Magnolia officinalis ��cholan l�ka�sk�, magn�lie

Magn�lie l�ka�sk� je zvl�tn� a raritn� taxon p�vodn� z ��nsk�ch hor, kde rostla v nadmo�sk�ch v��k�ch od 300 do 1500 m. Vyzna�uje se obzvl�t� velk�mi listy a vonn�mi, b�l�mi a� m�slov� na�loutl�mi kv�ty na ji� olist�n�ch rostlin�ch od kv�tna do �ervna. Kv�ty jsou jednoduch�, smetanov� b�l�, pevn�, 10-14 cm �irok�, okv�tn� pl�tky sto�en� dovnit� jako lodi�ky a st�ed zdob� mno�stv� ty�inek b�ov�ch seshora a z��iv� karm�nov� �erven�ch zespodu jako u magn�lie velkokv�t�. Z opylen�ch kv�t� se koncem l�ta tvo�� semen�ky se �arlatov� �erven�mi, leskl�mi semeny.

Enormn� velk� listy a jejich stavba n�padn� p�ipom�naj� m. tripetalu stejn� jako m. obovatu a n�kte�� botanici se dokonce domn�vaj�, �e jde sp�e o poddruh druh� zmi�ovan� ne� o samostatn� druh. Opadav� listy jsou 20-40 cm dlouh� a 10-20 cm �irok�, st�edn� zelen�, m�rn� sv�en� jako listy d��n�, ra�� s bronzov�m p�elivem, jejich okraje mohou b�t lehce sto�en� dovnit� a na podzim se m�n� na zlato�lut� a� jantarov�. Magn�lie l�ka�sk� roste do vysok�ho, vzp��men�ho, �zce vej�it�ho ke�e �i dlouhov�k�ho stromu o v��ce mezi 10 a 20 metry (podle prostoru na ko�eny). Ve srovn�n� s ostatn�mi druhy je n�ro�n�j�� na vlhkost (p�dn� nebo vzdu�nou).

�esk� jm�no odkazuje na stalet� jej�ho pou�it� v medic�n�, nejprve v tradi�n� ��nsk� a pozd�ji i v modern� celosv�tov� farmacii. V l��itelstv� se pou��vala jej� poupata, ale jeliko� siln�j�� ��inky m� jej� aromatick� k�ra a ko�eny, skl�zela se ve sv� domovin� tak hojn�, �e dnes je v ��n� ji� vyhynul� podobn� jako libanonsk� cedr v Libanonu. P�stuje se jen v zahrad�ch, parc�ch a na farmaceutick�ch plant��ch, kde se mo�n� u� ani nejedn� o p�vodn� druh, ale vybranou selekci.

Magn�lie se nest��haj�. Pouze pokud pot�ebujete vytvarovat ke�, omezit vzr�st nebo ud�lat v�chovn� �ez mlad� rostlin� rychle nap�stovan� do nevzhledn�ho tvaru, u�i�te tak co nejd��ve po dokv�tu, aby stihla nasadit poupata na p��t� rok. M�jte na pam�ti, �e ka�d� magn�lie m��e na �ez reagovat rozd�ln�.

Opadav� magn�lie pot�ebuj� vlhkou, m�rn� a� velmi kyselou zem a um�st�n� na pln�m slunci nebo v lehk�m polost�nu. Maj� m�lk� ko�eny, kter� sb�raj� �iviny hlavn� p�i horn� vrstv� zem�, proto je d�le�it� p�i v�sadb� v�novat nejv�t�� pozornost p�isyp�n� kvalitn� ra�eliny, eventu�ln� s p��m�s� dlouhodob� rozpustn�ho hnojiva, nad ko�eny seshora. Ale pozor na zasazen� p��li� hluboko, nesjp�e j� tak vykopete hrobe�ek. Zasa�te ji tam, kde v okol� cca 2 m od st�edu ke�e nebudete nic kopat ani r�t � tato kr�ska nen� zrovna dru�n� a je chamtiv� � nem� r�da, kdy� ji otravujete u ko�en�, kter�mi se rozroste do�iroka kolem sebe. Ocen� stanovi�t� chr�n�n� p�ed ostr�m v�trem a zamul�ov�n� ko�en�, aby neztr�cela vlhkost v ��dn�m ro�n�m obdob�. Mrazuvzdorn� je do cca -30 �C, ale vy�aduje chr�n�nou pozici p�ed siln�m v�trem, kter� j� snadno roztrh� velk� listy.

Posledn� revize 16-12-2020