Lavandula angustifolia 'DWARF BLUE' levandule l�ka�sk�
Lavandula
Rod Lavandula m� sv�j p�vod v �irok�m p�su z�padn�ho a ji�n�ho St�edomo��, na Kan�rsk�ch ostrovech, Madei�e, v severn� Africe a na Bl�zk�m v�chod�. V t�chto oblastech roste na such�ch, kamenit�ch svaz�ch, v�pencov�ch v�chozech, v garigue a makchii, kde je p�da chud�, propustn� a vystaven� intenzivn�mu slunci. Pr�v� zde se vyvinuly jeho typick� adaptace � �zk�, st��b�it� listy s hust�m ochlupen�m, kter� sni�uj� v�par, a vysok� obsah aromatick�ch silic, je� chr�n� rostlinu p�ed herbivory i extr�mn�m suchem. Rod zahrnuje t�i hlavn� v�vojov� linie: podrod Lavandula s klasick�mi �prav�mi� levandulemi (L. angustifolia, L. latifolia a jejich hybrid L. � intermedia), podrod Fabricia s druhy jako L. stoechas a L. dentata, a podrod Sabaudia zahrnuj�c� kan�rsk� a makaron�sk� druhy. Chemick� slo�en� silic se mezi t�mito skupinami v�razn� li�� � od jemn�ho linaloolov�ho profilu prav� levandule a� po kafrov� a cineolov� t�ny druh� z teplej��ch oblast�. P�irozen� m�sen� druh� L. angustifolia a L. latifolia ve Francii a �pan�lsku vedlo ke vzniku p�irozen�ho hybridu L. � intermedia, kter� se pozd�ji stal kl��ov�m pro modern� produkce levandulov�ho oleje. P�stov�n� levandule se roz���ilo u� ve starov�ku, ale skute�n� rozmach nastal v 19. a 20. stolet�, kdy se Provence stala centrem evropsk� parfumerie a levandule symbolem st�edomo�sk� krajiny.
Levandule si lid� osvojili u� ve starov�ku a staly se sou��st� ka�dodenn�ho �ivota i symboliky evropsk� kultury. �ekov� ji pou��vali v l�ka�stv� a k parf�mov�n� koupel�, ��man� ji p�id�vali do l�zn�, olej� a pr�dla a v��ili, �e �ist� t�lo i mysl � odtud poch�z� i jej� jm�no, odvozen� od latinsk�ho lavare, �m�t�. Ve st�edov�ku byla levandule sou��st� kl�tern�ch zahrad, kde se cenila pro uklid�uj�c� ��inky, schopnost odpuzovat hmyz a jako ochrana p�ed ��patn�m vzduchem�. V renesan�n� It�lii se levandul� parf�movaly rukavice a l�tky, v Anglii 17. stolet� se stala b�nou sou��st� dom�c� hygieny a zahradn� kultury. B�hem epidemi� moru byla sou��st� tzv. �ty� zlod�jsk�ch oct� a dlouho se v��ilo, �e chr�n� p�ed n�kazou. V modern� dob� se levandule stala symbolem Provence, i kdy� v�t�inu ikonick�ch fialov�ch l�n� tvo�� lavandin, nikoli prav� levandule. P�esto z�st�v� rostlinou, kter� spojuje tradi�n� �emesla, parfumerii, l��itelstv� i ka�dodenn� praxi � od levandulov�ch s��k� v pr�dle a� po aromaterapii. V mnoha kultur�ch je spojov�na s �istotou, klidem, �enskost� a ochranou domova. Jej� v�n� se stala jedn�m z nejrozpoznateln�j��ch aromat sv�ta a levandule tak snadno p�es�hla hranice St�edomo��.
Lavandula angustifolia tvo�� kompaktn�, hust� ke��ky s jemn� v�tven�mi, d�evnat�j�c�mi stonky, kter� s v�kem vytv��ej� n�zk� a� st�edn� vysok� pol�t��e. Listy jsou �zk�, ��rkovit�, st��b�it� zelen� a� �edozelen� a n�kdy a� zelen�, s jemn�m ochlupen�m, kter� sni�uje v�par a chr�n� rostlinu p�ed suchem i intenzivn�m sluncem. Kv�ty v barv�ch fialov�, r��ov� i b�l� maj� jemnou, sladkou a �istou v�ni s vysok�m obsahem linaloolu a linalylacet�tu, co� odli�uje pravou levanduli od druh� s ost�ej��m, kafrov�m aroma. Druh byl poprv� v�decky pops�n Carlem Linn�m roku 1753, av�ak dne�n� platn� jm�no Lavandula angustifolia Mill. poch�z� od britsk�ho botanika Philipa Millera, kter� jej pozd�ji p�esn� vymezil v r�mci Chelsea Physic Garden v Lond�n�. Pat�� k nejmrazuvzdorn�j��m levandul�m a v propustn� p�d� dob�e sn�� chladn�j�� klima st�edn� Evropy. Od p��buzn� L. latifolia se li�� jemn�j��m habitem, krat��mi kv�tn�mi klasy a v�razn� kvalitn�j��m olejem; od hybridn�ho lavandinu (L. � intermedia) ji pozn�te podle men��ho vzr�stu, krat��ch stvol�, jemn�j�� v�n� a lep�� odolnosti v��i mrazu.
