Home > Katalog > malus domestica 'GOLDEN DELICIOUS'
606_1.jpeg
Ilustra�n� foto.
malus domestica Golden Delicious NOVA.jpg

malus domestica 'GOLDEN DELICIOUS' jablo� - pozdn�

vzr�st
n�zk� strom
b�n� v��ka
3-6m
b�n� ���ka
3-4m
kategorie list
listnat� opadav�
barva list�
zelen�
kategorie kv�t
m�n� n�padn�, zaj�mav� kv�ty
barva kv�t�
b�l�
doba kveten�
duben-kv�ten
n�roky na slunce
slunce
n�roky na p�du
jak�koli (od kysel� po z�saditou)
n�roky na vlhkost p�dy
m�rn� vlhk� ale s dobrou dren��
USDA z�na (nejni���)
4   (do -34�C)
k�d zimn� ochrany
 
pro z�ny 5+6
K�d zimn� ochrany z�na 5+6
pro z�nu 7
K�d zimn� ochrany z�na 7
mykorhizn� p��pravek
za�azena do kategori�

malus

Rod jablon� (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Vznikl slo�it�m k��en�m n�kolika p�vodn�ch druh�, zejm�na Malus sieversii z oblasti dne�n�ho Kazachst�nu, Malus orientalis z Kavkazu a Malus sylvestris, plan� jablon� evropsk�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), kter� zahrnuje i hru�n�, kdoulon� �i t�e�n�. Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet�, p�i�em� archeologick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�. Dnes je nejroz���en�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s tis�ci odr�dami li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, zat�mco v subtropech a tropech jsou jablka vn�m�na jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je.

My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje organismus i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.

Popis rostliny

Golden Delicious pat�� k nejz�sadn�j��m odr�d�m jablon� 20. stolet� a stala se z�kladem pro �lecht�n� des�tek dal��ch kultivar� po cel�m sv�t�. Plody jsou st�edn� velk� a� velk�, kulovit� ku�elovit�, se hladkou slupkou, kter� je p�i sklizni zeleno�lut� a p�i dozr�v�n� p�ech�z� do zlato�lut� barvy. Na oslun�n� stran� se m��e objevit jemn� �erven� l��ko. Du�nina je kr�mov� b�l�, jemn�, ��avnat� a k�ehk�, s typickou sladkou, medov� ko�en�nou chut� a lehk�m karamelov�m aroma. Hmotnost plod� se pohybuje kolem 140�180 g. Skl�z� se koncem z��� a� za��tkem ��jna, konzumn� zralost nastupuje v ��jnu a p�i vhodn�m skladov�n� vydr�� a� do dubna. D�ky sv� univerz�lnosti se hod� jak k p��m�mu konzumu, tak k pe�en�, su�en� i v�rob� mo�t�. Opravdov� chu� Golden Delicious je p�itom mnohem lep�� ne� u plod� ze supermarket�, kter� b�vaj� um�le vyhnojen� do ob��ch rozm�r� a zat�en� mno�stv�m post�ik�.

Strom roste st�edn� bujn�, vytv��� �iroce pyramid�ln� a� kulovit� koruny se st�edn� hustotou. V intenzivn�ch v�sadb�ch se nej�ast�ji p�stuje na slab� rostouc�ch podno��ch M9, kter� zaji��uj� ranou plodnost a snadnou sklize�, zat�mco na podno�i MM106 se hod� pro st�edn� velk� zahrady, kde strom dor�st� v�t��ch rozm�r� a m� del�� �ivotnost. Kvete st�edn� pozdn� a je cizospra�n�, proto vy�aduje vhodn� opylova�e, mezi kter� v na�ich podm�nk�ch pat�� nap��klad �Idared�, �Jonathan�, �Coxova reneta� nebo �Gala�. �asto se uv�d�, �e m� o n�co ni��� odolnost v��i siln�m mraz�m, ale nen� to pravda � pouze pot�ebuje pro dozr�n� kvalitn�ch plod� vy��� sumy tepla a slune�n�ho svitu, proto se doporu�uje sp�e do teplej��ch oblast�. Odr�da byla objevena n�hodn� roku 1890 na farm� Andersona Mullinse v Clay County v Z�padn� Virginii (USA), pravd�podobn� jako semen�� odr�d �Grimes Golden� a �Golden Reinette�, a od t� doby se stala jednou z nejroz���en�j��ch jablon� sv�ta.

Posledn� revize 11-03-2008, 24-10-2025

P�stebn� n�roky a p��e

Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.

VELIKOSTI A CENY
n�hled zbo�� typ objem kont. velikost kvalita cena ve kter� prodejn� zp�sob odeslan� po�et ks
strom
33L
obvod kmene 12-14 cm
�esk� v�p�stek
STANDARD
8 130 K�
NA OBJEDN�VKU
strom
33L
obvod kmene 20-25 cm
�esk� v�p�stek
STANDARD
19 750 K�
NA OBJEDN�VKU
RYCHL� N�HLED CEN A VELIKOST�
strom
obvod kmene 12-14 cm
8 130 K�
strom
obvod kmene 20-25 cm
19 750 K�

Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.

Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.

Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.

Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.

Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.

Vysv�tlivky
  • STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
  • KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
  • STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl p�id�n do ko��ku