
Iris (sk. germanica) 'STORM CENTER' kosatec vousat�, hybridn� kosatec n�meck�
Iris
Rod Iris zahrnuje p�ibli�n� 300 druh� roz���en�ch p�ev�n� v m�rn�m p�su severn� polokoule od Pyrenej� p�es St�edomo�� a Kavkaz a� po Him�laj, st�edn� Asii, ��nu a Severn� Ameriku. Pat�� do �eledi kosatcovit�ch (Iridaceae), mezi sv� bl�zk� p��buzn� tedy �ad� rostliny, kter� v�t�ina zahr�dk��� dob�e zn� z letn�ch z�hon�, nap��klad me��ky (Gladiolus) nebo montbr�cie (Crocosmia). Jm�no rodu odkazuje na Iris, �eckou bohyni duhy, a jen m�lokter� botanick� pojmenov�n� je tak v�sti�n�. Kosatce toti� nab�zej� mimo��dn� �irokou �k�lu barev, tvar� i �ivotn�ch strategi�. N�kter� druhy osidluj� vysychav� kamenit� str�n� z�padn� Asie, jin� rostou v podm��en�ch louk�ch nebo na b�ez�ch vodn�ch tok�. �lov�ka prov�zej� ji� po tis�cilet�. Jejich motiv se objevuje na minojsk�ch fresk�ch z Kn�ssu star�ch v�ce ne� t�i a p�l tis�ce let a n�kte�� historikov� a heraldici spat�uj� stylizovan� kv�t kosatce tak� v p�vodu francouzsk�ho symbolu fleur-de-lis: ⚜. P�esto�e se v p�ekladu jedn� o �kv�t lilie�, vzhled symbolu b�v� �ast�ji spojov�n se �lut�m kosatcem (Iris pseudacorus), kter� rostl hojn� v ba�inat�ch oblastech Francie a b�val spojov�n s fransk�mi kr�li. Jednozna�n� dobov� d�kaz v�ak neexistuje a ot�zka p�vodu tohoto slavn�ho symbolu z�st�v� otev�en�. Rod form�ln� popsal Carl Linnaeus v roce 1753, av�ak botanick� vymezen� kosatc� nen� ani dnes zcela uzav�enou kapitolou a modern� genetick� v�zkumy pokra�uj�.
Kosatc� je tolik, �e je t�m�� nemo�n� naj�t jeden �typick� kosatec�. Najdete mezi nimi druhy poch�zej�c� z t�m�� pou�tn�ch oblast� Bl�zk�ho v�chodu stejn� jako obyvatele mok�ad�, ���n�ch niv nebo horsk�ch luk. Mezi nejzn�m�j�� pat�� vousat� kosatce soust�ed�n� kolem druh� Iris � germanica, Iris pallida a Iris variegata, kter� osidluj� p�edev��m Balk�n, severn� St�edomo�� a z�padn� Asii. Zcela odli�nou skupinu p�edstavuj� sibi�sk� kosatce (Iris sibirica), ob�vaj�c� vlhk� louky od st�edn� Evropy a� po Sibi�, d�le japonsk� kosatce (Iris ensata) spojen� s mok�ady a tradi�n�mi zahradami v�chodn� Asie, severoamerick� louisiansk� kosatce adaptovan� na zatopen� krajiny p�i pob�e�� Mexick�ho z�livu nebo �lut� kosatec (Iris pseudacorus), neodmysliteln� spjat� s evropsk�mi mok�ady. Samostatnou kapitolu tvo�� cibulnat� druhy, nap��klad Iris reticulata nebo Iris xiphium, kter� p�e��vaj� obdob� sucha ukryt� pod zem�. Tato mimo��dn� rozmanitost se odrazila i v presti�n� anglick� Encyclopedia of Garden Plants, kde jim Kr�lovsk� zahradnick� spole�nost (RHS) v�novala bezm�la 11 stran velk�ho form�tu, co� je rozsah vyhrazen� jen n�kolika m�lo rod�m s v�jime�n�m botanick�m v�znamem. A ze zku�enosti dob�e v�me, �e i oblibou.
Tzv. vousat� kosatce (bearded iris) pat�� k nej�sp�n�j��m okrasn�m rostlin�m v�bec. P�esto�e b�vaj� �asto spojov�ny se jm�nem Iris � germanica, s N�meckem nemaj� krom bohat� p�stebn� tradice mnoho spole�n�ho. Jejich historie neza��n� jedin�m druhem, n�br� dlouhou �adou k��en� mezi st�edomo�sk�mi a bl�zkov�chodn�mi druhy, p�edev��m I. pallida, I. variegata, I. cypriana a I. mesopotamica. Ji� od st�edov�ku byly podobn� hybridy p�stov�ny v evropsk�ch kl�tern�ch a z�meck�ch zahrad�ch, skute�n� �lechtitelsk� revoluce v�ak p�i�la a� v 19. stolet�. V�znamnou osobnost� se stal anglick� fyziolog a botanik Michael Foster (1836-1907), kter� mezi prvn�mi systematicky vyu��val mezidruhov� k��en� s c�lem z�skat v�t�� kv�ty, �ir�� barevnou �k�lu a siln�j�� rostliny. Na jeho pr�ci nav�zali p�edev��m francouz�t� �lechtitel� z rodu Cayeux a pozd�ji tak� �ada evropsk�ch a americk�ch specialist�. B�hem jedin�ho stolet� se tak p�vodn� pom�rn� jednoduch� zahradn� kosatce prom�nily v dne�n� skupinu Tall Bearded Iris, zahrnuj�c� desetitis�ce registrovan�ch kultivar�.
