Magnolia × soulangeana 'SUPERBA' ��cholan Soulange�v, magn�lie
Magnolia
V roce 1826 uz�el sv�tlo sv�ta prvn� kv�t t�to snad nejzn�m�j�� magn�lie. Poda�ilo se to francouzsk�mu botanikovi jm�nem Etienne Soulange-Bodin, kter� o 6 let d��ve zk��il m. denudata a m. liliflora. V�sledkem je skvostn� k��enec, kter� nese jm�no sv�ho stvo�itele � ��cholan Soulange�v. D�ky prvn�mu rodi�i pat�� k nejran�j��m magn�li�m v�bec, proto�e vykv�t� ji� na p�elomu b�ezna a dubna, je-li tepl� n�stup jara bez mraz�. Rostlina okam�it� z�skala obdiv a nedlouho pot�, roku 1844 u� d�lal par�du prvn� exempl�� v na�� zemi, a to v pra�sk� Kr�lovsk� obo�e. Kdy� si uv�dom�me, �e to bylo v dob� nejen p�ed internetem a mobiln�mi telefony, ale i klasick�m telefonem, kter� byl patentov�n Alexandrem Grahamem Bellem a� roku 1876, je necel�ch dvacet let historicky zanedbateln� doba. A mimochodem n�pad s telefonem Bell stejn� nejsp� �majznul Antoniu Meuccimu z It�lie, kter� ho vyvinul u� roku 1849.
Odr�da Superba ��cholanu Soulangeova se od p�vodn�ho k��ence li�� o n�co sv�tlej��mi kv�ty s prot�hlej��mi okv�tn�mi pl�tky, m�rn� pozdn�j��m n�stupem kveten� a �t�hlej�� stavbou ke�e. Kv�ty jsou cca 10 cm vysok� a p�i �pln�m rozev�en� a� 20 cm �irok� a jednotliv� pl�tky jsou u��� a nejsou tak vypoukl� jako u p�vodn�ho k��ence. Barva je b�l� s jemn� purpurov�m plam�nkem od kalicha vzh�ru, kter� se vytr�c� asi ve druh� t�etin� v��ky. Pokud m�te dobr� jemnocit na v�n�, rozpozn�te i lehce odli�nou v�ni, kter� je rovn� siln� a ko�enit� sladk�, ale nese o n�co v�razn�j�� citrusov� podt�n. Ve druh� polovin� l�ta sporadicky opakuje kveten�, ale kv�ty se nerozv�raj�.
Superba vykv�t� o 5-7 dn� pozd�ji ne� p�vodn� k��enec, tak�e vyskytnou-li se pozdn� mrazy, kter� nejran�j�� druhy po�kod� v pln�m kv�tu, Superba m� je�t� dostatek nerozvinut�ch poupat, kter� se mraz�m vyhnou. Roste v�razn� vzp��men� a hust� bez p�epadav�ch bo�n�ch v�tv� ji� v mlad�m v�ku a v dosp�losti se zaobluje do tvaru �irok� kapky. Opadav� listy jsou �iroce obvej�it�, sv�e zelen� a na podzim kr�tce ze�loutnou. D�ky mno�stv� zdrav�ch a p�kn�ch list� je pln� olist�n� magn�lie pohledov� t�m�� nepr�hledn� a kr�sn� i bez kv�t�. Nej�ast�ji se setk�te s ke�i nebo pe�liv� tvarovan�mi v�cekmeny, ale je velmi kr�sn� i zap�stovan� jako strom s jedn�m kmenem.
Pravd�podobn� se jedn� o semen��kovou selekci, kde bu� sv�m pylem p�isp�l je�t� dal�� magn�liov� druh, nebo se jednalo o p�irozenou genetickou mutaci, co� je p�i mno�en� semeny b�n�. Odr�du popsal roku 1854 Robert Buist z Philadelphie v USA a v Evrop� ji p�edstavila belgick� �kolka Louise van Houtteho, kter� ji za�ala prod�vat od roku 1867. Existuje i domn�nka z roku 1891, za kterou stoj� Francouz J. Cels, �e se jedn� o toto�nou odr�du jako kultivar Alexandrina, �emu� vzhledem k v�razn� odli�n�m vlastnostem nefand�me.
Magn�lie se nest��haj�. Pouze pokud pot�ebujete vytvarovat ke�, omezit vzr�st nebo ud�lat v�chovn� �ez mlad� rostlin� rychle nap�stovan� do nevzhledn�ho tvaru, u�i�te tak co nejd��ve po dokv�tu, aby stihla nasadit poupata na p��t� rok. M�jte na pam�ti, �e ka�d� magn�lie m��e na �ez reagovat rozd�ln�. Osv�d�ilo se n�m um�st�n� t�chto velmi ran�ch druh� a odr�d na nechr�n�n� m�sta, kde jim pocit chladn�ho jarn�ho pov�t�� nedovol� vykv�st tak brzy, jako kdyby byla v z�v�t��, kde by vykvetla p�ed�asn�.
Opadav� magn�lie pot�ebuj� vlhkou, m�rn� a� velmi kyselou zem a um�st�n� na pln�m slunci nebo v lehk�m polost�nu. Maj� m�lk� ko�eny, kter� sb�raj� �iviny hlavn� p�i horn� vrstv� zem�, proto je d�le�it� p�i v�sadb� v�novat nejv�t�� pozornost p�isyp�n� kvalitn� ra�eliny, eventu�ln� s p��m�s� dlouhodob� rozpustn�ho hnojiva, nad ko�eny seshora. Ale pozor na zasazen� p��li� hluboko, s nejv�t�� pravd�podobnost� j� tak vykopete hrobe�ek. Zasa�te ji tam, kde v okol� cca 2 m od st�edu ke�e nebudete nic kopat ani r�t � tato kr�ska nen� zrovna dru�n� a je chamtiv� � nem� r�da, kdy� ji otravujete u ko�en�, kter�mi se rozroste do�iroka kolem sebe. Dob�e zvl�d� i kr�tkodob� podm��en�, jakmile dob�e zako�en�. Je pln� mrazuvzdorn� a� do cca -29 �C. I p�es v�bornou mrazuvzdornost ocen� zamul�ov�n� ko�en�, aby neztr�cela vlhkost v ��dn�m ro�n�m obdob�.
Posledn� revize 07-04-2024
Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.






































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)



