Lagerstroemia BERRY DAZZLE® 'Gamad VI' lagerstr�mie, pukol
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Lagerstroemia
Rod Lagerstroemia zahrnuje p�ibli�n� pades�t druh� roz���en�ch od Indie p�es jihov�chodn� Asii a� po Austr�lii, tedy oblast, kde se tropick� monzuny st��daj� s obdob�mi sucha a kde se d�eviny musely nau�it ��t s prudk�mi v�kyvy po�as�. Pat�� do �eledi Lythraceae, kterou botanici znaj� d�ky exotick�mu gran�tovn�ku nebo na�emu zn�m�mu dom�c�mu kypreji � tedy rostlin�m s n�padn�mi kv�ty. �esk� jm�no pukol je pom�rn� modern� a v literatu�e se objevuje a� po roce 1950. Prvn� evropsk� popis rodu poch�z� z roku 1759 od Carla Linn�ho, kter� jej pojmenoval na po�est �v�dsk�ho obchodn�ka Magnuse von Lagerstr�ma (1696�1759). Ten mu do �v�dsk� Uppsaly, tehdej��ho centra evropsk� botaniky, pos�lal rostlinn� exempl��e z cest po Asii, ani� by tu�il, �e jeho jm�no jednou ponese jeden z nejkr�sn�j��ch okrasn�ch strom� subtrop�. Nejroz���en�j��m druhem se brzy stala Lagerstroemia indica, kter� paradoxn� proti sv�mu druhov�mu jm�nu nepoch�z� z Indie, ale z ��ny. Odtud se pozd�ji roz���ila do Indie, d�le do Persie, a nakonec do Osmansk� ��e, kde ji evrop�t� cestovatel� popisovali jako �strom s kv�ty jako pap�rov� krajky� a postupn� se vyb�raly zahradn� formy s v�razn�j��m a bohat��m kveten�m. Jej� kulturn� v�znam je obrovsk�: v ��n� se vysazovala u dom� jako symbol dlouh�ho �ivota, v Koreji jako strom u�enc� a v Indii jako d�evina chr�mov�ch n�dvo��. To, co dnes v Evrop� a USA pova�ujeme za lagerstr�mii, je ve skute�nosti v�sledek v�ce ne� dvou stolet� botanick�ho pozn�v�n�, cestovatelsk�ch p��b�h� a �lechtitelsk�ch experiment�, kter� za�aly jedn�m bal��kem herb��ov�ch vzork� zaslan�m do Uppsaly
Lagerstroemii BERRY DAZZLE� vy�lechtil Michael A.Dirr, zn�m� americk� botanik, kter� m� na sv�m kont� u� 10 patentovan�ch odr�d. BERRY DAZZLE� je n�hodn� semen�� odr�dy Pocomoke z roku 2002. Kv�ty jsou slo�en� v hust�ch, vzp��men�ch kv�tenstv�ch a maj� syt� fuchsiov� r��ovou barvu, jako kdy� do malinov�ho koktejlu p�id�te p�r ostru�in. Jednotliv� kv�ty nakv�taj� postupn� od konce �ervence do za��tku z���.
Jedn� se o mal�, kompaktn� a velmi hust� ke� s opadav�mi, tuh�mi listy, kter� ra�� v�nov� �erven� a dozr�vaj� do tmav� zelen�, ale i b�hem kveten� si v�nov� p�eliv zachov�vaj�. Na podzim, zejm�na v kysel� p�d�, se barv� do ohniv�ch odst�n� oran�ov�, �arlatov� a �lut�. Jsou odoln� letn�mu padl�. Dal�� vlastnost�, kter� se objevuje na star��ch rostlin�ch, je v �upin�ch se odlupuj�c� borka kmen�, kter� po sloup�n� zanech�v� zaj�mav� skvrnitou mozaiku podobnou kmen�m platan�. Nejv�ce vynikne v zim� p�i pln�m slunci.
Posledn� revize 16-08-2020
Lagerstr�mie jsou st�edn� velk� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� v na�ich podm�nk�ch rostou v�t�inou pomalu s v�jimkou n�kolika bujn�j��ch odr�d. Um�st�te ji na pln� slunce � pot�ebuje neust�l� �pal a nulov� st�n. P�da mus� b�t dob�e odvodn�n�, rostlina nesm� v zim� z�stat v t�k�, podm��en� zemi. Pokud bude p�da m�rn� kysel� a� kysel�, bude m�t efektn�j�� barvu podzimn�ch list�. Bohat� mul� je na zimu nutn� a v l�t� u�ite�n�, nebo� lagerstr�mie m� r�da vlhko (nikoli mokro). Letn� vrstva mul�e by m�la b�t n�zk�, aby se proh��vala i zem. Hnojen� je dobr� zjara na podporu r�stu (dus�kat�) a od za��tku l�ta na podporu kv�t� (fosfore�n�). Purple Magic m� doposud ov��enou mrazuvzdornost ve d�ev� do cca -18 �C a na ko�enech a� do -24 �C.
