Ligustrum japonicum 'TEXANUM' Japonsk� pta�� zob
Ligustrum
Rod Ligustrum a zahrnuje na 44 druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m v m�rn�m a subtropick�m p�su Eurasie, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii, ale m� p�vodn� druhy i v Evrop�, severn� Africe a a� do Austr�lie (Queensland). Pon�kud p�ekvapiv� pat�� do pestr� �eledi olivovn�kovit�ch, kde jsou nap��klad i �e��ky, jasany a zlatice. Nejv�t�� druhov� diverzita se soust�e�uje v ��n�, Japonsku a Koreji, odkud se pta�� zob roz���il do zahrad cel�ho sv�ta. Fosiln� n�lezy rodu Ligustrum nejsou hojn�, ale pylov� zrna a makrozbytky z t�etihor potvrzuj� jeho v�skyt v tepl�ch les�ch severn� polokoule. Botanicky je rod charakteristick� vst��cn�mi listy, drobn�mi �ty��etn�mi kv�ty uspo��dan�mi v lat�ch a peckovicovit�mi plody, kter� jsou n�padn� obl�ben� u pt�k�. Pr�v� tato kombinace nen�padn�ho kv�tu a v�razn�ho plodu st�la u jeho latinsk�ho jm�na, odvozen�ho od slova ligare, tedy svazovat, co� odkazuje na hust�, propleten� r�st v�tv�. Rod byl form�ln� vymezen v 18. stolet� v r�mci systematick�ho t��d�n� rostlin, ale jeho taxonomie nebyla nikdy zcela bez spor�. N�kter� druhy byly v minulosti p�esouv�ny mezi rody Ligustrum a Syringa, zejm�na kv�li podobnosti kv�t�, a teprve modern� molekul�rn� anal�zy potvrdily jejich samostatn� postaven�. V evropsk� zahradn� kultu�e se pta�� zob stal symbolem tvarovan�ch �iv�ch plot�, zat�mco v Asii byl vn�m�n sp�e jako sou��st p�irozen� vegetace lesn�ch okraj� a s�deln�ch zahrad.
Ligustrum japonicum, japonsk� pta�� zob, poch�z� z Japonska a p�ilehl�ch oblast� Korejsk�ho poloostrova, kde roste jako st�lezelen� ke� nebo men�� strom v lesn�ch lemech, na svaz�ch i v bl�zkosti lidsk�ch s�del. Druh popsal Carl Peter Thunberg (1743�1828), �v�dsk� botanik a ��k Carla Linn�ho, kter� b�hem sv�ho pobytu v Japonsku v 70. letech 18. stolet� shrom�dil rozs�hl� materi�l dosud nezn�m�ch rostlin. Jeho pr�ce byla v�jime�n� nejen botanickou p�esnost�, ale i t�m, �e vznikala v dob�, kdy bylo Japonsko pro Evropany t�m�� zcela uzav�en�. Ligustrum japonicum se od ostatn�ch druh� rodu li�� p�edev��m siln�mi, ko�ovit�mi listy s v�razn�m leskem, kter� mu v angli�tin� vynesly jm�no wax-leaf privet. Pr�v� tato vlastnost z n�j u�inila vyhled�vanou okrasnou d�evinu v oblastech s m�rn�mi zimami, kde si zachov�v� listy po cel� rok.
V japonsk� kultu�e jsou jeho tmav� plody zn�m� pod lidov�m n�zvem nezumi‑mochi (ネズミモチ), tedy my�� bobky, co� je p��klad a� odzbrojuj�c� p��mosti v pojmenov�v�n� rostlin podle ka�dodenn� zku�enosti. D�evo ani plody nem�ly v�znamn� hospod��sk� vyu�it�, ale rostlina byla cen�na pro svou odolnost, schopnost sn�et �ez a dlouhodobou spolehlivost; proto se Ligustrum japonicum �asto p�stoval v parc�ch, m�stsk�ch zahrad�ch a tak� v are�lech chr�m� a svatyn�. Do Severn� Ameriky byl zavle�en v roce 1845 a brzy pot� se roz���il i do ji�n� Evropy; v kultu�e se stal jedn�m z typick�ch st�lezelen�ch zahradn�ch ke��, p�i�em� v oblastech s v�jime�n� vhodn�mi podm�nkami a hork�m klimatem se m��e naturalizovat.