I v mo�i tak obrovsk�m, kter�m nab�dka levandulov�ch odr�d rozhodn� je, se najdou klenoty, o kter�ch jste mo�n� nev�d�li, proto�e je v modern�m sv�t� v�lcuj� nov�j�� a komer�n� �sp�n�j�� odr�dy. T�eba pr�v� levandule Dwarf Blue, dolo�en� u� v roce 1911, kter� je dostupn� je�t� dnes a dosud m� sv� p��znivce t�eba z �ad zahradn�ch architekt�, kte�� j� d�vaj� p�ednost p�ed t�mi s nabl�skan�m patentem.
Jm�no levandule Dwarf Blue je jednoduch� a lapid�rn� = zakrsl� modr�. A je to skoro pravda. Pro� jen skoro? Um� dor�st mezi 40 a 50 centimetry v��ky a o trochu v�t�� ���ky, co� je ve srovn�n� s n�kter�mi nov�j��mi, rovn� zakrsl�mi odr�dami p�eci jenom o kousek v�c, ale i tak je skv�l�. I kdy� je kompaktn�, je m�n� uniformn� a trochu uvoln�n�j��, co� skv�le lad� s jej� sv�tle fialovou (nikoli tmav� modrofialovou) barvou kv�t�. Vykv�t� pozd�ji ne� v�t�ina jin�ch odr�d, �asto a� v prvn� dek�d� nebo polovin� �ervence, a vydr�� p�kn� p�ibli�n� �est t�dn�. Pot� slab� remontuje a� do konce l�ta. Kv�tn� klasy jsou 5 a� 7 centimetr� dlouh� a jejich stonky m�rn� rozevl�t�, co� rostlin� dod�v� vzdu�nost, ani� by byla polehl�. Neopadav� listy jsou �zk�, siv� zelen� s n�padn�m st��b�it�m ochm��en�m a jsou typicky levandulov� vonn�.
Dwarf Blue je spolehliv� mrazuvzdorn� minim�ln� do �27 �C a podle star��ch p�stitelsk�ch z�znam� kr�tkodob� zvl�dla i �30 �C. P�vod odr�dy ani jm�no �lechtitele nejsou dochov�ny v ��dn�m dostupn�m odborn�m zdroji, tak�e se �ad� mezi historick� v�b�rov� formy prav� levandule, kter� p�e�ily d�ky sv� spolehlivosti a charakteru, nikoli d�ky propagaci.
Posledn� revize 10-07-2026
Lavandula angustifolia pot�ebuje pln� slunce a lehkou, velmi propustnou p�du; v t�k�ch �i zamok�en�ch stanovi�t�ch rychle odum�r�. Po v�sadb� vy�aduje pravidelnou z�livku do zako�en�n�, pot� je odoln� v��i suchu a zal�v� se jen p�i dlouh�ch vln�ch horka. Hnojen� nen� vhodn�, proto�e podporuje bujn�, m�kk� r�st a zkracuje �ivotnost ke��. Pro udr�en� kompaktn�ho tvaru je z�sadn� ka�doro�n� �ez v pozdn�m l�t� po odkv�tu: odstranit kv�tenstv� a zkr�tit rostlinu zhruba o t�etinu, v�dy jen do zelen� ��sti v�hon�. V chladn�j��ch oblastech je vhodn� hlavn� �ez p�esunout na jaro. Po odkv�tu lze kdykoli ost��hat odkvetl� stvoly a upravit vzhled rostliny; kv�ty se �asto skl�z� u� v l�t� na su�en� (zav�sit do vzdu�n� m�stnosti hlavi�kami dol�, n�kte�� florist� doporu�uj� zafixovat je lakem na vlasy). Rostlina je velmi mrazuvzdorn�, ale nesn�� zimn� vlhkost, proto j� prosp�v� dren� nebo m�rn� vyv��en� stanovi�t�. V hust��ch v�sadb�ch pom�h� dobr� proud�n� vzduchu omezit houbov� choroby. Pln� mrazuvzdorn� do cca -27�C
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.

































.jpg)





Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



