Liquidambar styraciflua 'SAFRO' ambro� z�padn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Liquidambar
Rod Liquidambar - ambro� zahrnuje p�ibli�n� 15 druh� listnat�ch strom�, kter� se p�irozen� vyskytuj� v m�rn�m p�su Severn� Ameriky, St�edn� Ameriky a jihov�chodn� Asie. Nejzn�m�j�� z�stupce, ambro� z�padn� � Liquidambar styraciflua, poch�z� z jihov�chodn�ch oblast� USA, kde tvo�� sou��st sm�en�ch listnat�ch les�. Rod byl form�ln� pops�n Carlem Linn�m v roce 1753, ale prvn� evropsk� z�znam o ambroni poch�z� ji� z roku 1615, kdy ji ve sv�m d�le zaznamenal �pan�lsk� l�ka� a p��rodov�dec Francisco Hern�ndez. Stalo se to b�hem jeho expedice v Nov�m �pan�lsku � Virreinato de Nueva España, co� bylo rozs�hl� koloni�ln� �zem� �pan�lsk�ho imp�ria v Severn� a St�edn� Americe s hlavn�m m�stem Ciudad de M�xico (dne�n� Mexico City). Popsal ji jako vysok� strom s aromatickou prysky�ic�, kter� p�ipom�n� tekut� jantar � odtud jm�no cel�ho rodu: �liquidus� (tekut�) a �ambar� (arabsky jantar). P�esto�e fosiln� n�lezy dokl�daj� p��tomnost ambron� v Evrop� ji� v t�etihor�ch, dnes se zde vyskytuj� v�hradn� jako introdukovan� okrasn� d�eviny.
Ambron� se mezi laiky �asto zam��uj� s javory, a to d�ky podobn� tvarovan�m � hluboce vykrajovan�m, dlanit�m list�m, nej�ast�ji s p�ti c�py. Co si ale ur�it� nespletete, je jejich v�n� p�i rozemnut� � za ni je zodpov�dn� pr�v� ta tekut� aromatick� prysky�ice, kter� je nejen vonn�, ale i m�rn� nasl�dl�. P�vodn� obyvatel� Severn� Ameriky � nap��klad Cherokee nebo Choctaw � ji sb�rali, nechali ztuhnout a �v�kali ji jako p��rodn� sladkost. Pr�v� jej� nasl�dl� chu� dala stromu anglick� jm�no �sweet gum�. A co se podzimn� barvy list� t��e, ambron� vyhr�vaj� na pln� ���e, proto�e nab�z� �irokou �k�lu z��iv�ch barev a um� si vybarven� listy udr�et snad nejd�le ze v�ech listn���. V oblastech jako Nov� Anglie nebo Apala�sk� poho�� pat�� mezi hlavn� l�kadla tzv. �leaf peepingu� � podzimn�ch v�let� za barvami list�, kdy lid� vyr�ej� na cesty, dnes ji� organizovan� cestovkami, aby spat�ili koruny barevn�ch strom� a pot�ili se jimi. Je to takov� americk� obdoba japonsk� slavnosti momijigari, snad jen obohacen� hamburgery nam�sto jasm�nov� r��e.
R�di bychom v�m p�edstavili speci�ln� selekci ambron� z�padn�, kterou se n�m poda�ilo z�skat v italsk�ch �kolk�ch. Pojmenovali jsme ji stejn� jako na�e zahradnictv� � SAFRO�. Jedn� se o st�edn� vysok�, opadav� strom s nesm�rn� atraktivn�mi, jasn� zelen�mi listy, kter� jsou v�t�� ne� na b�n�ch ambron�ch a hluboce vykrajovan� podobn� jako nap��klad u odr�dy Worplesdon. Kraje list� jsou lehce sto�en� dovnit�, ��m� vynikne jejich lesk. Oproti v�em velkolist�m odr�d�m si strom zachoval typick� znak pro ambron� � v�razn� korkov� vr�sn�n� borky kmene a v�tv�. Zejm�na v zimn�ch m�s�c�ch, kdy je strom opadan�, ocen�te tuto neobvyklost. Na podzim strom nab�z� luxusn� pod�vanou na monetovsky vybarven� list� v odst�nech zlat�, oran�ov�, �arlatov� a temn� v�nov�. A nejlep�� na tom je, �e v�echny barvy najdete na strom� najednou v r�zn�ch proporc�ch. Takto vybarven� listy dr�� velmi dlouho, na dob�e zako�en�n�ch stromech a� 2 m�s�ce, v�jime�n� a� do prosince.
Roste st�edn� rychle a tvo�� nep��li� pravidelnou, v ml�d� ov�lnou a s v�kem v�ce pyramid�ln� korunu. Pokud si strom p�ejete tvarovat, nen� nic jednodu���ho, ne� jej na konci zimy se�ezat do po�adovan�ho tvaru a v dal��ch letech pouze lehce udr�ovat. Pom�rn� spolehliv� si dr�� tvar, kter� mu jednou d�te. Sympatick�m dopl�kem ambron� jsou jejich plody, co� jsou cca 3 cm �irok�, m�rn� pichlav� kuli�ky. Nejsou v ��dn�m p��pad� nebezpe�n�, ale pokud je tak do p�l roku neuklid�te z tr�vn�ku nebo cesti�ek, po seschnut� mohou b�t docela nep��jemn� p�i letn�m b�h�n� naboso.
Posledn� revize 19-11-2011
Ambron� maj� r�dy st�edn� �ivnou, hlub�� a propustnou p�du, kter� by m�la b�t p�ednostn� kyselej�� reakce a pokud mo�no nevysychav�. Po dobr�m zako�en�n� sn�� dob�e i ob�asn� letn� p��su�ek stejn� jako kr�tkodob� zamok�en�, ale pro hust� habitus rad�me zamul�ovat a omezit vysych�n� ko�en�. ��m kyselej�� a rovnom�rn� vlhkou p�du nab�dnete (p�idejte ra�elinu a dob�e zamul�ujte), o to impozantn�j�� podzimn� zbarven� strom uk�e a v��te, �e je na co koukat! Stanovi�t� vyberte ur�it� pln� oslun�n�. Rostliny zakoupen� ve velikosti vy��� ne� cca 1,5m je dobr� na 1-3 roky p�ipevnit k opo�e, aby dob�e proko�enil a kmen vyrostl vzp��men�. Pln� mrazuvzdorn� do cca -27 �C a snese kr�tkodob� a� -29 �C.
