Lavandula × intermedia 'Niko' PHENOMENAL® levandule prost�edn�, lavandin
Lavandula
Rod Lavandula m� sv�j p�vod v �irok�m p�su z�padn�ho a ji�n�ho St�edomo��, na Kan�rsk�ch ostrovech, Madei�e, v severn� Africe a na Bl�zk�m v�chod�. V t�chto oblastech roste na such�ch, kamenit�ch svaz�ch, v�pencov�ch v�chozech, v garigue a makchii, kde je p�da chud�, propustn� a vystaven� intenzivn�mu slunci. Pr�v� zde se vyvinuly jeho typick� adaptace � �zk�, st��b�it� listy s hust�m ochlupen�m, kter� sni�uj� v�par, a vysok� obsah aromatick�ch silic, je� chr�n� rostlinu p�ed herbivory i extr�mn�m suchem. Rod zahrnuje t�i hlavn� v�vojov� linie: podrod Lavandula s klasick�mi �prav�mi� levandulemi (L. angustifolia, L. latifolia a jejich hybrid L. � intermedia), podrod Fabricia s druhy jako L. stoechas a L. dentata, a podrod Sabaudia zahrnuj�c� kan�rsk� a makaron�sk� druhy. Chemick� slo�en� silic se mezi t�mito skupinami v�razn� li�� � od jemn�ho linaloolov�ho profilu prav� levandule a� po kafrov� a cineolov� t�ny druh� z teplej��ch oblast�. P�irozen� m�sen� druh� L. angustifolia a L. latifolia ve Francii a �pan�lsku vedlo ke vzniku p�irozen�ho hybridu L. � intermedia, kter� se pozd�ji stal kl��ov�m pro modern� produkce levandulov�ho oleje. P�stov�n� levandule se roz���ilo u� ve starov�ku, ale skute�n� rozmach nastal v 19. a 20. stolet�, kdy se Provence stala centrem evropsk� parfumerie a levandule symbolem st�edomo�sk� krajiny.
Levandule si lid� osvojili u� ve starov�ku a staly se sou��st� ka�dodenn�ho �ivota i symboliky evropsk� kultury. �ekov� ji pou��vali v l�ka�stv� a k parf�mov�n� koupel�, ��man� ji p�id�vali do l�zn�, olej� a pr�dla a v��ili, �e �ist� t�lo i mysl � odtud poch�z� i jej� jm�no, odvozen� od latinsk�ho lavare, �m�t�. Ve st�edov�ku byla levandule sou��st� kl�tern�ch zahrad, kde se cenila pro uklid�uj�c� ��inky, schopnost odpuzovat hmyz a jako ochrana p�ed ��patn�m vzduchem�. V renesan�n� It�lii se levandul� parf�movaly rukavice a l�tky, v Anglii 17. stolet� se stala b�nou sou��st� dom�c� hygieny a zahradn� kultury. B�hem epidemi� moru byla sou��st� tzv. �ty� zlod�jsk�ch oct� a dlouho se v��ilo, �e chr�n� p�ed n�kazou. V modern� dob� se levandule stala symbolem Provence, i kdy� v�t�inu ikonick�ch fialov�ch l�n� tvo�� lavandin, nikoli prav� levandule. P�esto z�st�v� rostlinou, kter� spojuje tradi�n� �emesla, parfumerii, l��itelstv� i ka�dodenn� praxi � od levandulov�ch s��k� v pr�dle a� po aromaterapii. V mnoha kultur�ch je spojov�na s �istotou, klidem, �enskost� a ochranou domova. Jej� v�n� se stala jedn�m z nejrozpoznateln�j��ch aromat sv�ta a levandule tak snadno p�es�hla hranice St�edomo��.
Lavandula � intermedia, naz�van� lavandin nebo levandule prost�edn�, je p�irozen� hybrid L. angustifolia a L. latifolia z oblast� Francie a �pan�lska, kde se are�ly obou rodi�ovsk�ch druh� p�ekr�vaj�. Tvo�� v�razn� robustn�j��, �iroce rozlo�en� ke�e s rychlej��m r�stem a del��mi, pevn�mi kv�tn�mi stvoly, kter� mohou dosahovat a� dvojn�sobn� d�lky oproti prav� levanduli. Listy jsou �ir��, m�n� st��b�it� a o n�co hrub��, co� odr�� vliv teplomiln� L. latifolia. Kv�tenstv� jsou dlouh�, bohat� a nesou v�t�� po�et kv�t�, jejich� v�n� je intenzivn�j�� a ost�ej�� d�ky vy���mu obsahu kafru a cineolu. Rostlina je steriln�, netvo�� kl��iv� semena a mno�� se v�hradn� vegetativn�, co� zaji��uje jednotnost kultivar� v komer�n� produkci. Lavandin je o n�co m�n� mrazuvzdorn� ne� L. angustifolia, ale u n�s st�le spolehliv� druh, kter� l�pe sn�� horko, v�tr a such� podm�nky, co� z n�j �in� spolehlivou volbu pro teplej�� oblasti a n�iny. V dobr�ch podm�nk�ch vytv��� mohutn�, pravideln� trsy s v�razn�m sez�nn�m efektem a vysok�m v�nosem esenci�ln�ho oleje, kter� se pou��v� p�edev��m v kosmetice, detergentech a aromaterapii. Od prav� levandule jej snadno odli��te podle v�t��ho vzr�stu, del��ch kv�tn�ch stvol�, ost�ej�� v�n� a robustn�j��ho habitu; od L. latifolia jej odli�uje kompaktn�j�� tvar a vy��� pod�l slad��ch aromatick�ch slo�ek.
