
Malus domestica 'ZVONKOV�' jablo� - pozdn�, opyl.sk. 3
Malus
Rod jablon� p�stovan�ch pro plody (Malus domestica) pat�� k nejv�znamn�j��m ovocn�m d�evin�m m�rn�ho p�sma. Nejde o p�vodn� druh, ale o domestikovan� hybridn� komplex, jeho� genom je tvo�en p�ev�n� M. sieversii z poho�� �an‑�an � genetick� anal�zy ukazuj�, �e tento druh tvo�� a� 90 % genomu dne�n�ch kulturn�ch jablon�. Men�� pod�l poch�z� z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropsk� plan� jablon� M. sylvestris, kter� se na domestikaci pod�lela sp�e okrajov�. P�esto�e rod Malus zahrnuje p�ibli�n� 55�60 druh�, jen n�kolik z nich m�lo z�sadn� vliv na vznik jablon� dom�c�. Botanicky n�le�� do �eledi r��ovit�ch (Rosaceae), spole�n� s hru�n�mi, kdoulon�mi �i t�e�n�mi.
Jablo� dom�c� byla �lov�kem p�stov�na a �lecht�na po tis�cilet� � archeobotanick� n�lezy dokl�daj� jej� konzumaci u� v dob� bronzov�, zat�mco prvn� c�len� �lecht�n� za��n� a� v antice. Modern� pomologie se rozv�j� od 18. a 19. stolet�, kdy vznikaj� prvn� stabiln� odr�dy zn�m� dodnes. Dnes je jablo� nejp�stovan�j�� ovocnou d�evinou sv�ta, s ro�n� produkc� p�esahuj�c� 86 milion� tun, a tis�ci odr�d li��c�mi se tvarem, chut�, barvou i dobou zr�n�. Jej� roz���en� je v�ak podm�n�no klimatem: vy�aduje 800-1200 hodin zimn�ho chladu, tak�e v subtropech a tropech p�sob� jako vz�cn� a drah� pochoutka � podobn� jako my hled�me na jejich manga �i pap�je. V Evrop� a cel�m m�rn�m p�smu je natolik doma, �e ji pova�ujeme za samoz�ejmost, p�esto�e jej� skute�n� genetick� p�vod le�� hluboko ve st�edoasijsk�ch hor�ch.
My Evropan� pova�ujeme jablka za na�e dom�c� zlato � chu�ov� i zdravotn�. Zn�m� anglick� p��slov� �An apple a day keeps the doctor away� (Jedno jablko denn� odh�n� l�ka�e pry�) m� ko�eny v 19. stolet� ve Walesu, kde se p�vodn� ��kalo: �Eat an apple on going to bed, and you�ll keep the doctor from earning his bread� (Jedno jablko p�ed span�m nedovol� l�ka�i si vyd�lat). Modern� v�zkumy mu d�vaj� p�ekvapiv� pevn� z�klad � pravideln� konzumace jablek sni�uje hladinu cholesterolu, prosp�v� srdci, podporuje zdravou st�evn� mikrofl�ru, je spojov�na s ni���m rizikem cukrovky i n�kter�ch druh� rakoviny, posiluje i pom�h� detoxikaci. Polyfenoly p�sob� protiz�n�tliv� a vl�knina (zejm�na pektin) reguluje tr�ven�, tak�e jablko je skute�n� malou l�k�rnou v kapse. A z�rove� skv�le chutn�! Kdo by neznal typicky st�edoevropsk� �tr�dl, jeho� nejstar�� recept je dolo�en u� z roku 1697 ve V�dni. Z p�vodn� dvorsk�ho dezertu se stal symbol dom�c� pohody i v chud�ch dom�cnostech, a i kdy� dodnes pat�� k nejobl�ben�j��m mou�n�k�m v Rakousku, �esku i N�mecku, jako v�echno dobr� prorazil i ve sv�t�, kde jej p�ijali s nad�en�m. Mimochodem, za hojnost ovocn�ch alej� pod�l star�ch cest v na�� zemi vd���me c�sa�ovn� Marii Terezii, kter� b�hem sv� vl�dy (1740�1780) na��dila jejich v�sadbu. Stromy m�ly poskytovat st�n i ovoce voj�k�m a poutn�k�m a z�rove� br�nit rabov�n� a kr�de��m j�dla ve vesnic�ch.
