�ch/stepn�ch kompozic�ch, kde ho dopln�te o dal�� suchomiln� druhy � juky, kapinice, o�echoplodce, t�apatkovky, hlav��e nebo sv��kovce. Mrazuvzdorn� do min. -25 �C, ale v dob�e propustn� zemi zvl�dne je�t� o trochu v�ce, i kdy� bude zjara ra�it z ko�en�. Doporu�ujeme p�stovat jej zamul�ovan� jako ochranu proti v�kyv�m teplot i zimn�mu vyschnut�.
