Liquidambar styraciflua 'BURGUNDY' ambro� z�padn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Liquidambar
Rod Liquidambar - ambro� zahrnuje p�ibli�n� 15 druh� listnat�ch strom�, kter� se p�irozen� vyskytuj� v m�rn�m p�su Severn� Ameriky, St�edn� Ameriky a jihov�chodn� Asie. Nejzn�m�j�� z�stupce, ambro� z�padn� � Liquidambar styraciflua, poch�z� z jihov�chodn�ch oblast� USA, kde tvo�� sou��st sm�en�ch listnat�ch les�. Rod byl form�ln� pops�n Carlem Linn�m v roce 1753, ale prvn� evropsk� z�znam o ambroni poch�z� ji� z roku 1615, kdy ji ve sv�m d�le zaznamenal �pan�lsk� l�ka� a p��rodov�dec Francisco Hern�ndez. Stalo se to b�hem jeho expedice v Nov�m �pan�lsku � Virreinato de Nueva España, co� bylo rozs�hl� koloni�ln� �zem� �pan�lsk�ho imp�ria v Severn� a St�edn� Americe s hlavn�m m�stem Ciudad de M�xico (dne�n� Mexico City). Popsal ji jako vysok� strom s aromatickou prysky�ic�, kter� p�ipom�n� tekut� jantar � odtud jm�no cel�ho rodu: �liquidus� (tekut�) a �ambar� (arabsky jantar). P�esto�e fosiln� n�lezy dokl�daj� p��tomnost ambron� v Evrop� ji� v t�etihor�ch, dnes se zde vyskytuj� v�hradn� jako introdukovan� okrasn� d�eviny.
Ambron� se mezi laiky �asto zam��uj� s javory, a to d�ky podobn� tvarovan�m � hluboce vykrajovan�m, dlanit�m list�m, nej�ast�ji s p�ti c�py. Co si ale ur�it� nespletete, je jejich v�n� p�i rozemnut� � za ni je zodpov�dn� pr�v� ta tekut� aromatick� prysky�ice, kter� je nejen vonn�, ale i m�rn� nasl�dl�. P�vodn� obyvatel� Severn� Ameriky � nap��klad Cherokee nebo Choctaw � ji sb�rali, nechali ztuhnout a �v�kali ji jako p��rodn� sladkost. Pr�v� jej� nasl�dl� chu� dala stromu anglick� jm�no �sweet gum�. A co se podzimn� barvy list� t��e, ambron� vyhr�vaj� na pln� ���e, proto�e nab�z� �irokou �k�lu z��iv�ch barev a um� si vybarven� listy udr�et snad nejd�le ze v�ech listn���. V oblastech jako Nov� Anglie nebo Apala�sk� poho�� pat�� mezi hlavn� l�kadla tzv. �leaf peepingu� � podzimn�ch v�let� za barvami list�, kdy lid� vyr�ej� na cesty, dnes ji� organizovan� cestovkami, aby spat�ili koruny barevn�ch strom� a pot�ili se jimi. Je to takov� americk� obdoba japonsk� slavnosti momijigari, snad jen obohacen� hamburgery nam�sto jasm�nov� r��e.
Burgundy je v Evrop� zat�m m�lo roz���en� odr�da ambron�, jej� velkou p�ednost� je mimo��dn� syt� vybarven� podzimn�ch list� ve spojen� s korkovit� br�zd�n�m kmenem a v�tvi�kami. Jedn� se o st�edn� vysok�, opadav� strom s atraktivn�mi, jasn� zelen�mi listy v l�t�, d�len�mi do p�ti c�p�; u nejv�t��ch list� se nav�c mohou objevit drobn� �par��ky� na t�ech hlavn�ch c�pech. U� p�i letm�m doteku list� uc�t�te p��jemnou v�ni ambro�ov� prysky�ice, kter� je p��tomn� v cel� rostlin�. Podzimn� barvy nesou hluboce purpurov� karm�nov� t�ny a pat�� k nejtrvanliv�j��m mezi ambro�emi � v Kalifornii byly zaznamen�ny na strom� a� do ledna. Habitus je �iroce pyramid�ln�, strom dor�st� b�n� 10�15 m, p�i�em� v Sir Harold Hillier Gardens ve Velk� Brit�nii byl v roce 2018 zaznamen�n exempl�� vysok� 13,5 m.
Kultivar Burgundy byl vybr�n v roce 1963 Saratoga Horticultural Foundation v Kalifornii a od t� doby se stal jedn�m z nejzn�m�j��ch kultivar� ambron� z�padn� v USA. Jeho popularita vedla k uv�d�n� dal��ch klon� s podobn�m podzimn�m zbarven�m: Burgundy Blush (Willoway Nurseries, USA), o�ek�van� s omezenou plodnost�; Dark Autumn (Larch Cottage Nurseries, Cumbria); Summer Storm, jeho� listy na pln�m slunci od pozdn�ho l�ta �ernaj�; Black Beauty, zastoupen� v Cherry Tree Arboretum v Shropshiru; a Burgundy Spider, prod�van� Handy Nursery Company v Oregonu a zastoupen� v Dawes Arboretum v Ohiu. Tyto formy ukazuj�, jak bohat� je variabilita ambron� a jak �asto se spont�nn� mutace �i selekce uv�d�j� na trh pod nov�mi jm�ny, p�i�em� v�echny sd�lej� z�kladn� rys � temn� purpurov�, dlouhotrvaj�c� podzimn� barvy.
Posledn� revize 20-08-2013; 16-11-2025
Ambron� jsou pom�rn� tolerantn� ohledn� v�sadbov�ho stanovi�t�, ale maj� sv� preference, pokud chcete, aby vypadaly co nejl�pe a da�ilo se jim. V�dy jim dejte pln� slunce � pr�v� dostatek sv�tla je kl��em k podzimn�mu vybarven�. Zvl�dnou b�nou zahradn� p�du, ale hez�� a vit�ln�j�� budou v kysel� a hlubok� p�d�, kter� nebude �pln� vysychat. P�esto, jakmile zako�en�, jsou v�born� suchovzdorn� � um� se nap�t ze zkondenzovan� vlhkosti na listech b�hem noci. Na druhou stranu jsou schopn� zvl�dnout i vy��� d�vky vody a vyzkou�eli jsme, �e porostou i na m�stech s ob�asn�m podm��en�m, kde budou d��ve barvit a d��ve na podzim opad�vat. Stromov� formy s kmenem vy�aduj� na prvn� 3 roky pevn� zav�trovac� �vaz, ne� zako�en�, a zem nad ko�eny udr�ujte bez tr�vn�ku �i jin� konkurence, ide�ln� zamul�ovanou. St��hat je mo�n� na konci zimy nebo v polovin� l�ta. Velmi mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed siln�mi mrazy, proto�e jejich odolnost se pohybuje kolem �20 �C, ale stromky a ke�e se zral�mi pletivy snadno zvl�dnou a� -29 �C.
