Lagerstroemia 'SIOUX' lagerstr�mie, pukol
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Lagerstroemia
Rod Lagerstroemia zahrnuje p�ibli�n� pades�t druh� roz���en�ch od Indie p�es jihov�chodn� Asii a� po Austr�lii, tedy oblast, kde se tropick� monzuny st��daj� s obdob�mi sucha a kde se d�eviny musely nau�it ��t s prudk�mi v�kyvy po�as�. Pat�� do �eledi Lythraceae, kterou botanici znaj� d�ky exotick�mu gran�tovn�ku nebo na�emu zn�m�mu dom�c�mu kypreji � tedy rostlin�m s n�padn�mi kv�ty. �esk� jm�no pukol je pom�rn� modern� a v literatu�e se objevuje a� po roce 1950. Prvn� evropsk� popis rodu poch�z� z roku 1759 od Carla Linn�ho, kter� jej pojmenoval na po�est �v�dsk�ho obchodn�ka Magnuse von Lagerstr�ma (1696�1759). Ten mu do �v�dsk� Uppsaly, tehdej��ho centra evropsk� botaniky, pos�lal rostlinn� exempl��e z cest po Asii, ani� by tu�il, �e jeho jm�no jednou ponese jeden z nejkr�sn�j��ch okrasn�ch strom� subtrop�. Nejroz���en�j��m druhem se brzy stala Lagerstroemia indica, kter� paradoxn� proti sv�mu druhov�mu jm�nu nepoch�z� z Indie, ale z ��ny. Odtud se pozd�ji roz���ila do Indie, d�le do Persie, a nakonec do Osmansk� ��e, kde ji evrop�t� cestovatel� popisovali jako �strom s kv�ty jako pap�rov� krajky� a postupn� se vyb�raly zahradn� formy s v�razn�j��m a bohat��m kveten�m. Jej� kulturn� v�znam je obrovsk�: v ��n� se vysazovala u dom� jako symbol dlouh�ho �ivota, v Koreji jako strom u�enc� a v Indii jako d�evina chr�mov�ch n�dvo��. To, co dnes v Evrop� a USA pova�ujeme za lagerstr�mii, je ve skute�nosti v�sledek v�ce ne� dvou stolet� botanick�ho pozn�v�n�, cestovatelsk�ch p��b�h� a �lechtitelsk�ch experiment�, kter� za�aly jedn�m bal��kem herb��ov�ch vzork� zaslan�m do Uppsaly
Sioux je dal�� �sp�nou mrazuvzdornou hybridn� odr�dou lagerstr�mie z Americk�ho n�rodn�ho arboreta. Tvo�� kompaktn�, rychle a vzp��men� rostouc� ke�e �i n�zk� stromy u���ho habitu. Kv�ty jsou st�edn� r��ov�, v�razn� a sv�t� jako neon. Jsou uspo��dan� ve vzp��men�ch lat�ch a objevuj� se podle kvality l�ta od srpna a� do z��� �i ��jna. Listy jsou opadav�, zjara hn�do�erven�, v l�t� sv�e zelen� a na podzim se barv� do �arlatov� �erven� barvy. Jsou odoln� padl�.
Siouxov� jsou severoamerick� indi�nsk� n�rod, t�et� nejv�t�� indi�nsk� etnikum, jeho� lid� doposud �ij� na velk� plo�e v Ji�n� a Severn� Dakot�, Montan�, Minnesot�, Nebrasce, Manitob� a kanadsk�m Saskatchewanu. �lechtitel Dr. Egolf vyb�ral indi�nsk� jm�na pro mnoho sv�ch odr�d z�m�rn� jako poctu lidem, kter�m jeho n�rod zp�sobil nenapraviteln� �kody.
Lagerstr�mie rostou p�irozen� jako ke�e trycht��ovit�ho tvaru a jsou nejhez��, pokud je nech�te zprvu r�st bez z�sahu a a� po dosa�en� v��ky kolem dvou metr� za�nete odeb�rat postrann� v�tve ze spodn�ch parti�, abyste vytvo�ili elegantn� v�cekmenn� strom. Kmeny maj� kontrastn� malbu podobnou platan�m, kde se st��daj� zemit� odst�ny hn�d�, khaki zelen� a b�ov� v r�zn�ch sytostech. Tato kresba nejl�pe vynikne mimo vegeta�n� sez�nu, kdy je ke� opadan�.
Posledn� revize 27-07-2023
Lagerstr�mie jsou st�edn� velk� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� v na�ich podm�nk�ch rostou v�t�inou pomalu s v�jimkou n�kolika bujn�j��ch odr�d. Um�st�te ji na pln� slunce � pot�ebuje neust�l� �pal a nulov� st�n. P�da mus� b�t dob�e odvodn�n�, rostlina nesm� v zim� z�stat v t�k�, podm��en� zemi. Pokud bude p�da m�rn� kysel� a� kysel�, bude m�t efektn�j�� barvu podzimn�ch list�. Bohat� mul� je na zimu nutn� a v l�t� u�ite�n�, nebo� lagerstr�mie m� r�da vlhko (nikoli mokro). Letn� vrstva mul�e by m�la b�t n�zk�, aby se proh��vala i zem. Hnojen� je dobr� zjara na podporu r�stu (dus�kat�) a od za��tku l�ta na podporu kv�t� (fosfore�n�). Purple Magic m� doposud ov��enou mrazuvzdornost ve d�ev� do cca -18 �C a na ko�enech a� do -24 �C.
