Juniperus communis 'ARNOLD' jalovec obecn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Juniperus
Rod Juniperus pat�� k nejstar��m d�evin�m severn� polokoule a jeho historie sah� hluboko do t�etihor. Jalovce prov�zely krajinu d�vno p�ed vznikem zahrad a jejich fosilie se nach�zej� v Evrop�, Asii i Severn� Americe. Krom� Carla Linn�ho (1707�1778), kter� jalovec obecn� form�ln� popsal r. 1753 a za�adil do botanick�ho syst�mu, se rodu intenzivn� v�noval tak� �v�carsk� botanik Albrecht von Haller (1708�1777). Pr�v� on si v��mal mimo��dn� prom�nlivosti d�evin v�etn� jalovc� v z�vislosti na nadmo�sk� v��ce a klimatu a upozornil na to, �e jeden druh m��e vypadat v hor�ch, na pastvin�ch i v n�in�ch t�m�� jako n�kolik r�zn�ch rostlin. Jalovce tak pat�ily mezi prvn� d�eviny, kter� botanici nedok�zali snadno �uzamknout� do jedn� �katulky, a mo�n� i proto si dodnes zachov�vaj� pov�st trochu sv�hlav�ch samorost�.
Jalovec obecn� je p�vodn� evropsk� druh s obrovsk�m ekologick�m rozp�t�m. Roste od n�in a� po alp�nsk� oblasti, kde se m�n� v pol�hav�, v�trem o�lehan� ke�e, zat�mco v otev�en� krajin� vytv��� vzp��men� siluety. Po stalet� byl sou��st� ka�dodenn�ho �ivota � jeho d�evo von�lo v chalup�ch, v�tvi�ky se pou��valy k vyku�ov�n� st�j� i obydl� a modr�, oj�n�n� �i�tice dozr�vaj�c� druh�m rokem pat�ily do kuchyn� i l�k�rni�ky. Jalovec dodnes ochucuje zv��inu, tu�n�j�� masa a lihoviny, z nich� nejzn�m�j�� je gin. Pr�v� jalovec obecn� je t�m druhem, jeho� plody jsou jedl� a bezpe�n� pou�iteln�; u jin�ch jalovc� u� by si �lov�k tak jist� b�t nemohl. V krajin� byl jalovec pova�ov�n za ochrannou rostlinu a orienta�n� bod, dnes z voln� p��rody pomalu miz�, ale v zahrad�ch se vrac� v podob� kultivar�, kter� jeho divok� charakter p�etavuj� do kultivovan� elegance.
Jalovec Arnold je jedna z nejatraktivn�j��ch forem sloupovit�ch jehli�nan�. Jedn� se o �t�hl� jehli�nat� ke�, kter� je u��� ne� star�� odr�da Compressa (1855, Francie) a nav�c roste v�ce do v��ky, tak�e jej lze za�lenit do kompozic st�edn� vysok�ch a vy���ch rostlin, nikoli pouze do skalek, kde se sp�e uplatn� Compressa. Jehlice jsou drobn�, svrchu st�edn� zelen�, zespodu b�le oj�n�n�, a cel� ke� tak p�sob� jemn�, m�kce zelen�m dojmem bez tvrd�ch kontrast�. Na dotek jsou pichlav�, i kdy� m�n� agresivn� ne� u plan�ch forem jalovce obecn�ho, tak�e rostlina p�sob� sp�e elegantn� ne� nep��telsky. Roste pomalu a� st�edn� rychle, zhruba dvacet centimetr� ro�n�, a �t�hl� tvar si udr�uje p�irozen�, bez nutnosti �ezu. Oproti b�n�m form�m jalovce obecn�ho vynik� Arnold pevn�mi, kr�tk�mi v�tvemi, kter� se nerozvaluj� pod t�hou sn�hu, a p�irozen� �t�hl�m habitem, jen� si udr�uje bez �ezu.
Kultivar byl selektov�n kolem roku 1950 ve �kolce Arnolda Heerena v Jeddelohu v severn�m N�mecku, odkud byl pozd�ji uveden do p�stov�n�. Pr�v� Heerenovi pat�� z�sluha za vznik t�to mimo��dn� elegantn� formy jalovce obecn�ho, kter� spojuje p�irozenou odolnost druhu s architektonickou siluetou p�ipom�naj�c� st�edomo�sk� cyp�i�e. Se slavn�m Arnoldem Schwarzeneggerem m� spole�n� jen jm�no � svaly ani p�zy ne�ekejte � zato v�dr� a pevnost, kter� si s t�mto jm�nem v�t�ina lid� spojuje, mu rozhodn� nechyb�.
D�ky sv�mu tvaru se Arnold v�born� hod� jako vertik�ln� akcent do zahradn�ch kompozic. M��e nahradit italsk� cyp�i�e v zahrad�ch inspirovan�ch st�edomo�sk�m stylem, kde jinak chyb� vhodn� siln� mrazuvzdorn� alternativa. Skv�le dopln� skupiny rozlo�it�ch ke��, jako jsou azalky, buxusy nebo hebe, a vynikne i jako solit�r u vstupu, pod�l cesty nebo v �zk�m z�honu, kde nen� prostor pro ���ku. Jeho pravideln� tvar p�sob� uklid�uj�c�m dojmem a dod�v� kompozici jasnou strukturu. Pokud by se v�m ale zd�l a� p��li� p��sn�, vysa�te vedle n�j v�t�� jednodruhov� hn�zda m�rn� uvoln�n�ch kvetouc�ch trvalek. Celek se t�m rozvesel� a kontrast �t�hl� pevnosti jalovce s rozpustil�m charakterem trvalek pot�� oko.
Posledn� revize 28-12-2010; 20-01-2026
Jalovce obecn� pat�� k nen�ro�n�m d�evin�m a stejn� n�roky m� i jalovec obecn� jako druh. Vy�aduje slunn� stanovi�t�, kde si udr�� kompaktn� r�st a p�kn� vybarven�, v polost�nu sice p�e�ije, ale ztr�c� hustotu i charakter. Na typ p�dy nen� vyb�rav� � poroste v b�n� zahradn� zemin�, v chud��ch, kamenit�ch i p�s�it�ch p�d�ch, kl��ov� je v�ak dobr� propustnost � v�dy se vyhn�te trvale zamok�en�mu stanovi�ti. Sucho sn�� velmi dob�e, z�livku pot�ebuje pouze po v�sadb�. Hnojen� nen� nutn�, p��padn� jen velmi st��dm�. �ez nen� pro �ivot rostliny pot�eba a prov�d� se pouze v�jime�n� u odr�d, kter� bu� rychle rostou, nebo by m�ly tendenci se rozvalovat (nap�. pod t�hou sn�hu), nejl�pe koncem zimy. Jalovec obecn� je pln� mrazuvzdorn� a bez probl�m� sn�� teploty a� kolem -40 �C.
