.jpg)
Leontopodium alpinum 'EDELWEISS' prot� alpsk�, plesnivec alpsk�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Leontopodium
Rod Leontopodium, zn�m� jako prote� nebo lidov� plesnivec zahrnuje n�kolik druh� rostouc�ch v horsk�ch oblastech Evropy a Asie. Nejzn�m�j�� z nich je prot� alpsk� (Leontopodium alpinum), kter� se stala symbolem Alp od �v�carska p�es Rakousko, severn� It�lii a Slovinsko a� do Mongolska. Z�rove� se historicky ch�pe jako symbol �istoty, odvahy i odolnosti, co� prokazuje jeho schopnost ��t ve velmi nehostinn�ch podm�nk�ch horsk�ch �t�t�. Jej� n�meck� n�zev Edelwei� znamen� �vzne�en� b�l�� a odkazuje na jej� jedine�n� vzhled. Je to rostlina s histori� � byla pou��v�na jako l��iv� bylina, zejm�na proti d�chac�m pot��m a �alude�n�m probl�m�m. Jej� extrakty se dodnes vyu��vaj� v kosmetice, proto�e obsahuj� antioxidanty a l�tky chr�n�c� poko�ku p�ed UV z��en�m.
Zn�mka odvahy alpsk�ho mu�e nebo inspirace pro pop-music?
D��ve ji sb�rali mlad� mu�i jako d�kaz odvahy, p�i�em� riskovali �ivoty na strm�ch skal�ch, aby p�inesli tuto v�jime�nou kv�tinu sv�m milovan�m. Prot� alpsk� toti� neroste jen tak n�kde. Jej� hust� plstnat� chloupky nejsou jen estetick�m prvkem, ale funguj� jako p�irozen� �t�t proti chladu a slune�n�mu z��en�, co� j� umo��uje r�st v nadmo�sk�ch v��k�ch 1800�3000 metr�. S rozvojem alpinismu za�ali turist� necitliv� sb�rat rostliny, co� vedlo k poklesu populace na tak n�zkou �rove�, �e byla prot� prohl�ena za ohro�en� druh a dnes je v mnoha zem�ch chr�n�na z�konem.
Kv�tina se objevuje v lidov�ch p�sn�ch, vojensk�ch insigni�ch, a dokonce i v popkultu�e. Zn�te muzik�l Za zvuk� hudby (The Sound of Music) z roku 1959 (Broadway), respektive 1965 (film)? Tam je prot�i v�nov�na jedna d�le�it� p�se� Edelweiss, kter� vyjad�uje stesk alpsk�ho rod�ka po domovin�, kdy� mus� i s rodinou prchnout p�ed nacistickou okupac�. A roku 1988 rakousk� eurodance skupina Edelweiss proslavila kv�tinu ve sv�m tane�n�m hitu Bring Me Edelweiss, do kter�ho se jim krom� j�dlov�n� poda�ilo dostat �ryvek z p�sn� S.O.S. od skupiny ABBA, pr�va na n�j� �dajn� z�skali d�ky jednomu opil�mu telefon�tu s jedn�m z vydavatel�. Nejsp� d�ky jeho fascinaci rakousk�mi kroji ve videu �
Watzmann je dal�� z atraktivn�ch odr�d prot�e alpsk�, kter� si svou popularitu z�skala snad nev�rn�j�� podobnost� se skute�nou alpskou prot�� � botanick�m druhem. Jej� kv�ty jsou o n�co men�� ne� u zn�m�ch kultivar� �Matterhorn� a �Mont Blanc�, co� j� dod�v� p�irozen�j��, m�n� �zahradn� v�raz. Tvo�� n�zk�, pevn� trsy vysok� okolo 15 a� 20 cm, kter� se v l�t� pokryj� b�l�mi, siln� plstnat�mi listeny a drobn�mi kv�ty seskupen�mi do �bor� �irok�ch p�ibli�n� 3 a� 5 cm. Listy jsou �zk�, st��b�it� b�l� a� �edozelen�, hust� chlupat� a vytv��ej� jemn� kontrast k jasn�j��m kv�tn�m hv�zd�m. Podle dlouhodob�ch p�stitelsk�ch pozorov�n� kvete krat�� dobu ne� �Matterhorn� a �Mont Blanc�, ale rozhodn� d�le a bohat�ji ne� botanick� druh. Oproti n�mu je tak� stabiln�j�� v zahradn� p�d� a l�pe sn�� letn� vlhkost. P�vod jm�na odkazuje na masiv Watzmann v Berchtesgadensk�ch Alp�ch, jeho� ostr�, trojit� silueta se stala symbolem drsn�, ale kr�sn� alpsk� krajiny.
D�ky sv� kompaktn� form� se skv�le hod� do skalek, alp�nsk�ch zahrad nebo jako symbolick� prvek v horsk�ch z�honech. Jeho st��b�it� povrch mu dod�v� tajemn�, t�m�� magick� vzhled, kter� vynikne zejm�na na slunn�ch m�stech. Kdy� na n�j dopadne sv�tlo, jeho jemn� chloupky vytv��ej� sametov� efekt, kter� p�sob� jako p��rodn� um�leck� d�lo. V�born� se kombinuje s Gentiana acaulis, Dryas octopetala nebo Saxifraga paniculata, kter� sd�lej� podobn� n�roky a z�rove� p�idaj� barevn� kontrast. Jm�no odr�dy zde z�sk�v� dal�� rovinu � stejn� jako masiv Watzmann p�edstavuje �istou, drsnou alpskou estetiku, i tato prot� p�in�� do zahrady p�esn� ten typ jemn�, ale v�razn� horsk� atmosf�ry, kterou �lov�k zn� z vysokohorsk�ch t�r.
Posledn� revize 16-07-2026
Tato rostlina je nen�ro�n�, ale vy�aduje specifick� podm�nky. Stanovi�t� by m�lo b�t slunn� s dob�e propustnou p�dou, ide�ln� v�penitou. Z�livka by m�la b�t m�rn�, proto�e nesn�� p�emok�en�. Nejl�pe se j� da�� v chud�, kamenit� p�d� s dobr�m odvodn�n�m. Mno�it ji lze nejl�pe semeny, kter� je vhodn� stratifikovat. Plesnivec je pln� mrazuvzdorn�, zvl�dne i teploty hluboko pod nulou a� do min. -30 �C a mo�n� i hloub�ji, co� z n�j �in� ide�ln� rostlinu pro horsk� podm�nky