Zimn� odr�da jablek Zvonkov� je u n�s u� star� klasika. Jej� vysok�, a� socha�sky modelovan� plody tvarem p�ipom�naj� star� bronzov� zvon a daly vzniknout n�meck�mu jm�nu Glockenapfel, francouzsk�mu Pomme Cloche i �esk�mu n�zvu Zvonkov�. Plody dor�staj� st�edn� a� v�t�� velikosti a vyzna�uj� se sv�tle �lutou a� zeleno�lutou slupkou, kter� m��e b�t na oslun�n� stran� jemn� p�elita nen�padn�m oran�ov� �erven�m l��kem. Du�nina je st��b�it� b�l�, pevn�, k�ehk� a p�i zakousnut� p��jemn� k�upne. Chu� b�v� sv�e navinul�, jemn� ko�enit� a nikdy nep�sob� t�ce nebo p�eslazen�. Nen� to jablko, kter� by se sna�ilo ohromit prvn� vte�inu po utr�en�. Jeho s�la spo��v� v trp�livosti. Skl�z� se v polovin� a� druh� polovin� ��jna a konzumn� zralosti dosahuje teprve b�hem zimy, kdy se chut� zakulat� a l�pe propoj�. Nen� n�hodou, �e pat�� mezi nejslavn�j�� evropsk� skladovac� jablka. V chladn�m sklep� nebo ovocn�m skladu vydr�� do jara a v ide�ln�ch podm�nk�ch modern�ch sklad� s teplotou bl�zkou nule a� do l�ta. Ve �v�carsku si dodnes dr�� mimo��dnou oblibu p�i p��prav� �tr�dlu, proto�e pevn� du�nina si dob�e zachov�v� strukturu, p�i pe�en� se nem�n� v ka�i a jej� p��jemn� ostrost je v tomto ikonick�m mou�n�ku v�tanou vlastnost�.
Jablo� Zvonkov� je v ml�d� siln� rostouc� strom, zpo��tku s �zkou, rychle vystoupavou korunou, kter� se s v�kem postupn� roz�i�uje, z�sk�v� elegantn� lehce p�evisl� charakter a sou�asn� se n�padn� zklid�uje jej� r�st. Historicky se nej�ast�ji p�stovala na semen��ov�ch podno��ch ve tvaru vysokokmen�, kde vynikala dlouhov�kost� a schopnost� poskytovat �rodu po mnoho desetilet�. V sou�asnosti se pro zahrady pou��vaj� tak� podno�e MM106 pro st�edn� vzr�stn� stromy nebo M9 pro men�� tvary a intenzivn�j�� v�sadby. Odr�da je cizospra�n� a pat�� do RHS Pollination Group 3. Jako vhodn� opylova�i poslou�� jablon� ze skupin 2, 3 a 4, nap��klad James Grieve, Coxova reneta, Discovery, Elstar, Golden Delicious, Idared, Jonathan, Spartan, Ontario �i Bernsk� r��ov�. Sama nav�c produkuje kvalitn� pyl a pat�� mezi dobr� opylova�e �ady dal��ch odr�d.
P�vod t�to odr�dy z�st�v� nejasn�. N�rodn� ovocn� kolekce v Brogdale ji eviduje jako starou odr�du dlouhodob� p�stovanou ve �v�carsku, zat�mco n�meck� pomologick� zdroje ji spojuj� se �ir��m prostorem ji�n�ho N�mecka a �v�carsk�ho pohrani��. Objevitel ani �lechtitel nejsou zn�m�, co� nen� u star�ch evropsk�ch odr�d nic v�jime�n�ho. Pod r�zn�mi jm�ny, nap��klad Altl�nder Glockenapfel, Schweizer Glockenapfel, Echter Glockenapfel nebo Weisser Winterglockenapfel, se p�stuje nejm�n� od prvn� poloviny 19. stolet�. P�ednosti t�to odr�dy byly pozd�ji vyu�ity i ve �lecht�n�. Pr�v� Zvonkov� se stalo jedn�m z rodi�� slavn� n�meck� odr�dy Gloster 69. Modern� patentov� ochrana ani �lechtitelsk� pr�va se na n�j nevztahuj�.