Levandule PHENOMENAL� je chloubou organick� americk� �kolky Peace Tree Farm v Pensylv�nii, kde levandule jako jejich nejd�le�it�j�� sortiment �lecht� a p�stuje Llody R. Traven. Roku 2007 nalezl v poli s odr�dou Grosso unik�tn� mutaci kompaktn� a bohat� v�tven� rostliny, z n� se pozd�ji vyklubala ona fenomen�ln� odr�da, je� od sv�ho p�edstaven� roku 2012 dob�v� sv�t. Patent �. PP24193 z�skala v roce 2014. P�stuje se jak pro kr�su kv�t� a list�, tak i k su�en� a z�sk�v�n� vonn�ho oleje.
PHENOMENAL� je bujn�, av�ak kompaktn� rostouc� odr�da levandule prost�edn�, kter� tvo�� hust� a dob�e v�tven� trsy o v��ce kolem 80 cm a ���ce a� 130 cm, jej� zelen� stonky nepadaj� (nepol�haj�). Habitus je pevn� a polokulovit�. Vykv�t� nej�ast�ji od konce �ervna �i za��tkem �ervence a kvete a� do z���. Kv�ty jsou uspo��dan� v dlouh�ch, klasovit�ch kv�tenstv�ch a maj� syt� fialovou barvu. Listy jsou �zk�, ��rkovit�, st�edn� zelen�, zjara n�padn� st��b�it� oj�n�n� a spolehliv� zapl�uj� i st�ed ke�e, kde u star��ch rostlin opad�vaj� nebo �ernaj�. Je velmi odoln� b�n�m levandulov�m nemocem zp�soben�m p��li�nou vlhkost� vzduchu i zem�.
Lavandula � intermedia pot�ebuje pln� slunce a lehkou, velmi propustnou p�du; v t�k�ch nebo zamok�en�ch stanovi�t�ch snadno trp� hnilobou ko�en�. Po v�sadb� vy�aduje pravidelnou z�livku do zako�en�n�, pot� je odoln� v��i suchu a zal�v� se jen p�i dlouh�ch period�ch horka. Hnojen� nen� nutn� a �asto vede k p��li� bujn�mu, m�kk�mu r�stu. Pro udr�en� pravideln�ho tvaru je vhodn� ka�doro�n� �ez po odkv�tu: odstranit odkvetl� kv�tenstv� a zkr�tit rostlinu p�ibli�n� o t�etinu, v�dy jen do zelen� ��sti v�hon�. V chladn�j��ch oblastech lze hlavn� �ez p�esunout na jaro. Dlouh� letn� stvoly se �asto skl�zej� k su�en�. Lavandin je o n�co m�n� mrazuvzdorn� ne� L. angustifolia, ale v na�ich podm�nk�ch je spolehliv�, pokud m� dob�e odvodn�nou p�du. Nejv�t��m rizikem je zimn� vlhkost, proto mu prosp�v� dren� nebo m�rn� vyv��en� stanovi�t�. V hust��ch v�sadb�ch pom�h� dobr� proud�n� vzduchu omezit houbov� choroby. Levandule PHENOMENAL� je pln� mrazuvzdorn� do min. -30 �C a �lechtitel se domn�v�, �e zvl�dne je�t� o p�r stup�� n�e.
Posledn� revize 04-03-2022; 22-04-2026
Lavandula � intermedia pot�ebuje pln� slunce a lehkou, velmi propustnou p�du; v t�k�ch nebo zamok�en�ch stanovi�t�ch snadno trp� hnilobou ko�en�. Po v�sadb� vy�aduje pravidelnou z�livku do zako�en�n�, pot� je odoln� v��i suchu a zal�v� se jen p�i dlouh�ch period�ch horka. Hnojen� nen� nutn� a �asto vede k p��li� bujn�mu, m�kk�mu r�stu. Pro udr�en� pravideln�ho tvaru je vhodn� ka�doro�n� �ez po odkv�tu: odstranit odkvetl� kv�tenstv� a zkr�tit rostlinu p�ibli�n� o t�etinu, v�dy jen do zelen� ��sti v�hon�. V chladn�j��ch oblastech lze hlavn� �ez p�esunout na jaro. Dlouh� letn� stvoly se �asto skl�zej� k su�en�. Lavandin je o n�co m�n� mrazuvzdorn� ne� L. angustifolia, ale v na�ich podm�nk�ch je spolehliv�, pokud m� dob�e odvodn�nou p�du. Nejv�t��m rizikem je zimn� vlhkost, proto mu prosp�v� dren� nebo m�rn� vyv��en� stanovi�t�. V hust��ch v�sadb�ch pom�h� dobr� proud�n� vzduchu omezit houbov� choroby. Hybrid je pln� mrazuvzdorn� do min. -27 �C a p�stitel� levandul� uv�d�j�, �e jim m�sty vydr�el i siln�j�� mrazy.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


