Malus domestica 'FUJI' jablo� - pozdn�
Malus
Rod jablon� (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Vznikl slo�it�m k��en�m n�kolika p�vodn�ch druh�, zejm�na Malus sieversii z oblasti dne�n�ho Kazachst�nu, Malus orientalis z Kavkazu a Malus sylvestris, plan� jablon� evropsk�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), kter� zahrnuje i hru�n�, kdoulon� �i t�e�n�. Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet�, p�i�em� archeologick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�. Dnes je nejroz���en�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s tis�ci odr�dami li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, zat�mco v subtropech a tropech jsou jablka vn�m�na jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je.
My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje organismus i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.
Jablo� Fuji se v roce 2003 se dostala mezi 4 nejobl�ben�j�� jablka Ameriky � po boku �Red Delicious�, �Golden Delicious� a �Galy�. Plody t�to odr�dy pat�� mezi velk� jablka, kulovit� a� m�rn� v�lcovit�, s pevnou slupkou, kter� b�v� �lutozelen� a z velk� ��sti p�ekryt� karm�nov� �erven�m l��kem. Du�nina je b�lo‑kr�mov�, velmi ��avnat�, k�upav� a hust�, s v�razn� sladkou chut� a jemn�m medov�m aroma. Hmotnost plod� se pohybuje kolem 200�250 g, co� je �ad� mezi nejv�t�� konzumn� odr�dy. Skl�z� se v ��jnu, konzumn� zralost nastupuje od listopadu a p�i dobr�m uskladn�n� vydr�� a� do jara, p�i�em� si zachov�vaj� pevnost i chu�. D�ky sv� univerz�lnosti se hod� jak k p��m�mu konzumu, tak i na ���vy a dezerty.
Odr�da byla vy�lecht�na v Japonsku roku 1939 na v�zkumn� stanici v Fujisaki v prefektu�e Aomori, kde �lechtitel� zk��ili americk� odr�dy �Red Delicious� a �Ralls Janet� (zn�mou t� jako �Rawls Jennet�). Do praxe byla uvedena v roce 1962 a od 80. let se rychle roz���ila po cel�m sv�t�, zejm�na v USA, ��n� a Austr�lii, kde dnes pat�� k nejp�stovan�j��m jablon�m v�bec. Strom roste bujn�, vytv��� �iroce kulovit� a� rozlo�it� koruny se st�edn� hustotou a povisl�mi v�tvemi. Kvete st�edn� pozdn� a je cizospra�n�, proto vy�aduje vhodn� opylova�e, mezi kter� pat�� nap��klad �Red Delicious�, �Golden Delicious�, �Idared� nebo odr�dy skupiny Gala. Vyzna�uje se vysokou a pravidelnou plodnost�, dobrou odolnost� v��i suchu a pr�m�rnou zimn� odolnost� (do cca �27 �C), proto se doporu�uje sp�e do teplej��ch oblast�.
Posledn� revize 23-02-2014, 24-10-2025
Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.

































.jpg)


Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)


