.jpg)
.jpg)
Kalimeris incisa 'BLUE STAR' astra japonsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Kalimeris
Rod Kalimeris pat�� do �eledi hv�zdnicovit�ch a zahrnuje jen n�kolik m�lo druh� vytrval�ch bylin roz���en�ch ve v�chodn� Asii. Jejich p�irozen�m domovem jsou p�edev��m Japonsko, Korea a v�chodn� ��na, kde rostou na vlhk�ch louk�ch, v ��dk�ch les�ch a pod�l vodn�ch tok�. Nejde o ��dn� botanick� exoty z nep��stupn�ch hor, ale o rostliny, kter� po stalet� doprov�zely b�n� venkovsk� �ivot. V Japonsku se kalimerisy objevuj� v tradi�n�ch zahrad�ch i v zem�d�lsk� krajin�, zejm�na na okraj�ch r��ov�ch pol�, hr�zk�ch a v p�echodov�ch p�smech vlhk� krajiny, kde maj� dostatek vl�hy, ale nikdy nestoj� ve vod� a kde jejich dlouh� kveten� p�in�� barvu do obdob�, kdy v�t�ina letn�ch kv�tin u� pomalu miz�. Rod popsal v 19. stolet� �v�car francouzsk�ho p�vodu Augustin Pyramus de Candolle (1778�1841), jeden z mu��, kte�� tehdy skl�dali asijskou fl�ru do evropsk�ho botanick�ho jazyka, druh po druhu, rod po rodu.
Kalimeris incisa, japonsky Nokon‑giku (ノコンギク), voln� p�elo�eno jako poln� chryzant�ma, nem� uznan� �esk� v�deck� jm�no a v praxi se pou��v� p�eklad z angli�tiny � japonsk� astra. Druhov� jm�no incisa (vy��znut�) odkazuje na v�razn� vykrajovan�, z��ezovit� okraje list�, kter� p�sob�, jako by byly jemn� na��znut� no�em. Rostlina poch�z� z Japonska a pat�� k t�m, kter� si �lov�k snadno obl�b� pr�v� proto, �e nejsou ok�zal�. Nen� to sb�ratelsk� kuriozita ani trofej, ale prost� p�kn� a nen�ro�n� kyti�ka, vysazovan� kolem dom�, pod�l cest i v b�n�ch zahrad�ch, kde bez zvl�tn� p��e kvetla cel� l�to jako nen�padn� sou��st ka�dodenn�ho �ivota, kter� p�irozen� zapadala do krajiny i m�stn�ch zvyklost�. Druh poprv� v�decky popsal Carl Johann Maximowicz (1827�1891), jeden z nejv�znamn�j��ch botanik� 19. stolet�, kter� zasv�til �ivot studiu fl�ry v�chodn� Asie. V tamn�m botanick�m sv�t� m�l podobnou v�hu, jakou si Linn� vyslou�il v evropsk� tradici, proto�e jeho pr�ce z�sadn� pomohla pojmenovat a popsat obrovsk� mno�stv� rostlin, kter� se do t� doby v Evrop� jen mlhav� tu�ily. Maximowicz byl baltsk� N�mec p�sob�c� v rusk�ch slu�b�ch a v�t�inu profesn�ho �ivota str�vil v Petrohradsk� botanick� zahrad�, kde se stal i jej�m �editelem. Jeho jm�no dnes nese cel� �ada druh�, od d�evin po trvalky.
Kv�tky japonsk� astry Blue Star nesou jemnou, sv�tle modrofialovou barvu, kter� je u letn�ch trvalek st�le pom�rn� vz�cn�. Jde o vytrvalou bylinu se vzp��men�mi, pevn�mi stonky, kter� nesou mno�stv� drobn�ch, hv�zdicovit�ch kv�t� se �lut�m st�edem. Kvete dlouho, obvykle od �ervna a� do z���, a pr�v� tato vytrvalost je jej�m nejv�t��m trumfem. Listy jsou �zk�, kopinat�, sv�e zelen� a vytv��ej� lehk�, p�irozen� z�klad, kter� nep�sob� t�ce ani v hust��ch v�sadb�ch. Oproti botanick�mu druhu je �Blue Star� kompaktn�j��, bohat�ji kvetouc� a barevn� vyrovnan�j��. Proto�e kvete velmi dlouho, pro hez�� trs doporu�ujeme pr�b�n� odstra�ovat odkvetl� hlavi�ky, aby se omezila tvorba semen�k�.
Neuv��ili byste, kde v�ude se japonsk� astra d� v zahrad� pou��t. Skv�le funguje v p��rodn� lad�n�ch trvalkov�ch z�honech, kde se prol�n� s okrasn�mi travinami a vytv��� lehk�, t�m�� lu�n� dojem. Kr�sn� vynikne vedle vysok�ch kopretin a t�apatkovek nebo letn�ch okrasn�ch �esnek�, kter� podtrhnou jej� jemnost, p��padn� sv��kovc�, je� podpo�� celkovou vzdu�nost z�honu. D�ky vzp��men�mu r�stu se hod� i do st�edn�ch parti� z�hon�, kde vypln� prostor mezi ni���mi trvalkami a vy���mi trsy. V men��ch zahrad�ch m��e tvo�it opakuj�c� se motiv pod�l cest nebo teras, kde jej� dlouh� kveten� zajist� barvu po cel� l�to. A proto�e kv�ty dob�e dr�� i po �ezu, najde sv� m�sto i ve v�ze.
Posledn� revize 14-12-2025
N�roky japonsk� astry jsou p��jemn� skromn�. Nejl�pe prosp�v� na slunn�m a� lehce p�ist�n�n�m stanovi�ti v propustn�, m�rn� vlhk� p�d�. P�emok�en� j� nesv�d��, ale kr�tkodob� sucho zvl�d� bez v�t��ch probl�m�. Hnojen� nen� nutn� p�eh�n�t, bohat� posta�� jarn� p��davek kompostu. Krom� odstra�ov�n� odkvetl�ch hlavi�ek a stonk� b�hem sez�ny m� jen jeden hlavn� �ez: brzy na ja�e, ne� za�nou ra�it nov� v�hony, se lo�sk� stonky se��znou n�zko nad zem�. V na�ich podm�nk�ch je rostlina spolehliv� mrazuvzdorn� p�ibli�n� do −28 �C a nevy�aduje zimn� ochranu.