Texanum je v�razn� a na prvn� pohled snadno rozeznateln� odr�da japonsk�ho pta��ho zobu, kter� zaujme p�edev��m zvln�n�mi listy a bohat��m, uvoln�n�j��m habitem, kter� pro tento druh nen� typick�. Listy jsou st�lezelen�, ko�ovit�, podlouhle vej�it�, obvykle 4�6 cm dlouh�, na l�ci sv�e zelen� a n�padn� leskl�, zat�mco rub z�st�v� sv�tlej�� a matn�. Proto�e jsou v�t�inou vzp��men�, v�dy vn�m�te ob� barvy najednou, co� syt� zelen�m list�m dod�v� st��b�it� odlesky. Odr�du je�t� v�ce odli�uj� n�padn� zvln�n� okraje, kter� dod�vaj� ke�i �iv�j��, m�n� form�ln� v�raz. V polovin� l�ta se na konc�ch v�hon� objevuj� vzp��men�, p�ibli�n� 10 cm dlouh� laty drobn�ch, kr�mov� zbarven�ch a jemn� vonn�ch kv�t�. Po odkv�tu se mohou vytvo�it modro�ern� a� �ern� plody, kter� jsou vyhled�van� ptactvem, zat�mco pro �lov�ka z�st�vaj� m�rn� jedovat�. R�st je pomal� a� st�edn� rychl�, zhruba 20�35 cm za rok, a ke� tvo�� sp�e patra ne� klasicky vejcovit� tvar typick� pro pta�� zoby. �ez nevy�aduje, ale lze tvarovat, ide�ln� po odkv�tu.
P�esn� p�vod odr�dy Texanum nen� dolo�en ��dn�m dochovan�m �lechtitelsk�m z�znamem, patentem ani p�vodn�m popisem, p�esto se v odborn�ch a region�ln�ch zdroj�ch opakovan� objevuj� konkr�tn� souvislosti. Kultivar je v americk� literatu�e dolo�en nejpozd�ji roku 1954 v publikaci Sunset Western Garden Book a dlouhodob� b�v� ozna�ov�n jako �Texas privet�, co� siln� ukazuje na jeho vznik v USA, nejpravd�podobn�ji v Texasu. Japonsk� pta�� zoby se zde za�aly ve velk�m p�stovat ji� na p�elomu 19. a 20. stolet�, zejm�na ve st�edn�m a ji�n�m Texasu, kde se d�ky ide�ln�m klimatick�m podm�nk�m rychle uplatnily v m�stsk� i soukrom� zeleni. N�kter� zdroje d�vaj� Texanum do souvislosti s oblast� kolem m�sta New Braunfels, p��padn� �ir��m regionem mezi San Antoniem a San Marcos, kde m�lo p�stov�n� pta��ch zob� dlouhou kontinuitu. V t�to souvislosti jsou zmi�ov�ny historick� �kolky jako Otto Martin Locke Nursery v New Braunfels, jej� ko�eny sahaj� do konce 19. stolet�, nebo Aldridge Nursery v Atascose, aktivn� zejm�na ve 30. letech 20. stolet�.
Posledn� revize 21-03-2023; 06-04-2026
St�lezelen� pta�� zob vy�aduje dob�e propustnou, st�edn� �ivnou p�du a prosp�v� na slunci i v polost�nu; v hlubok�m st�nu m�n� kvete a ztr�c� kompaktn� tvar. Trvale zamok�en�, j�lovit� nebo jinak nepropustn� p�da vede k probl�m�m s ko�eny a odum�r�n�. Po zako�en�n� v�born� sn�� dlouhodob� sucho b�hem sez�ny a vysok� letn� teploty, naopak v zim� je zvykl� na dostatek sr�ek, proto v such�ch zim�ch je nutn� jej v bezmraz�m obdob� jednou za m�s�c vydatn� zal�t. Mul�ov�n� ko�enov� z�ny udr�� vl�hu a chr�n� p�ed mrazem � doporu�ujeme bohat� mul� po cel� rok. Hnojen� nen� nutn�, ale je mo�n� jednou ro�n� na ja�e vyv�en�m hnojivem. Pro povzbuzen� hustoty, tvarov�n� nebo omezen� r�stu st��hejte po odkv�tu nebo pozd� v zim�, nikdy neodstra�ujte v�ce ne� t�etinu koruny najednou. Plody a listy jsou m�rn� toxick�, proto zabra�te konzumaci d�tmi a zv��aty. Pro �iv� ploty s�zejte 0,6�1,2 m od sebe, pro solit�r nebo tvarovan� prvky ponechte 2�4 m. Ov��ili jsme, �e v m�rn�ch poloh�ch st�edn� Evropy Texanum ji� zvl�dl -18 �C bez po�kozen� a dal�� testov�n� pokra�uje.








Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































.jpg)
.jpg)
.jpg)





Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)
