Home > Katalog > Magnolia grandiflora ('Galissonni�re Nana') 'NANA'
973_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
973_2.jpeg 973_3.jpeg 973_4.jpeg

Magnolia grandiflora ('Galissonni�re Nana') 'NANA' zakrsl� magn�lie velkokv�t�

vzr�st
st�edn� ke�
b�n� v��ka
1,5-3,5m
b�n� ���ka
1-2,5m
kategorie list
listnat� st�lezelen�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
n�padn� kv�ty
barva kv�t�
b�l�
doba kveten�
�erven-srpen
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
kysel� a� neutr�ln�
n�roky na vlhkost p�dy
rovnom�rn� vlhk� (nevysychav�)
USDA z�na (nejni���)
6b   (do -21�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�
Popis rostliny

Pokud jste si zamilovali velk�, vo�av� kv�ty, tuh� a leskl� listy a celkov� vzez�en� velkokv�t� magn�lie, ale ob�v�te se, �e b�n� druhy se do va�� mal� zahr�dky nevejdou, nab�z�me v�m velmi atraktivn� odr�du, kter� nese jednoduch� n�zev: Nana. Jako v�e s t�mto n�zvem ve sv�t� botaniky je i tato magn�lie zakrslou variantou velk�ho rodi�e. Poch�z� z It�lie a v�t�inou ji najdete pod n�zvem Gallissoniensis Nana/Galissonni�re Nana, co� z taxonomick�ho hlediska nen� �pln� spr�vn�, ale vem to �ert.

Velkokv�t� magn�lie Nana nese smetanov� b�l�, siln� vo�av� kv�ty o ���ce kolem 20-22 cm, ale nen� b�n�, �e se �pln� rozev�ou, nebo� d�ky hustot� olist�n� j� v�dycky n�jak� list p�ek��. S velkou pravd�podobnost� byla jedn�m z rodi�� odr�da Goliath (Praecox), �emu� odpov�d� tvar i barva list�. Jsou neopadav�, jen o trochu men�� ne� na velkokv�t�ch magn�li�ch, tmav� zelen� a velice leskl�, ze spodn� strany hust� pokryt� zrzav�m semi�em jako ochrana proti vysou�en� v�trem, p�i kraj�ch v�razn� zvln�n� do v�ech stran a maj� zakulacenou �pi�ku.

Roste hust�, velmi pomalu a bez st��h�n� stvo�� velmi efektn�, v mlad� lehce pyramid�ln�, pozd�ji �iroce zaoblen� tvar. St�ih v na�ich podm�nk�ch nen� ��douc�, nebo� hlavn� kveten� prob�h� na v�honech, kter� dozr�ly v p�edchoz�m roce. Kvete postupn�, jeden kv�t za druh�m, od za��tku l�ta a� do odkv�tu v�ech poupat, kter�ch je rok od roku v�ce, tak�e je�t� v z��� m��ete �ekat kv�ty. Nej�ast�ji se p�stuje jako strome�ek s n�zk�m kmenem, kter� vydatn� s�l�, ��m� rostlin� dod�v� vzez�en� letit�ho stromu.

Pot�ebuje hodn� v��ivnou, vlhkou ale nikoli mokrou p�du p�ednostn� kysel� reakce. M� r�da, kdy� je ve spodn�ch parti�ch j�l, ze kter�ho po dobr�m proko�en�n�, je� m��e zabrat a� 3 roky, bude �erpat �iviny. Nikdy ji nesm�te zasadit do velk� d�ry vykopan� v j�lu � utop� se. Sledujte pokyny k v�sadb�. V prvn�ch t�ech letech po v�sadb� bohat� hnojte hnojivy na v�esovi�tn� rostliny nebo kvetouc� d�eviny. V chladn�j��ch oblastech doporu�ujeme rostlinu p�i extr�mn�ch mrazech (pod -20�C) zakr�t b�lou textili� na maxim�ln� 2 t�dny, aby ji slunce a mraziv� v�tr nevysu�ovaly. Nikdy ji nenechte zabalenou celou zimu! Mrazuvzdorn� do cca -20�C, s ochranou snese kr�tkodob� i siln�j�� mr�z.

Posledn� revize 22-09-2014

VELIKOSTI A CENY
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
MOMENT�LN� NEN� V PRODEJI
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku