Malus domestica 'ARBAT' sloupovit� jablo� - st�edn� pozdn�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Malus
Sloupovit� jablon� jsou zvl�tn� v�tv� v dlouh� historii Malus domestica, kter� za�ala u� v dob�, kdy se plan� jablon� z oblasti Kavkazu a St�edn� Asie postupn� dostaly do Evropy a staly se jedn�m z nejp�stovan�j��ch ovocn�ch strom� m�rn�ho p�sma. Modern� sloupovit� forma v�ak vznikla a� v 60. letech 20. stolet� jako spont�nn� pupenov� mutace na odr�d� McIntosh, pozd�ji pojmenovan� McIntosh Wijcik. Strom m�l siln�, vzp��men� termin�l, extr�mn� kr�tk� internodia a m�sto dlouh�ch v�tv� tvo�il hust� plodonosn� brachyblasty (kr�tk� zkr�cen� v�t�vky nesouc� kv�tn� pupeny) � rys, kter� okam�it� zaujal �lechtitele. Proto�e sloupovit� jablon� jsou p�irozen� sp�e zakrsl�ho habitu, pro lep�� r�st se roubuj� na bujn�j�� podno�e jako MM106 nebo MM111, ale nen� to pravidlem.
Genetick� z�klad tohoto r�stu je spojen s dominantn�m Co genem, lokalizovan�m na chromozomu 10. Pozd�j�� molekul�rn� anal�zy uk�zaly, �e sloupovit� habitus souvis� s vlo�en�m retrotranspozonu typu Ty3/Gypsy do nek�duj�c� oblasti genomu, p��tomn�ho u v�ech sloupovit�ch kultivar� a absentuj�c�ho u b�n�ch forem. Tato vlo�ka m�n� expresi gen� ovliv�uj�c�ch r�st, zejm�na regulaci auxinov�ho transportu, hladiny giberelin� a tvorbu strigolakton�, co� vede k potla�en� bo�n�ho v�tven� a podpo�e tvorby kr�tk�ch plodonosn�ch v�hon�. Co gen se d�d� dominantn� a jeho p��tomnost lze vysledovat v cel� linii sloupovit�ch odr�d od p�vodn�ho Wijciku a� po sou�asn� kultivary ur�en� pro intenzivn� v�sadby i mal� zahrady.
Arbat je odr�da sloupovit� jablon� se st�edn� velk�mi plody. Slupka je z poloviny �lutozelen�, z poloviny m�kce �erven�. Plody jsou kulat� a� m�rn� zplo�t�l�, du�ina je sv�tle �lut�, velmi aromatick� a ��avnat�, chu� rovnom�rn� vyv�en� mezi sladkost� a kyselost�. Dozr�v� od konce z��� a v dobr�ch podm�nk�ch lze dob�e skladovat a� do ledna �i �nora.
V�t�ina sloupovit�ch jablon� stejn� jako Arbat je v�born� odoln� b�n�m nemocem, jako jsou strupovitost a padl�. Je cizospra�n� a pot�ebuje jinou odr�du jablon� pro opylen�. Dobr�mi opylova�i jsou: �isteck�, Discovery, Fuji, Gala, Golden Reinette, Granny Smith, James Grieve, Jonathan, Melrose, Opal, Otava, Pinova, Red Delicious, Rubinola, Rub�n, Santana, Spartan, Starking nebo Topaz. M�jte na pam�ti, �e sloupovit� jablon� jsou skv�lou volbou pro mal� prostory, kam se b�n� jablo� nevejde, ale nem��ete od nich �ekat vysok� v�nosy. Jsou sp�e pot�en�m z vlastn�ho ovoce pro jednu rodinu, kdy� si natrh�te jablka rovnou k j�dlu a nem�te pot�ebu vytvo�it si z�sobu na celou zimu.
Posledn� revize 24-10-2022
Sloupovit� jablon� lze p�stovat i v n�dob�ch, pokud je n�doba dostate�n� velk� a m� v�bornou dren�. Minim�ln� objem je kolem 40�60 litr�, ide�ln� keramick� nebo d�ev�n� s izolac�, aby se nep�eh��vala. Substr�t mus� b�t vzdu�n�, �ivn� a trvale m�rn� vlhk�, proto�e ko�eny v n�dob� rychleji vysychaj�, hlavn� v zim�, co� je pro jablon� nebezpe�n�. V hork�ch l�tech je nutn� pravideln� z�livka, �asto i obden, a dvakr�t ro�n� p�ihnojen� � na ja�e organick�m hnojivem a v l�t� lehkou d�vkou drasl�ku pro podporu vyzr�v�n� d�eva. N�dobu je vhodn� um�stit na m�sto chr�n�n� p�ed prudk�m v�trem, aby se strom nevyvracel. P�ezimov�n� je spolehliv�, pokud ko�enov� bal p��li� nepromrz� � n�doba by m�la st�t na izolaci (d�evo, polystyren) a b�t obalena jutou nebo chvoj�m. V n�dob�ch se da�� zejm�na stromk�m na st�edn� bujn�ch podno��ch (MM106, MM111), kter� l�pe sn�ej� omezen� prostor. P�i spln�n� t�chto podm�nek je p�stov�n� v n�dob� dlouhodob� udr�iteln�, b�n� 8�12 let.
Tak� rostou spolehliv� v t�m�� jak�koli nepodm��en� p�d�, ale pro nejlep�� r�st a plodnost je ide�ln� hlubok�, �ivn� zem, kter� dr�� vl�hu, ani� by byla t�k�. Po v�sadb� pot�ebuj� pravidelnou z�livku, zejm�na v prvn�ch dvou letech a b�hem tvorby plod�, pozd�ji si porad� i s krat��m suchem. Plod� p�ev�n� na vodorovn� veden�m d�ev�, ale d�ky sloupovit�mu habitu tvo�� kr�tk� postrann� plod�c� v�hony, tak�e �ez je minim�ln� � sta�� odstranit po�kozen� nebo k���c� se v�t�vky a ponechat termin�l, kter� ur�uje v��ku stromu. Pravideln� st��h�n� se NEDOPORU�UJE � hroz� p�ehu��ov�n� a tvorba �vlk��. R�st je st�edn� siln� a strom dob�e reaguje na p�ihnojen� kompostem nebo jarn� d�vkou organick�ho hnojiva. Podno�e typu MM106 nebo MM111 zaji��uj� stabiln� r�st a dobrou vitalitu i v hor��ch p�d�ch. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem �30 �C