Posledn� revize 20‑10‑2026
Jablon� nejsou v�bec n�ro�n�, co se t��e p�stov�n�. Nejl�pe prosp�vaj� na slunn�m stanovi�ti s �rodnou, hlinitou a� hlinitop�s�itou p�dou, kter� je dob�e propustn� a m�rn� vlhk�. Optim�ln� je pH od slab� kysel�ho po neutr�ln�. Nesn�ej� trvale podm��en� m�sta ani extr�mn� such� a v�trn� polohy, kde mohou plody snadno opad�vat. Mlad� tenk� stromky a polokmeny upevn�te k jednomu k�lu, aby rostly rovn� a vysokokmenn�m form�m po�i�te pevn� zav�trovac� �vaz na prvn� t�i roky a po celou tuto dobu (a rad�ji i nad�le) udr�ujte zem nad ko�eny �istou bez tr�vy a plevel�. Hnojen� sta�� m�rn�, ide�ln� organick�, ale nen� nutn�. Ot�zka �ezu je dnes vn�m�na jinak ne� d��ve � v�t�ina odborn�k� se shoduje na tom, �e by se �ezat nem�ly v�bec, pouze odstra�ovat star� �i nemocn� v�tve. Star� zvyk ka�doro�n�ho �ezu koncem zimy od p�edchoz�ch generac� toti� vede k tvorb� vlk� a p�ehu�t�n�m korun�m bez plod�. Jablon� si p�i spr�vn�m stanovi�ti utv��ej� vyrovnanou korunu samy a plod� spolehliv� i bez z�sah�. V�t�ina odr�d je velmi mrazuvzdorn� a bez probl�m� zvl�d� i teploty pod �30 �C, tak�e v na�ich podm�nk�ch nevy�aduj� zimn� ochranu. P�i sklizni a skladov�n� s plody zach�zejte opatrn�, proto�e i drobn� otla�en� mohou zkr�tit jejich trvanlivost.


Ve�ker� zbo�� si m��ete vyzvednout osobn� v prodejn�, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KUR�REM / AUTEM. Zde je cen�k p�epravn�ho. Dod�v�me i na Slovensko.
Polo�ky ozna�en� KUR�REM lze zabalit do krabice a odeslat kur�rem, nebo v p��pad� v�t�� objedn�vky je odeslat na�� dopravou, pokud by bal�kov� slu�ba p�es�hla cenu dod�n� na��m vozem. V�ce o doprav� zde.
Nev�te si rady s objedn�vkou? Zkuste informace jak objedn�vat.
Nez�le�� na tom, ve kter� prodejn� se rostlina pr�v� nach�z�. Pokud si ji p�edem objedn�te, p�iprav�me v�m ji tam, kde si ji p�ejete vyzvednout.
Chcete vyu��t slevy pro objedn�vky listopad / �nor? V�ce informac� zde.
- STANDARD - Rostliny t�to kategorie jsou 1.jakosti s hustotou v�tv� a celkovou ���kou p�im��enou v�ku a zp�sobu p�stov�n� v kontejnerech.
- DE LUXE - Do t�to kategorie pat�� speci�ln� vybran� kusy, kter� na sv�j v�k a v��ku maj� velmi hust� v�tven� a celkov� luxusn� vzhled, zpravidla d�ky pravideln�mu st��h�n� nebo jin� speci�ln� p��i.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou ji� velmi rozrostl� a v�kov� zral� se solit�rn�m vzez�en�m.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejn� kvalitn� jako na�e b�n� standard kvalita, ale jsou mlad�� a t�m p�dem men�� a levn�j��.
- KE� - d�evina, kter� houstne zejm�na v�tvemi rostouc�mi od zem�.
- STROM - kmenov� d�evina s korunou, kdy kmen m� v��ku 190-210 cm, nen�-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodn� velikost se u strom� pova�uje obvod kmene ve v��ce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenov� d�evina s ni���m kmenem ne� m� strom, v��ka kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAV�TVEN� OD ZEM� - znamen� d�evinu, kter� neroste jako klasick� ke�, ale m� kmen a v�tve se objevuj� ji� od zem� a pokra�uj� vzh�ru pod�l kmene.
- u TRAV a TRVALEK se v�t�inou uv�d� pr�m�r kv�tin��e nebo pr�m�r trsu, ��m� se odkazuje na hustota trsu.


































Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)

