Malus domestica 'PR�SVITN� LETN�' (syn. Weisser Klarapfel, White Transparent) jablo� - ��st. samospra�n�, ran�, opyl.sk. 2
Malus
Rod jablon� p�stovan�ch pro plody (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Nejde o p�vodn� druh, ale o domestikovan� hybridn� komplex, jeho� genom je tvo�en p�ev�n� M. sieversii z poho�� �an‑�an � genetick� anal�zy ukazuj�, �e tento druh tvo�� a� 90 % genomu dne�n�ch kulturn�ch jablon�. Men�� pod�l poch�z� z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropsk� plan� jablon� M. sylvestris, kter� se na domestikaci pod�lela sp�e okrajov�. P�esto�e rod Malus zahrnuje p�ibli�n� 55�60 druh�, jen n�kolik z nich m�lo z�sadn� vliv na vznik jablon� dom�c�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), spole�n� s hru�n�mi, kdoulon�mi �i t�e�n�mi.
Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet� � archeobotanick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�, zat�mco prvn� c�len� �lecht�n� za��n� a� v antice. Modern� pomologie se rozv�j� od 18. a 19. stolet�, kdy vznikaj� prvn� stabiln� odr�dy zn�m� dodnes. Dnes je jablo� nejp�stovan�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s ro�n� produkc� p�esahuj�c� 86 milion� tun, a tis�ci odr�d li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. Jej� roz���en� je v�ak podm�n�no klimatem: vy�aduje 800-1200 hodin zimn�ho chladu, tak�e v subtropech a tropech p�sob� jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, p�esto�e jej� skute�n� genetick� p�vod le�� hluboko ve st�edoasijsk�ch hor�ch.
My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.
Pr�svitn� letn� pat�� mezi nejstar�� a nejspolehliv�j�� ran� odr�dy jablon�, kter� po generace ohla�ovaly za��tek jable�n� sez�ny. Sv�j n�zev z�skala podle mimo��dn� sv�tl� slupky, kter� p�i pln� zralosti p�sob� t�m�� pr�svitn�m dojmem. Plody jsou st�edn� velk�, kulovit� a� lehce zplo�t�l�, se sv�tle zelenou barvou postupn� p�ech�zej�c� do sl�mov� �lut�. Du�nina je b�l�, velmi ��avnat�, jemn� a osv�uj�c�. Chu� je v�razn� navinul�, �ist� a sv��, d�ky �emu� se odr�da stala obl�benou nejen pro p��m� konzum, ale i pro p��pravu mo�t�, pyr� a letn�ch mou�n�k�. Pr�v� s touto odr�dou m�m spojenou jednu z nejsiln�j��ch vzpom�nek na d�tstv�. Kdy� jsem byl mal� kluk, rostly u na�� chalupy dva mohutn� stromy tohoto �let��ku�, kter�m jsme nev�novali mnoho p��e, a tak rostly t�m�� do nebe. Ten v�t�� st�l t�sn� u ji�n� st�ny domu pod jedin�m oknem na p�d�, kde jsem tr�vil v�t�inu letn�ch pr�zdnin. Dodnes si pamatuji ten pocit, kdy� jsem otev�el okno, nat�hl ruku do koruny a utrhl si p��mo ze stromu �erstv� jablko. Mo�n� pr�v� proto mi dnes ��dn� modern� letn� odr�da nechutn� tak �pln� stejn�. Plody dozr�vaj� velmi brzy, obvykle ji� koncem �ervence nebo b�hem srpna, �asto jako jedny z prvn�ch jablek v zahrad�. Jejich nev�hodou je kr�tk� skladovatelnost, proto�e po dozr�n� rychle mou�nat�, m�knou a ztr�cej� kvalitu. Naopak p�ednost� je mimo��dn� ranost, pravideln� plodnost a schopnost poskytnout chutn� jablka v dob�, kdy v�t�ina ostatn�ch odr�d teprve za��n� dozr�vat. Pr�svitn� letn� je jednou z klasick�ch odr�d, kter� po v�ce ne� stolet� dokazuj�, �e jednoduchost a spolehlivost nikdy nevych�zej� z m�dy.
Jablo� Pr�svitn� letn� vytv��� odoln�, pom�rn� siln� rostouc� strom se �irokou a� rozlo�itou korunou a pravidelnou plodnost�. Odr�da byla nalezena kolem roku 1850 v okol� Rigy na �zem� dne�n�ho Loty�ska jako n�hodn� semen�� nezn�m�ho p�vodu a b�hem 19. stolet� se roz���ila po cel� Evrop�. Strom vynik� velmi dobrou zimn� odolnost� a spolehliv� plod� i v chladn�j��ch oblastech, kde �ada modern�ch odr�d selh�v�. Pr�svitn� letn� je ��ste�n� samospra�n�, av�ak p��tomnost dal�� sou�asn� kvetouc� odr�dy v�razn� zvy�uje n�sadu plod�. Z�rove� pat�� mezi dobr� opylova�e ostatn�ch jablon� a d�ky �asn�j��mu term�nu kveten� se dob�e kombinuje s �adou tradi�n�ch letn�ch a podzimn�ch odr�d. Mezi vhodn� opylovac� partnery pat�� nap��klad Discovery, James Grieve, Mantet, Melba, Vista Bella, Worcester Pearmain, Wealthy, Antonovka nebo Julia. Velkou p�ednost� odr�dy je jej� nen�ro�nost, vysok� mrazuvzdornost, zdrav� r�st a pravideln� �roda, zat�mco hlavn� nev�hodou z�st�v� velmi kr�tk� skladovatelnost plod�.
Posledn� revize 31-01-2012; 24-01-2024; 20‑10‑2026
Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.




































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)