Kalmia latifolia 'MITTERNACHT' mamota �irokolist�
Kalmia
Tak� m�te slabost pro n�co, co ostatn� znaj� m�lo �i dokonce v�bec? My jsme si vzali pod patron�t mamotu �irokolistou. Tento v�esovi�tn� ke� pat�� k nejkr�sn�j��m kvetouc�m st�lezelen�m ke��m na�eho klimatu. Poch�z� z jihov�chodn�ch oblast� USA a v��e polo�en�ch ��st� Asie, kde se vyskytuje jako hojn� podrost vy���ch strom�. Existuje ji� mnoho kultivar� r�zn� kombinuj�c�ch �ervenou, b�lou, r��ovou �i v�novou barvu. Na samotn�m kveten� je ale nejp�sobiv�j��, kdy� trs kv�t� je z poloviny je�t� v poupatech, kter� maj� v�t�inou odli�nou barvu ne� samotn� kv�ty. Vykv�t� ke konci kv�tna a� v �ervnu, ��m� prodlou�� jarn� kveten� v�esovi�tn�ch z�hon� s rododendrony a azalkami.
Jedn�m z nejzap�len�j��ch �lechtitel� mamot v Evrop� je Karl-Heinz H�bbers z N�mecka. V roce 1987 se mu poda�ilo zk��it odr�dy Goodrich a pom�rn� zn�mou Olympic Wedding a po dal��ch deseti letech tit�rn� pr�ce p�i�el s absolutn� senzac� na poli tmavokv�t�ch mamot, kterou pojmenoval Mitternacht (p�lnoc). Tato odr�da nese velmi tmav� kv�ty temn� v�nov� a� �ern� barvy se sv�tle �edob�l�m lemem, kter� p�i rozkv�tu perfektn� kontrastuj� se sv�tlou barvou poupat. Tvo�� tak zaj�mav� inverzn� obraz p�lno�n�ho nebe, kdy „hv�zdy“ jsou tmav� a pozad� sv�tl�. Vykv�t� koncem kv�tna na velmi dlouhou dobu 4-6 t�dn�.
Odr�da Mitternacht byla poprv� p�edstavena v roce 2007 a od t� doby je vyhled�vanou rostlinou nejenom pro sb�ratele ale i pro v�echny milovn�ky tmav�ch barev t�chto kr�sn�ch ke��. Neopadav� listy jsou ko�ovit�, tmav� zelen�, st�edn� leskl�, podlouhle kopinat� a m�rn� sv�en�. Roste p�ev�n� vzp��men� a s v�kem nab�r� ���ku tak, aby v dosp�losti dorostla p�ibli�n� 1,5-1,8m v��ky i ���ky. Mamoty je mo�n� je st��hat v t�m�� jak�mkoli v�ku i do star�ho d�evy, v�dy spolehliv� obraz�. Nejl�pe za��tkem jara (p�ijdete o kv�ty v aktu�ln� sez�n�, ale v dal�� ji� bude kv�st), nebo po odkv�tu (tvorba poupat na dal�� sez�nu je velmi omezen�).
Posledn� revize 28-12-2012
Ke zd�rn�mu �ivotu pot�ebuje BEZPODM�NE�N� kyselou, lehkou, dob�e odvodn�nou p�du – dop�ejte mamot� spoustu ra�eliny po stran�ch, a nes�zejte ji hluboko, ani nekopejte hlubokou j�mu. M� mno�stv� povrchov�ch ko�en�, kter� nesm� b�t nikdy vystaveny p��m�mu slunci. Kdy� zaschnou, rostlina ztr�c� listy a odum�r� tak�e zamul�ov�n� je zde nutn�. M� r�da pln� slunce, kde se nejl�pe vybarv� kv�ty. Dop�ejte j� vlhko a v such�ch letn�ch m�s�c�ch ji rad�ji ob�as ru�n� zalijte a ne�ekejte na d隝. Hnojen� je mo�n� na ja�e a na podzim stejn�mi hnojivy jako na rododendrony a azalky. Pro zako�en�n� rostliny pou��vejte ve vod� rozpustn� hnojiva pro v�esovi�tn� rostliny nebo granulovan� hnojiva s dlouhodob�m ��inkem, kter� m��ete pou��t i pro nov� vysazen� rostliny, proto�e nepop�l� jemn� ko��nky na povrchu. Naprosto mrazuvzdorn� do -34�C. Je vhodn� a dostate�n� mrazuvzdorn� i pro p�stov�n� ve venkovn�ch kv�tin���ch.
