Ligustrum lucidum 'Bokrascreen' GREEN SCREEN pta�� zob leskl�
Ligustrum
Rod Ligustrum a zahrnuje na 44 druh� ke�� a men��ch strom� roz���en�ch p�edev��m v m�rn�m a subtropick�m p�su Eurasie, s t�i�t�m v�skytu ve v�chodn� Asii, ale m� p�vodn� druhy i v Evrop�, severn� Africe a a� do Austr�lie (Queensland). Pon�kud p�ekvapiv� pat�� do pestr� �eledi olivovn�kovit�ch, kde jsou nap��klad i �e��ky, jasany a zlatice. Nejv�t�� druhov� diverzita se soust�e�uje v ��n�, Japonsku a Koreji, odkud se pta�� zob roz���il do zahrad cel�ho sv�ta. Fosiln� n�lezy rodu Ligustrum nejsou hojn�, ale pylov� zrna a makrozbytky z t�etihor potvrzuj� jeho v�skyt v tepl�ch les�ch severn� polokoule. Botanicky je rod charakteristick� vst��cn�mi listy, drobn�mi �ty��etn�mi kv�ty uspo��dan�mi v lat�ch a peckovicovit�mi plody, kter� jsou n�padn� obl�ben� u pt�k�. Pr�v� tato kombinace nen�padn�ho kv�tu a v�razn�ho plodu st�la u jeho latinsk�ho jm�na, odvozen�ho od slova ligare, tedy svazovat, co� odkazuje na hust�, propleten� r�st v�tv�. Rod byl form�ln� vymezen v 18. stolet� v r�mci systematick�ho t��d�n� rostlin, ale jeho taxonomie nebyla nikdy zcela bez spor�. N�kter� druhy byly v minulosti p�esouv�ny mezi rody Ligustrum a Syringa, zejm�na kv�li podobnosti kv�t�, a teprve modern� molekul�rn� anal�zy potvrdily jejich samostatn� postaven�. V evropsk� zahradn� kultu�e se pta�� zob stal symbolem tvarovan�ch �iv�ch plot�, zat�mco v Asii byl vn�m�n sp�e jako sou��st p�irozen� vegetace lesn�ch okraj� a s�deln�ch zahrad.
Ligustrum lucidum, pta�� zob leskl� resp. ��nsk�, poch�z� z v�chodn� Asie, p�edev��m z ��ny, kde roste jako st�lezelen� ke� nebo men�� strom na okraj�ch les�, v �dol�ch i v bl�zkosti lidsk�ch s�del. Druh popsal William Townsend Aiton (1766�1849) na konci 18. stolet� na z�klad� rostlin p�stovan�ch v kr�lovsk�ch zahrad�ch v Kew, kam se dostal d�ky tehdej��m botanick�m v�prav�m a intenzivn� v�m�n� rostlin mezi Evropou a Asi�. Od ostatn�ch pta��ch zob� se li�� klidn�m, t�m�� stromov�m v�razem a n�padn� leskl�mi listy, kter� p�sob� uhlazen� a luxusn� po cel� rok, co� z n�j u�inilo vyhled�vanou d�evinu pro reprezentativn� v�sadby. Po sv�m objeven� evropsk�mi botaniky a ov��en� odolnosti v m�rn�m klimatu se rychle roz���il daleko za hranice sv� domoviny. V teplej��ch oblastech sv�ta se stal typick�m stromovit�m pta��m zobem ulic, dvor� a park�, ne� se uk�zalo, �e se v ide�ln�ch podm�nk�ch dok�e chovat invazn�; v n�kter�ch regionech je dnes pova�ov�n za problematick� druh a je c�lem rozs�hl�ch regula�n�ch z�sah�.
V ��nsk�m kulturn�m kontextu m� Ligustrum lucidum hlub�� a vrstevnat�j�� v�znam ne� v�t�ina jeho p��buzn�ch. Jeho plody, zn�m� jako nu zhen zi (女贞子), jsou po stalet� sou��st� tradi�n� ��nsk� medic�ny a symbolicky se poj� s dlouhov�kost� a vitalitou. Stejn� pozoruhodn� je, �i sp�e byla i jeho role v hospod��stv�: ��nsk� pta�� zob slou�il jako hostitelsk� ke� pro hmyz Ericerus pela, kter� na v�tv�ch vytv��� siln� voskov� povlaky. Ty se na podzim se�krab�valy a zpracov�valy na takzvan� b�l� vosk, pou��van� k v�rob� sv��ek, pe�et� i v l��itelstv�. Tato technologie je star� v�ce ne� tis�c let a a� do po��tku 20. stolet�, kdy ji vytla�il pr�myslov� vyr�b�n� paraf�n, pat�il b�l� vosk k nejroz���en�j��m vosk�m v�bec. Sb�r a zpracov�n� vosku p�edstavovaly samostatn� a v�en� �emeslo, kter� vtisklo tomuto nen�padn�mu stromu pevn� m�sto v ka�dodenn�m �ivot� i kulturn� pam�ti sv� domoviny.
GREEN SCREEN je fantastick� odr�da ��nsk�ho pta��ho zobu. Je to spolehliv� st�lezelen� ke� se st�edn� velk�mi, neopadav�mi, vej�it�mi listy atraktivn� barvy. Zjara ra�� n�padn� mahagonov� �ervenou barvu, kter� se b�hem zr�n� listu vytr�c� a list se m�n� do olivov� zelen� barvy. Av�ak je�t� ne� �pln� zezelen�, nakr�tko zm�n� sv�j matn� rub na slab� r��ov�. Okraje list� si dlouho ponech�vaj� tenk�, �erven� lem. Mlad� v�tvi�ky jsou podobn� mahagonov� �erven�. Pokud ke� b�hem sez�ny neost��h�te, ve druh� polovin� l�ta v�s pot�� bohatou n�sadou p�kn�ch, k�nick�ch lat slo�en�ch z b�l�ch kv�t�, po kter�ch mohou n�sledovat drobn�, tmav�, jedovat� plody, jejich� p��tomnost lze snadno eliminovat jednoduch�m �ezem po odkv�tu.
Roste vzp��men�, st�edn� rychle (cca 30 cm za rok) a tvo�� hust� ke�e ov�ln�ho a� zaoblen� pyramid�ln�ho tvaru, kter� lze jakkoli tvarovat, ide�ln� ihned po odkv�tu, pokud stoj�te o kveten� v dal��m roce, nebo od konce zimy do poloviny l�ta. Bez st�ihu je jeho v��ka kolem 4-5 metr� v zahrad�ch a a� dvojn�sobek v zem�ch s teplej��m klimatem na m�stech s neomezen�m prostorem na ko�eny. M��ete jej pou��t jako �iv� plot s odstupem cca 70 cm jeden od druh�ho, nebo jako p�kn�, kvetouc�, neopadav� solit�r se zaj�mavou barevnou zm�nou list�.
Pta�� zob GREEN SCREEN vyvinul nizozemsk� �lechtitel Kees Jan Kraan ve spolupr�ci se �kolkou Boot & Dart. Pracovat na n� za�al roku 2005 shrom�d�n�m nejzaj�mav�j��ch rodi�ovsk�ch rostlin pro vz�jemn� k��en� a z nov�ch semen��k� vybral v�t�ze, kter� se na prvn� pohled vymykal p�knou stavbou, barvou a zdrav�mi listy a jako bonus prok�zal vy��� mrazuvzdornost. Docela paradoxn� neoslovil ty, pro kter� byl vy�lecht�n: prodejce rostlin ur�en�ch do ve�ejn� zelen�. A� firma Plantipp zastupuj�c� pr�va �lechtitel� tento kousek objevila a rozhodla se jej nab�dnout maloobchodn�m z�kazn�k�m v Evrop� i USA jako dal�� st�lezelen� ke� nejenom do �iv�ch plot�, ale i jako p�kn� solit�r. Svou druhou �anci dostal roku 2023 na veletrhu GroetGroenPlus, kde vyhr�l st��bro (KVBC Silver Medal). Odr�da je chr�n�na evropsk�m patentem EU 44346 z roku 2016.
Posledn� revize 15-02-2025; 06-04-2026
Pta�� zob leskl� vy�aduje dob�e propustnou, st�edn� �ivnou p�du a prosp�v� na slunci i v polost�nu; v hlubok�m st�nu m�n� kvete a ztr�c� kompaktn� tvar. Trvale zamok�en�, j�lovit� nebo jinak nepropustn� p�da vede k probl�m�m s ko�eny a postupn�mu odum�r�n�. Po zako�en�n� v�born� sn�� dlouhodob� sucho b�hem sez�ny i vysok� letn� teploty, v zimn�m obdob� v�ak ocen� p�irozenou vl�hu, zejm�na v chr�n�n�ch m�stsk�ch poloh�ch; v mimo��dn� such�ch zim�ch je vhodn� jej v bezmraz�m obdob� ob�as zal�t. Mul�ov�n� ko�en� pom�h� udr�et stabiln� p�dn� vlhkost a z�rove� chr�n� ko�eny p�ed mrazem, proto je vhodn� po cel� rok. Hnojen� nen� nezbytn�, ale jednor�zov� jarn� d�vka vyv�en�ho hnojiva podpo�� vitalitu a hustotu olist�n�. Pro udr�en� tvaru, zahu�t�n� nebo omezen� r�stu lze rostlinu st��hat po odkv�tu nebo pozd� v zim�; nikdy se nedoporu�uje odstranit v�ce ne� t�etinu koruny najednou. Plody i listy jsou m�rn� toxick�, proto je vhodn� zabr�nit jejich konzumaci d�tmi a dom�c�mi zv��aty. Pro �iv� ploty se rostliny vysazuj� ve vzd�lenosti 0,6�1,2 m, pro solit�rn� nebo tvarovan� pou�it� je vhodn� ponechat prostor 2�4 m. Odr�da GREEN SCREEN ji� byla ov��ena v zimn�ch teplot�ch do -20 �C bez jak�hokoli po�kozen� i v chud�ch p�d�ch a dal�� testov�n� pokra�uje.



Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.







































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


