Lindelofia longiflora lindelofie dlouhokv�t�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Lindelofia
Lindelofie je asijsk� taxon z �eledi brutn�kovit�ch vyskytuj�c� se v n�kolika m�lo druz�ch (cca 10) od Afganist�nu po Nep�l a Z�padn� Him�laje. V Evrop� se jedn� o vz�cnou a sp�e sb�rkovou rostlinu. Nem� �esk� jm�no, ale d��ve se �adily pod druh u�anka (Cynoglossum) �i dokonce pupkovec (Omphalodes), co� se pova�uje za botanicky chybn�, ale je mo�n�, �e se s t�mto pojmenov�n�m setk�te.
Panuje p�esv�d�en�, �e lindelofie dlouhokv�t� je synonymum pro u�anku �ilnatou (Cynoglossum nervosum), kter� se v angli�tin� se ��k� him�lajsk� ps� jazyk, ale podrobn�j�� popis a roz���en� prokazuje, �e u�anka m� �ir�� listy s v�razn�j�� �ilnatinou a krat�� kv�tenstv� a vyskytuje se v ��n�, zat�mco lindelofie poch�z� z oblast� od severn�ho P�kist�nu po Nep�l a jej� listy jsou na omak v�znamn� m�k�� d�ky p��tomnosti jemn�ch chloupk�.
Lindelofie dlouhokv�t� je p�ekr�sn� a unik�tn� trvalka ze subalp�nsk�ch a� subarktick�ch poloh, ale paradoxn� se nejedn� o skalni�ku. Nese dlouh� kv�tenstv� (proto dlouhokv�t�) naz�van� vijany, kter� najdete nap��klad u pomn�nek �i plicn�k� a kv�ty lindelofie jsou doopravdy n�co mezi t�mito dv�ma druhy. Jednotliv� kv�tky maj� 5 t�m�� kulat�ch okv�tn�ch pl�tk�, n�padn�, hlubok� kal�ek, zprvu jsou lehce zvonkovit� jako u plicn�k� a pozd�ji se rozev�ou do plocha jako u pomn�nek. Jsou drobn�, jen necel� centimetr �irok�, zato skvostn� vybarven� do nejtemn�j�� bou�kov� mod�i a st�ed je purpurov� fialov�. Je medonosn� a v�ely ji miluj�. Kvete dlouho � �asto ji� od druh� poloviny kv�tna a� do �ervence, a to bu� souvisle nebo ve dvou vln�ch.
Listy jsou �zce kopinat�, sv�e zelen� ale m�rn� plstnat�, proto mohou d�lat dojem st��b�it�ch odlesk�, opadav�. Na stonc�ch jsou jemn� chloupky je�t� n�padn�j��, tak�e jsou st��b�it�j��, m�kk� a n�kdy nep��li� rovn�. Vypad� kr�sn� v zak�rovan�m z�hon� mezi zakrsl�mi jehli�nany nebo ve spole�nosti s podobn� jemn� kvetouc�mi trvalkami pastelov�ch barev typu saponaria nebo iberis a bl�zkost velkolist�ch trvalek do polost�nu typu brunnera �i heuchera v tlumen�ch barv�ch nab�dne kr�sn� kontrast.
Posledn� revize 04-06-2025
Lindelofie se p�irozen� vyskytuje na m�stech, kde b�hem dne sv�t� hodn� slunce, ale v noci se ochlad� a rostlina se napije z p�dn�ch z�sob vody, kter� tam nen� mnoho, ale v�dy v�ce ne� na such�m alp�nu. Nav�c se zde je�t� vyskytuj� n�zk� stromy a kosod�eviny, jejich� toulav� st�n je ochr�n� p�ed celodenn�m �palem. Pot�ebuje dob�e odvodn�nou ale vlhkou zem a um�st�n� na slunci nebo v polost�nu. Je zvykl� na dostatek �ivin v p�d�, tak se nebojte ji ob�as pohnojit. Je�t� p�ed zimou v�echny nadzemn� ��sti seschnou a� �pln� zajdou a vypad� to, �e rostlina za�la, ale pouze sp� a nara�� a� zjara. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem -30 �C a n�kter� kanadsk� prameny tvrd�, �e a� do -34 �C, co� jsme nem�li mo�nost ov��it.
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
