Home > Katalog > Liquidambar styraciflua 'GUM BALL'
224_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball liquidambar styraciflua Gum Ball

Liquidambar styraciflua 'GUM BALL' ambro� z�padn�

vzr�st
st�edn� ke�,n�zk� strom
b�n� v��ka
1,5-3,5m
b�n� ���ka
1,5-2m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
nev�razn� kv�ty / nekvete
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
5   (do -29�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

Liquidambar

Rod Liquidambar - ambro� zahrnuje p�ibli�n� 15 druh� listnat�ch strom�, kter� se p�irozen� vyskytuj� v m�rn�m p�su Severn� Ameriky, St�edn� Ameriky a jihov�chodn� Asie. Nejzn�m�j�� z�stupce, ambro� z�padn� � Liquidambar styraciflua, poch�z� z jihov�chodn�ch oblast� USA, kde tvo�� sou��st sm�en�ch listnat�ch les�. Rod byl form�ln� pops�n Carlem Linn�m v roce 1753, ale prvn� evropsk� z�znam o ambroni poch�z� ji� z roku 1615, kdy ji ve sv�m d�le zaznamenal �pan�lsk� l�ka� a p��rodov�dec Francisco Hern�ndez. Stalo se to b�hem jeho expedice v Nov�m �pan�lsku � Virreinato de Nueva España, co� bylo rozs�hl� koloni�ln� �zem� �pan�lsk�ho imp�ria v Severn� a St�edn� Americe s hlavn�m m�stem Ciudad de M�xico (dne�n� Mexico City). Popsal ji jako vysok� strom s aromatickou prysky�ic�, kter� p�ipom�n� tekut� jantar � odtud jm�no cel�ho rodu: �liquidus� (tekut�) a �ambar� (arabsky jantar). P�esto�e fosiln� n�lezy dokl�daj� p��tomnost ambron� v Evrop� ji� v t�etihor�ch, dnes se zde vyskytuj� v�hradn� jako introdukovan� okrasn� d�eviny.

Ambron� se mezi laiky �asto zam��uj� s javory, a to d�ky podobn� tvarovan�m � hluboce vykrajovan�m, dlanit�m list�m, nej�ast�ji s p�ti c�py. Co si ale ur�it� nespletete, je jejich v�n� p�i rozemnut� � za ni je zodpov�dn� pr�v� ta tekut� aromatick� prysky�ice, kter� je nejen vonn�, ale i m�rn� nasl�dl�. P�vodn� obyvatel� Severn� Ameriky � nap��klad Cherokee nebo Choctaw � ji sb�rali, nechali ztuhnout a �v�kali ji jako p��rodn� sladkost. Pr�v� jej� nasl�dl� chu� dala stromu anglick� jm�no �sweet gum�. A co se podzimn� barvy list� t��e, ambron� vyhr�vaj� na pln� ���e, proto�e nab�z� �irokou �k�lu z��iv�ch barev a um� si vybarven� listy udr�et snad nejd�le ze v�ech listn���. V oblastech jako Nov� Anglie nebo Apala�sk� poho�� pat�� mezi hlavn� l�kadla tzv. �leaf peepingu� � podzimn�ch v�let� za barvami list�, kdy lid� vyr�ej� na cesty, dnes ji� organizovan� cestovkami, aby spat�ili koruny barevn�ch strom� a pot�ili se jimi. Je to takov� americk� obdoba japonsk� slavnosti momijigari, snad jen obohacen� hamburgery nam�sto jasm�nov� r��e.  

Popis rostliny

Gum Ball je zakrsl� odr�da ambron� z�padn�, kter� si z�skala oblibu d�ky sv�mu kompaktn�mu a� zakrsl�mu vzr�stu a atraktivn�mu vzhledu bez nutnosti tvarov�n�. Jej� listy jsou hluboce vykrajovan�, p�ti a� sedmilalo�n�, s v�raznou kresbou �ilek, kter� se na podzim zbarvuj� do naprosto fantastick� sm�si ohniv� �erven�, oran�ov�, purpurov� a temn� v�nov�, a� o�i p�ech�zej�. Barvy jsou syt� a na strom� �i ke�i vydr�� velmi dlouho, �asto a� do V�noc a z�rove� za��naj� barvit nejpozd�ji ze v�ech. Nutno dodat, �e Gum Ball m� nejvy��� n�roky na celodenn� slunce pr�v� proto, aby na podzim dob�e vybarvila � bude-li m�t jen o p�r hodin m�n�, z�stane zelen�, a to by byla velk� �koda.

