Lagerstroemia 'WORLD'S FAIR' lagerstr�mie, pukol
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Lagerstroemia
Rod Lagerstroemia zahrnuje p�ibli�n� pades�t druh� roz���en�ch od Indie p�es jihov�chodn� Asii a� po Austr�lii, tedy oblast, kde se tropick� monzuny st��daj� s obdob�mi sucha a kde se d�eviny musely nau�it ��t s prudk�mi v�kyvy po�as�. Pat�� do �eledi Lythraceae, kterou botanici znaj� d�ky exotick�mu gran�tovn�ku nebo na�emu zn�m�mu dom�c�mu kypreji � tedy rostlin�m s n�padn�mi kv�ty. �esk� jm�no pukol je pom�rn� modern� a v literatu�e se objevuje a� po roce 1950. Prvn� evropsk� popis rodu poch�z� z roku 1759 od Carla Linn�ho, kter� jej pojmenoval na po�est �v�dsk�ho obchodn�ka Magnuse von Lagerstr�ma (1696�1759). Ten mu do �v�dsk� Uppsaly, tehdej��ho centra evropsk� botaniky, pos�lal rostlinn� exempl��e z cest po Asii, ani� by tu�il, �e jeho jm�no jednou ponese jeden z nejkr�sn�j��ch okrasn�ch strom� subtrop�. Nejroz���en�j��m druhem se brzy stala Lagerstroemia indica, kter� paradoxn� proti sv�mu druhov�mu jm�nu nepoch�z� z Indie, ale z ��ny. Odtud se pozd�ji roz���ila do Indie, d�le do Persie, a nakonec do Osmansk� ��e, kde ji evrop�t� cestovatel� popisovali jako �strom s kv�ty jako pap�rov� krajky� a postupn� se vyb�raly zahradn� formy s v�razn�j��m a bohat��m kveten�m. Jej� kulturn� v�znam je obrovsk�: v ��n� se vysazovala u dom� jako symbol dlouh�ho �ivota, v Koreji jako strom u�enc� a v Indii jako d�evina chr�mov�ch n�dvo��. To, co dnes v Evrop� a USA pova�ujeme za lagerstr�mii, je ve skute�nosti v�sledek v�ce ne� dvou stolet� botanick�ho pozn�v�n�, cestovatelsk�ch p��b�h� a �lechtitelsk�ch experiment�, kter� za�aly jedn�m bal��kem herb��ov�ch vzork� zaslan�m do Uppsaly
World�s Fair (�Sv�tov� v�stava�) je zakrsl� varieta lagerstr�mie, kter� nab�z� n�zk� r�st s p�epadav�mi a� pol�hav�mi v�tvemi. Nese z��iv� r��ov� kv�ty slo�en� v koncov�ch lat�ch. Jednotliv� kv�ty nakv�taj� postupn� od prvn� poloviny srpna (podle po�as�) a� do poloviny z���.
Tvo�� n�zk�, lehce rozkladit� ke�e s opadav�mi listy. Jsou pevn�, ov�ln� vej�it�, velmi leskl�, olivov� zelen� s jemn� v�nov�m p�elivem a na podzim se m�n� na karm�nov� �ervenou a zlato�lutou, pokud ke� p�stujete v kysel� p�d�. V�tvi�ky jsou na�ervenal�. Dal�� vlastnost�, kter� se objevuje na star��ch rostlin�ch, je v �upin�ch se odlupuj�c� borka kmen�, kter� po sloup�n� zanech�v� zaj�mav� skvrnitou mozaiku podobnou kmen�m platan�. Nejv�ce vynikne v zim� p�i pln�m slunci na vzr�stn�j��ch odr�d�ch, zakrsl� a kompaktn� mnoho d�eva neuk�ou.
Lagerstr�mie jsou st�edn� velk� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� bez �ezu v na�ich podm�nk�ch rostou pomalu. Konce lo�sk�ch v�hon� �asto po�kod� mr�z, proto zjara po mrazech zakra�te lo�sk� v�tvi�ky na t�etinu p�vodn� d�lky, ��m� rostlinu p�im�jete v l�t� kv�st. Um�st�te ji na pln� slunce � pot�ebuje neust�l� �pal a nulov� st�n. P�da mus� b�t dob�e odvodn�n�, rostlina nesm� v zim� z�stat v t�k�, podm��en� zemi. Kysel� p�da umocn� podzimn� vybarven� list�, ale nen� to podm�nka. Bohat� mul� na zimu je nutn� a v l�t� u�ite�n�, nebo� lagerstroemie m� r�da vlhko (nikoli mokro). Letn� vrstva mul�e by m�la b�t n�zk�, aby se proh��vala i zem. P��li�n� hnojen� dus�kat�mi hnojivy podpo�� r�st v�tv� a list� na �kor kveten�.
Posledn� revize 16-08-2012; 02-02-2022
Lagerstr�mie jsou st�edn� velk� ke�e nebo n�zk� stromky, kter� v na�ich podm�nk�ch rostou v�t�inou pomalu s v�jimkou n�kolika bujn�j��ch odr�d. Um�st�te ji na pln� slunce � pot�ebuje neust�l� �pal a nulov� st�n. P�da mus� b�t dob�e odvodn�n�, rostlina nesm� v zim� z�stat v t�k�, podm��en� zemi. Pokud bude p�da m�rn� kysel� a� kysel�, bude m�t efektn�j�� barvu podzimn�ch list�. Bohat� mul� je na zimu nutn� a v l�t� u�ite�n�, nebo� lagerstr�mie m� r�da vlhko (nikoli mokro). Letn� vrstva mul�e by m�la b�t n�zk�, aby se proh��vala i zem. Hnojen� je dobr� zjara na podporu r�stu (dus�kat�) a od za��tku l�ta na podporu kv�t� (fosfore�n�). Purple Magic m� doposud ov��enou mrazuvzdornost ve d�ev� do cca -18 �C a na ko�enech a� do -24 �C.
