Leucothoe 'Lipsbolwi' RED LIPS® leukotoe

Leucothoe

Leucothoe pat�� do �eledi v�esovcovit�ch a jako rod zahrnuje zhruba deset a� dvan�ct druh� st�lezelen�ch nebo poloopadav�ch ke�� roz���en�ch p�ekvapiv� na vzd�len�ch lokalit�ch, p�edev��m na v�chod� Severn� Ameriky a ve v�chodn� Asii. Jejich p�irozen�m domovem jsou lesn� podrosty, vlhk� horsk� svahy a okraje potok�, kde rostou v kysel�ch, hum�zn�ch p�d�ch a po v�t�inu roku �ij� v rozpt�len�m sv�tle. Botanicky jde o rod pova�ovan� za pom�rn� star�, jeho� v�voj je kladen do t�etihor na z�klad� fosiln�ch doklad� cel� �eledi v�esovcovit�ch a biogeografick�ch souvislost�, kter� ukazuj�, �e ke�e s podobnou stavbou list� a kv�t� byly b�nou sou��st� lesn�ch ekosyst�m� severn� polokoule u� v dob�, kdy se klima za�alo ochlazovat a diferencovat. Rod botanicky vymezil Carl Linn� (1707�1778) v roce 1753 ve sv�m z�sadn�m d�le Species Plantarum, kde jej jasn� odd�lil od p��buzn�ch v�esovcovit�ch ke��, s nimi� byl d��ve �asto sm�ov�n.

Jm�no Leucothoe zvolil Linn� jako v�dom� odkaz na antick� p��b�h prom�ny, sv�tla a n�vratu ze st�nu. Leukothoē (Λευκοθόη) je postava z �eck� mytologie, zn�m� p�edev��m z Ovidiov�ch Prom�n, kde vystupuje jako dcera persk�ho kr�le Orchama. Zamilovala se � podle tehdej��ch spole�ensk�ch m���tek nep��pustn� � do Apoll�na, boha sv�tla, hudby a proroctv�. Po odhalen� jejich vztahu byla na p��kaz otce za�iva poh�bena, co� byl trest krut� i na antick� pom�ry a m�l slou�it jako demonstrace absolutn� moci otce nad osudem dcery, a t�m i nad v��m, co jej obklopovalo. Apoll�n ji podle m�tu prom�nil v rostlinu, z n� za�ala vyt�kat vonn� prysky�ice. Tento motiv prom�ny lidsk�ho t�la v rostlinu, spojen� se sv�tlem, �istotou a kontrastem mezi temnotou a jasem, se p�ekvapiv� p�esn� potk�v� s charakterem samotn�ch leukoto�. Jm�no z�rove� odkazuje k �eck�mu z�kladu leukos (λευκός ) � b�l�, sv�tl� � co� lze ��st jako nar�ku na jemn�, b�l� kv�ty i na schopnost t�chto ke�� prosv�tlovat stinn� lesn� podrosty.

Leukotoe se mezi sebou samovoln� k��� p�edev��m v severn� Americe, a to zejm�na mezi druhy L. fontanesiana a L. axillaris, kter� jsou si geneticky i ekologicky velmi bl�zk� a p�irozen� se setk�vaj� v lesn�m podrostu m�rn�ho p�sma. Naproti tomu jin� druhy, nap��klad v�chodoasijsk� L. keiskei nebo m�n� roz���en� L. walteri, z�staly sp�e stranou z�jmu �lechtitel�. Kl��ov� severoamerick� druhy sd�lej� podobnou stavbu kv�tu, kvetou ve stejn�m obdob� a jejich pyl je dob�e kompatibiln�, tak�e se mezi nimi k��en� nab�z� t�m�� samo. V�razn� rozd�ly v r�stu, tvaru a velikosti ke�� i v sez�nn�m vybarven� list�, stejn� jako celkovou prom�nlivost t�chto rostlin, si v�imli ameri�t� �kolka�i v polovin� 20. stolet�, kdy� hledali spolehliv� st�lezelen� ke�e do st�nu, a za�ali leukotoe c�len� selektovat a k��it, �asto s vyu�it�m otev�en�ho opylen�. V�sledkem jsou stabiln� zahradn� odr�dy, kter� spojuj� odolnost s v�razn�mi a dlouhodob� ov��en�mi vlastnostmi.