Liquidambar styraciflua 'GOLDEN SUN' ambro� z�padn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Liquidambar
Rod Liquidambar - ambro� zahrnuje p�ibli�n� 15 druh� listnat�ch strom�, kter� se p�irozen� vyskytuj� v m�rn�m p�su Severn� Ameriky, St�edn� Ameriky a jihov�chodn� Asie. Nejzn�m�j�� z�stupce, ambro� z�padn� � Liquidambar styraciflua, poch�z� z jihov�chodn�ch oblast� USA, kde tvo�� sou��st sm�en�ch listnat�ch les�. Rod byl form�ln� pops�n Carlem Linn�m v roce 1753, ale prvn� evropsk� z�znam o ambroni poch�z� ji� z roku 1615, kdy ji ve sv�m d�le zaznamenal �pan�lsk� l�ka� a p��rodov�dec Francisco Hern�ndez. Stalo se to b�hem jeho expedice v Nov�m �pan�lsku � Virreinato de Nueva España, co� bylo rozs�hl� koloni�ln� �zem� �pan�lsk�ho imp�ria v Severn� a St�edn� Americe s hlavn�m m�stem Ciudad de M�xico (dne�n� Mexico City). Popsal ji jako vysok� strom s aromatickou prysky�ic�, kter� p�ipom�n� tekut� jantar � odtud jm�no cel�ho rodu: �liquidus� (tekut�) a �ambar� (arabsky jantar). P�esto�e fosiln� n�lezy dokl�daj� p��tomnost ambron� v Evrop� ji� v t�etihor�ch, dnes se zde vyskytuj� v�hradn� jako introdukovan� okrasn� d�eviny.
Ambron� se mezi laiky �asto zam��uj� s javory, a to d�ky podobn� tvarovan�m � hluboce vykrajovan�m, dlanit�m list�m, nej�ast�ji s p�ti c�py. Co si ale ur�it� nespletete, je jejich v�n� p�i rozemnut� � za ni je zodpov�dn� pr�v� ta tekut� aromatick� prysky�ice, kter� je nejen vonn�, ale i m�rn� nasl�dl�. P�vodn� obyvatel� Severn� Ameriky � nap��klad Cherokee nebo Choctaw � ji sb�rali, nechali ztuhnout a �v�kali ji jako p��rodn� sladkost. Pr�v� jej� nasl�dl� chu� dala stromu anglick� jm�no �sweet gum�. A co se podzimn� barvy list� t��e, ambron� vyhr�vaj� na pln� ���e, proto�e nab�z� �irokou �k�lu z��iv�ch barev a um� si vybarven� listy udr�et snad nejd�le ze v�ech listn���. V oblastech jako Nov� Anglie nebo Apala�sk� poho�� pat�� mezi hlavn� l�kadla tzv. �leaf peepingu� � podzimn�ch v�let� za barvami list�, kdy lid� vyr�ej� na cesty, dnes ji� organizovan� cestovkami, aby spat�ili koruny barevn�ch strom� a pot�ili se jimi. Je to takov� americk� obdoba japonsk� slavnosti momijigari, snad jen obohacen� hamburgery nam�sto jasm�nov� r��e.
Nejenom pro sb�ratele je ur�ena tato novinkov� odr�da ambron�. Jmenuje se Golden Sun a oproti ostatn�m sv�ho druhu se vyzna�uje z��iv� �lutou barvou nov�ch a� p�ibli�n� 3-let�ch v�tvi�ek. Listy jsou standardn� p�tic�p�, syt� zelen� a na podzim se zbarvuj� zaj�mav�m syst�mem: sm�rem odshora stromku dol� se barv� p�ednostn� do v�nov� a �erven� barvy a odspodu sm�rem vzh�ru do oran�ov� a �lut�. P�i�em� v�tvi�ky nad�le z�st�vaj� n�padn� �lut�. Roste kompaktn�, pomalu a� st�edn� rychle do pyramid�ln�ho tvaru. Na konci zimy jej pro udr�en� v men�� velikosti m��ete zast��hnout.
Sympatick�m dopl�kem ambron� jsou jejich plody, co� jsou cca 3 cm �irok�, m�rn� pichlav� kuli�ky. Nejsou v ��dn�m p��pad� nebezpe�n�, ale pokud je tak do p�l roku neuklid�te z tr�vn�ku nebo cesti�ek, po seschnut� mohou b�t docela nep��jemn� p�i letn�m b�h�n� naboso.
Posledn� revize 07-01-2009
Ambron� maj� r�dy st�edn� �ivnou, hlub�� a propustnou p�du, kter� by m�la b�t p�ednostn� kyselej�� reakce a pokud mo�no nevysychav�. Po dobr�m zako�en�n� sn�� dob�e i ob�asn� letn� p��su�ek stejn� jako kr�tkodob� zamok�en�, ale pro hust� habitus rad�me zamul�ovat a omezit vysych�n� ko�en�. Stanovi�t� ur�it� pln� oslun�n� a dostatek prostoru do ���ky � podle odr�dy. Rostliny zakoupen� ve velikosti vy��� ne� cca 1,5m je dobr� na 1-3 roky p�ipevnit do �vazu (3 k�ly do trojno�ky nebo 1 k�l �ikmo k hlavn�mu kmeni), aby jej v�tr zbyte�n� netr�pil. Pln� mrazuvzdorn� do cca -27 �C.
