Kniphofia uvaria 'GRANDIFLORA' mnohokv�t hroznat�, Kleopat�ina jehla

Kniphofia

Rod Kniphofia za�al d�vno p�edt�m, ne� si �lov�k uv�domil, �e sv�t travnat�ch hor ji�n� a v�chodn� Afriky skr�v� ne�ekan� poklady. Jm�no rodu pou�il poprv� n�meck� botanik Conrad Moench v roce 1794, kdy� odd�lil tehdej�� �tritomy� od rod� Aletris a Veltheimia a pojmenoval je na po�est sv�ho krajana Johanna Hieronyma Kniphoffa (1704�1763). Modern�, platn� pojet� rodu v�ak poch�z� a� od Lorenze Okena, kter� jej v roce 1841 nov� vymezil a jeho definice se pou��v� dodnes. Dnes v�me, �e rod zahrnuje p�ibli�n� 70�73 druh�, v�echny p�vodem z Afriky, s jedinou v�jimkou v Jemenu a n�kolika druhy na Madagaskaru. Jejich domovem jsou hlavn� vy��� a chladn�j�� oblasti v�chodn� a ji�n� Afriky, kde jednotliv� druhy �asto rostou na odd�len�ch horsk�ch h�ebenech. Pr�v� tahle rozt��t�nost krajiny zp�sobila, �e se kniphofie b�hem �asu rychle rozr�z�ovaly a n�kter� si jsou tak bl�zko, �e je botanici dodnes nemaj� �pln� jednozna�n� rozd�len�. Tato historie, pln� glaci�ln�ch cykl�, sekund�rn�ch kontakt� a n�sledn�ch izolac�, vysv�tluje dne�n� taxonomickou slo�itost rodu, kterou botanici jako Syd Ramdhani, Nigel P. Barker a Himansu Baijnath popsali jako �recentn� afromont�nn� radiaci�. �e nech�pete ani slovo? Nic si z toho ned�lejte, nejsem si jist�, zda oni ano 😊 Kniphofie jsou ka�dop�dn� p��b�hem dlouh� evoluce, jej� spletit� d�j je�t� neskon�il a dodnes jej botanici rozpl�taj�.

Kniphofia uvaria, mnohokv�t hroznat�, poch�z� z jihoz�padn�ho a ji�n�ho Kapska (ji�n� Afrika), z oblast�, kde se travnat� svahy st��daj� s prameni�ti a lehk�mi p�skovcov�mi p�dami. Je to krajina, kterou formuj� pravideln� po��ry, je� maj� pro tento druh p�ekvapiv� v�znam: po nich toti� �asto n�sleduje obdob� de���, a pr�v� tehdy doch�z� k mimo��dn� bohat�mu kveten�. V p��rod� vytv��� trsnat� porosty na m�stech, kde voda prot�k�, ale nikdy nestoj� � typick� pro fynbos, jeden z nejpozoruhodn�j��ch ekosyst�m� sv�ta. Carl Linn� druh popsal u� v roce 1753 jako Aloe uvaria, proto�e tehdy je�t� neexistoval rod Kniphofia, a v 18. a 19. stolet� se tento druh stal jedn�m z prvn�ch, kter� se dostaly do evropsk�ch zahrad. D�ky sv� v�razn� dvoubarevnosti st�l u zrodu prvn�ch zahradn�ch hybrid�, je� se v Anglii za�aly ���it u� kolem roku 1800. Jej� pozd�j�� putov�n� sv�tem je nem�n� zaj�mav�: d�ky robustn�mu r�stu a schopnosti p�izp�sobit se r�zn�m klimat�m zplan�la v Austr�lii, na Madei�e, v Portugalsku, �pan�lsku i v severoz�padn�ch st�tech USA. V Brit�nii se stala natolik b�nou, �e ji viktori�n�t� zahradn�ci pova�ovali za �exotiku, kter� se chov� jako dom�c� rostlina�. Tradice �lecht�n� odoln�ch hybrid� je zalo�en� pr�v� na K. uvaria a pokra�uje dodnes, proto�e jej� genetick� stabilita a v�razn� vzhled tvo�� v�choz� bod v�t�iny modern�ch kultivar�.

V �e�tin� si kniphofie pro�ly zaj�mav�m v�vojem jmen, kter� odr�� to, jak je lid� vn�mali. Nejstar�� dolo�en� jm�no je �mnohokv�t�, prost� popis rostliny, kter� se objevoval v zahradnick�ch p��ru�k�ch koncem 19. stolet�, kdy se kniphofie za�aly objevovat v evropsk�ch sb�rk�ch, ale popravd� toto jm�no n�le�elo hlavn� pro rod Tritoma. Pozd�ji se ujalo mnohem poeti�t�j�� �Kleopat�ina jehla�, inspirovan� vysok�m, �t�hl�m kv�tenstv�m p�ipom�naj�c�m egyptsk� obelisky, kter� se v Evrop� od 18. stolet� b�n� naz�valy Cleopatra�s Needle. To jm�no se dr�elo p�ekvapiv� dlouho, proto�e rostlin� dod�valo exotick� n�dech, kter� tehdej�� zahradn�ci milovali.