Mahonia × media 'CHARITY' mahonie st�edn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Mahonia
Mah�nie st�edn� (nebo prost�edn�) vznikla n�hodn�m k��en�m mezi japonskou M. bealei a ��nskou M. lomariifolia v letech 1950-1951 v severoirsk� �kolce Slieve Donard Nursery Company. Tuto samovolnou hybridizaci odhalil a� Sir Eric Savill, �editel les� kr�lovsk�ho majetku Windsor Great Parks v Anglii, kter� si vybral n�kolik semen pro p�stov�n� v Savill Gardens. Kdy� tyto semen��ky za�aly kv�st v roce 1957, bylo jasn�, �e jsou odli�n� od rodi�ovsk�ch rostlin. Prvn�, robustn�j�� s del��mi kv�ty, nazval Charity a druh�, kompaktn�j�� a s krat��mi, ale vzp��men�mi kv�t, dostal jm�no Winter Sun. Rodov� jm�no Mahonia bylo vybr�no na po�est v�znamn�ho americk�ho zahradn�ka z Irska Bernarda McMahona (1775-1816).
Charity je historicky prvn� odr�dou mah�nie st�edn� selektovanou Ericem Savillem koncem 50. let minul�ho stolet�. Vyzna�uje se velk�mi listy a mohutn�m kveten�m v zim�. Listy jsou st�lezelen�, ko�ovit�, lichozpe�en�, slo�en� ze 17 a� 23 tuh�ch, leskl�ch l�stk� syt� zelen� barvy s typicky 5 m�lo n�padn�mi, pichlav�mi ostny. Jejich tvar p�ipom�n� ob�� kapradinu a cel� list m��e m��it a� 45 cm na d�lku. Mlad� rostliny, v chud�ch p�d�ch a v n�dob�ch mohou na podzim ztr�cet chlorofyl (stahuje se do ko�en�), ��m� daj� na odiv p�ekr�sn� �arlatov� �erven� a� v�nov� t�ny b�hem chladn�ch m�s�c�, ne� zjara op�t vystoup� m�za.
Tyto druhy mah�nii jsou cen�n� pro zimn� kveten�, kter� je v na�ich zem�pisn�ch ���k�ch v�jime�n�. Od konce podzimu tvo�� a� 20-25 cm dlouh�, �t�hl�, vrcholov� hrozny s poupaty, je� se postupn� otev�raj� zevnit� ke�e sm�rem ven. Kvetou b�hem velmi dlouh�ho obdob� od prosince a� do �nora �i b�ezna, i kdy� je kolem nuly nebo v noci n�kolik stup�� mrazu, a pokud je siln�j�� mraz, prost� po�kaj� do dal�� oblevy. Jednotliv� kv�tky jsou sv�tiv� s�rov� �lut� a za tepl�ho zimn�ho po�as� bez v�tru p��jemn� von�. Pln� rozkvetl� ke� v polovin� zimy vypad� jako z jin� dimenze.
Ke� pat�� do �eledi d�i���lovit�ch a jako v�t�ina jeho z�stupc� i tato mah�nie po odkv�tu plod� velk� mno�stv� plod�, pokud nepomrznou b�hem nezvykle siln�ch �norov�ch mraz�. Jsou to drobn�, prot�hl�, tmavomodr� a jako bor�vky oj�n�n� bobule, kter� jsou jedl�, jemn� nakysl� a zasyrova docela chutn�, ale d�ky mno�stv� semen z nich moc du�iny nevyt��te.
P�irozen� tvo�� v�cekmenn� ke�e s du�nat�mi a pon�kud k�ehk�mi, vzp��men�mi v�tvemi, kter� p�i �ezu maj� n�padn� �lutou barvu. Jej�m z�jem je vyr�st co nejv��e, tak�e �asto postr�d� postrann� v�tve ve spodn�ch parti�ch, kter� by ke� zahustily. N�kdy se toho vyu��v� z�m�rn� a zespodu se odstra�uj� i listy, aby se podpo�ilo jej� exotick� v�cekmenn� vzez�en�, kter� m��e d�ky velk�m a st�lezelen�m, dlouh�m list�m ve vrcholech evokovat palmu. Pokud naopak stoj�te o ke� co nejhust�� ji� od zem�, nebojte se dlouh� pruty po odkv�tu sest�ihnout o p�lku. Obr�� spolehliv�.
Posledn� revize 28-11-2009; 26-01-2025
Mah�nie st�edn� je ide�ln� ke� do polost�nu a st�nu, kter� snese i konkurenci ko�en� velk�ch strom� v okol�, proto�e m� m�lk� a bohat� rozv�tven� ko�enov� syst�m. Na druhou stranu t�m m��e b�t choulostiv�j�� na vyschnut�, proto se doporu�uje celoro�n� mul� a �ast�j�� �prava vlhkosti z�livkou, zejm�na koncem l�ta, aby byla schopn� vytvo�it a vy�ivit kv�tov� poupata. M� r�da �ivnou, kyselou a� neutr�ln� p�du bez obsahu v�pence. Jej� superschopnost� je sn�enlivost v�fukov�ch plyn� a smogu, proto se �asto vysazuje do zelen� velkom�st. Tam m� nav�c v�hodu naakumulovan�ho tepla, kter� j� pom�h� v zim� kv�st. Kv�tov� poupata odol�vaj� teplot�m kolem -18 �C a p�i ni���ch teplot�ch, v z�vislosti na dob� trv�n� siln�j��ho mrazu, se mohou sp�lit svrchn� listy, nebo odum�rat horn� ��sti v�tv�, kter� bude pot�eba po zim� se��znout. Av�ak nikdy n�m mr�z nepo�kodil cel� ke� ani p�i -24 �C.