Na rozd�l od botanick�ho druhu t�m�� neplod�, tak�e se vyhnete pichlav�m tobolk�m, kter� b�vaj� v m�stsk�m prost�ed� neb na udr�ovan�m tr�vn�ku nev�tan�m probl�mem, hlavn� kdy� na n� �l�pnete bosou nohou. Celkov� habitus je nepravideln� zplo�t�le kulovit�. M��ete ji p�stovat jako ke� dor�staj�c� kolem 1,5 metru v��ky i ���ky nebo ve form� polokmenu �i stromu, jeho� celkov� v��ka se rovn� sou�tu v��ky kmene plus cca 1,5 m. Roste pomalu a hust�. Odr�du objevil kolem roku 1965 Hiram B. Stubblefield z Forest Nursery v Tennessee v USA jako n�hodnou mutaci, co� je mezi ambron�mi b�n� � r�dy mutuj� a samovoln� tvo�� tzv. �arov�n�ky s odli�n�mi vlastnostmi. 

V zahradn� kompozici p�sob� �Gum Ball' jako �iv� ornament � mal�, ale v�razn�. D�ky sv� kompaktn� velikosti se hod� i do mal�ch zahrad a p�edzahr�dek. V�born� kontrastuje s rostlinami s jemnou texturou � okrasn� tr�vy a ve stromkov� form� nejen�e nab�dne dal�� patro, ale z�rove� perfektn� nav�e dal��m obdob�m atraktivity v kombinaci nap��klad s hortenziemi latnat�mi, kter� budou z��it v l�t�, zat�mco ambro� na podzim. D�ky pomal�mu r�stu a kompaktn�mu tvaru se tato odr�da snad jako jedin� v�born� hod� i pro p�stov�n� v n�dob�ch � nap��klad na teras�ch, balkonech nebo u vstup� do domu. V takov�m p��pad� je d�le�it� zajistit dostate�n� hlubokou n�dobu, kvalitn� substr�t a pravidelnou z�livku bez p�emok�en�. 

Posledn� revize 12-02-2008; 06-11-2025

P�stebn� n�roky a p��e

Ambron� jsou pom�rn� tolerantn� ohledn� v�sadbov�ho stanovi�t�, ale maj� sv� preference, pokud chcete, aby vypadaly co nejl�pe a da�ilo se jim. V�dy jim dejte pln� slunce � pr�v� dostatek sv�tla je kl��em k podzimn�mu vybarven�. Zvl�dnou b�nou zahradn� p�du, ale hez�� a vit�ln�j�� budou v kysel� a hlubok� p�d�, kter� nebude �pln� vysychat. P�esto, jakmile zako�en�, jsou v�born� suchovzdorn� � um� se nap�t ze zkondenzovan� vlhkosti na listech b�hem noci. Na druhou stranu jsou schopn� zvl�dnout i vy��� d�vky vody a vyzkou�eli jsme, �e porostou i na m�stech s ob�asn�m podm��en�m, kde budou d��ve barvit a d��ve na podzim opad�vat. Stromov� formy s kmenem vy�aduj� na prvn� 3 roky pevn� zav�trovac� �vaz, ne� zako�en�, a zem nad ko�eny udr�ujte bez tr�vn�ku �i jin� konkurence, ide�ln� zamul�ovanou. St��hat je mo�n� na konci zimy nebo v polovin� l�ta. Velmi mlad� rostliny je vhodn� chr�nit p�ed siln�mi mrazy, proto�e jejich odolnost se pohybuje kolem �20 �C, ale stromky a ke�e se zral�mi pletivy snadno zvl�dnou a� -29 �C. 

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku