Lagerstroemia 'BURGUNDY COTTON'® lagerstr�mie, pukol
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Lagerstroemia
Rod Lagerstroemia zahrnuje p�ibli�n� pades�t druh� roz���en�ch od Indie p�es jihov�chodn� Asii a� po Austr�lii, tedy oblast, kde se tropick� monzuny st��daj� s obdob�mi sucha a kde se d�eviny musely nau�it ��t s prudk�mi v�kyvy po�as�. Pat�� do �eledi Lythraceae, kterou botanici znaj� d�ky exotick�mu gran�tovn�ku nebo na�emu zn�m�mu dom�c�mu kypreji � tedy rostlin�m s n�padn�mi kv�ty. �esk� jm�no pukol je pom�rn� modern� a v literatu�e se objevuje a� po roce 1950. Prvn� evropsk� popis rodu poch�z� z roku 1759 od Carla Linn�ho, kter� jej pojmenoval na po�est �v�dsk�ho obchodn�ka Magnuse von Lagerstr�ma (1696�1759). Ten mu do �v�dsk� Uppsaly, tehdej��ho centra evropsk� botaniky, pos�lal rostlinn� exempl��e z cest po Asii, ani� by tu�il, �e jeho jm�no jednou ponese jeden z nejkr�sn�j��ch okrasn�ch strom� subtrop�. Nejroz���en�j��m druhem se brzy stala Lagerstroemia indica, kter� paradoxn� proti sv�mu druhov�mu jm�nu nepoch�z� z Indie, ale z ��ny. Odtud se pozd�ji roz���ila do Indie, d�le do Persie, a nakonec do Osmansk� ��e, kde ji evrop�t� cestovatel� popisovali jako �strom s kv�ty jako pap�rov� krajky� a postupn� se vyb�raly zahradn� formy s v�razn�j��m a bohat��m kveten�m. Jej� kulturn� v�znam je obrovsk�: v ��n� se vysazovala u dom� jako symbol dlouh�ho �ivota, v Koreji jako strom u�enc� a v Indii jako d�evina chr�mov�ch n�dvo��. To, co dnes v Evrop� a USA pova�ujeme za lagerstr�mii, je ve skute�nosti v�sledek v�ce ne� dvou stolet� botanick�ho pozn�v�n�, cestovatelsk�ch p��b�h� a �lechtitelsk�ch experiment�, kter� za�aly jedn�m bal��kem herb��ov�ch vzork� zaslan�m do Uppsaly
Burgundy Cotton� je kr�snou odr�dou lagerstroemie z d�lny jednoho z nejzn�m�j��ch �lechtitel� t�chto rostlin pro chladn�j�� oblasti Dr.Carla Whitcomba. Jej� kv�ty jsou uspo��dan� v bohat�ch lat�ch, kter� nakv�taj� bez p�est�n� od konce �ervence a� do posledn�ch tepl�ch a slune�n�ch dn� podzimu. Poupata jsou v�nov� �erven�, zat�mco kv�ty jsou b�l� s lehounce r��ov�m n�dechem zespoda kalichu.
Takto sv�tl� kv�t vynikne o to v�ce na pozad� tmav�ch list�, kter� jsou tmav� zelen� a� temn� v�nov� �erven� p�i vrcholech. Jsou opadav�, ov�ln�, leskl�, v�t�� a ko�ovit�j�� ne� na b�n�ch odr�d�ch. Na podzim se barv� do mnoha odst�n� oran�ov�, �lut� a �erven� barvy. Dal�� vlastnost�, kter� se objevuje na star��ch rostlin�ch, je v �upin�ch se odlupuj�c� borka kmen�, kter� po sloup�n� zanech�v� zaj�mav� skvrnitou mozaiku podobnou kmen�m platan�. Nejv�ce vynikne v zim� p�i pln�m slunci.
Posledn� revize 04-01-2011
Lagerstr�mie jsou st�edn� velk� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� v na�ich podm�nk�ch rostou v�t�inou pomalu s v�jimkou n�kolika bujn�j��ch odr�d. Um�st�te ji na pln� slunce � pot�ebuje neust�l� �pal a nulov� st�n. P�da mus� b�t dob�e odvodn�n�, rostlina nesm� v zim� z�stat v t�k�, podm��en� zemi. Pokud bude p�da m�rn� kysel� a� kysel�, bude m�t efektn�j�� barvu podzimn�ch list�. Bohat� mul� je na zimu nutn� a v l�t� u�ite�n�, nebo� lagerstr�mie m� r�da vlhko (nikoli mokro). Letn� vrstva mul�e by m�la b�t n�zk�, aby se proh��vala i zem. Hnojen� je dobr� zjara na podporu r�stu (dus�kat�) a od za��tku l�ta na podporu kv�t� (fosfore�n�). Purple Magic m� doposud ov��enou mrazuvzdornost ve d�ev� do cca -18 �C a na ko�enech a� do -24 �C.