Kosatec Storm Center je z roku 1979 a na prvn� pohled je jasn�, pro� je popul�rn� dodnes. Nejsp� bych to nazval �istotou barvy. Tam, kde v�t�ina tmav�ch vousat�ch kosatc� pracuje s kontrastem, �ilkov�n�m nebo n�padn�mi p�echody odst�n�, tato odr�da s�z� na jednolit�, hluboce fialov� a� modrofialov� t�n prostupuj�c� t�m�� cel�m kv�tem v�etn� vous�. V terminologii p�stitel� kosatc� pat�� mezi tzv. self-coloured kultivary, tedy odr�dy, jejich� horn� i spodn� pl�tky nesou prakticky shodn� zbarven�. Velk� kv�ty s lehce zvln�n�mi pl�tky p�sob� sametov� a podle intenzity sv�tla p�ech�zej� od temn� inkoustov�ch odst�n� a� po syt� kr�lovskou purpurovou. Rostliny dor�staj� v��ky okolo 95 cm a v dob� kv�tu maj� pozoruhodn� klidn�, t�m�� majest�tn� v�raz. Ve st�edoevropsk�ch podm�nk�ch kvete nej�ast�ji od druh� poloviny kv�tna do prvn� poloviny �ervna, p�i�em� konkr�tn� term�n se m��e m�rn� posouvat podle pr�b�hu jara.
Odr�du p�edstavila firma Schreiner's Gardens v roce 1979 a ji� o dva roky pozd�ji z�skala ocen�n� Honorable Mention od American Iris Society. N�zev Storm Center je velmi obrazn� a popravd� i trochu dvojsmysln�, proto�e m��e odkazovat jak na meteorologick� st�edisko sleduj�c� bou�e a dal�� extr�mn� projevy po�as�, tak na samotn� ohnisko bou�kov� aktivity, kter� �asto prov�z� obloha dramaticky vybarven� do temn�ch odst�n� modr�.
Vousat�m kosatc�m prosp�v� ur�it� velkorysost prostoru. Nejl�pe vyniknou v nep�ehlcen�ch z�honech, �t�rkov�ch v�sadb�ch, such�ch svaz�ch nebo v p�edn�ch parti�ch trvalkov�ch kompozic, kde jejich oddenky nejsou zast�n�ny okoln� vegetac�. D�ky st�edomo�sk�mu p�vodu sv�ch p�edk� se v�born� kombinuj� s rostlinami vy�aduj�c�mi obdobn� podm�nky, nap��klad s bohat� kvetouc�mi perovskiemi, �alv�jemi, �antami �i levandulemi. Jejich me�ovit� listy kr�sn� dopln� st��brolist� pely�ky, svatoliny a star�eky a do podrostu m��ete pou��t �istce, n�zk� rmeny nebo turany, jejich� odli�n� textura ud�l� z�hon zaj�mav�j��m. Na druhou stranu, stoj�te-li o wow efekt, zkuste kombinaci s pry�ci �i hebe, jejich� extr�mn� upraven� a� stoick�, a p�itom majest�tn� vzhled je dok�e vhodn� doplnit. Kombina�n�ch rostlin m��e b�t samoz�ejm� mnohem v�ce, p�i v�b�ru v�dy m�jte na pam�ti v�raznost list� kosatc� i mohutnost jejich kv�t�, proto�e v dob� kv�tu na sebe strh�vaj� ve�kerou pozornost. Proto b�v� �asto ��inn�j�� vysazovat je do v�t��ch skupin jedn� odr�dy ne� do pestr�ch sm�s� mnoha kultivar�. V m�stsk�ch i soukrom�ch v�sadb�ch p�edstavuj� cennou rostlinu pro such� a h��e zavla�ovan� stanovi�t�, kde po zako�en�n� vy�aduj� p�ekvapiv� m�lo p��e.
Posledn� revize 04-10-2026.
Vousat� kosatce vy�aduj� pln� slunce a dob�e propustnou p�du, v n� se ani v zim� dlouhodob� nedr�� voda. Pr�v� zimn� p�emok�en� b�v� mnohem �ast�j�� p���inou ne�sp�chu ne� letn� sucho. Oddenky by m�ly z�st�vat m�lce p�i povrchu p�dy a nem�ly by b�t zakryt� vrstvou mul�e ani p�erostl� okoln� vegetac�, proto�e pot�ebuj� dostatek tepla a proud�n� vzduchu. Sv�mi oddenky se �asem pomalu rozr�staj� do plochy, ani� by se z nich st�valy nep��jemn� expanzivn� nebo pleveln� rostliny. Pokud za�ne b�t trs p��li� velk�, lze p�ebyte�n� oddenky velmi snadno vyjmout a p�esadit jinam. P�esto�e modern� kultivary pat�� po zako�en�n� mezi p�ekvapiv� odoln� trvalky, nejl�pe kvetou v p�d�ch st�edn� �ivn�ch a nep�ehnojovan�ch dus�kem. Star�� doporu�en� vysazovat je do hust�ch trvalkov�ch v�sadeb se dnes p��li� nedoporu�uje, proto�e konkurence okoln�ch rostlin postupn� omezuje jejich vitalitu i kveten�. P�stov�n� v n�dob�ch je mo�n�, av�ak pouze v dostate�n� hlubok�ch a v�born� odvodn�n�ch n�dob�ch. Rostliny nejsou jedl� a p�i po�it� mohou zp�sobit za��vac� obt�e, citliv�j��m osob�m m��e ���va z oddenk� podr�dit poko�ku. V�t�ina modern�ch vysok�ch vousat�ch kosatc� bez probl�m� zvl�d� zimn� poklesy teplot a� okolo −40 �C.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



