Molinia caerulea 'MOORFLAME' bezkolenec modr�
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Molinia
Bezkolenec modr� je atraktivn� tr�va z �eledi lipnicovit�ch, kterou najdete na vlhk�ch a� mokr�ch stanovi�t�ch po cel� Evrop�, v Asii i v severn� Africe kolem St�edozemn�ho mo�e. V n�in�ch se vyskytuje na v�esovi�t�ch a v mok�adech ve spole�nosti dal��ch vlhkomiln�ch rostlin, co� je na tr�vu pon�kud netypick�, a ve vy���ch poloh�ch nach�z� m�sta, je� nas�knou vodou alespo� b�hem jarn�ho t�n� sn�hu a de���, proto�e pozd�ji v sez�n� tolik vody nevy�aduj�. Poprv� ji detailn� popsal �v�dsk� botanik Carl Linnaeus roku 1753 a za�adil do rodu Aira, co� mimochodem ud�lal i s metlic�, a a� o 41 let pozd�ji byla p�e�azena, stejn� jako metlice, do nov�ho rodu. Ten byl nazv�n Molinia na po�est �ilsk�ho historika a p��rodov�dce jm�nem Juan Ignacio Molina (1740-1829), kter� psal detailn� studie o tamn� flo�e a faun� a stal se tak v�znamn�m p��nosem, co se t��e do t� doby nezdokumentovan� �ilsk� p��rody a jej� historie.
Bezkolenec Moorflamme pat�� ke st�edn� vysok�m odr�d�m a py�n� se bohat�m, p�esto jemn�m kv�tenstv�m na stonc�ch o v��ce lehce p�es jeden metru. Kv�tenstv� jsou n�padn� odd�len� od p��zemn�ho trsu list� a slo�en� z kr�tk�ch kl�sk� s tmav� nachov�mi kv�ty s modrav�m n�dechem. Opadav� listy jsou tenk�, sv�e zelen�, jen asi 30-40 cm vysok� a tvo�� bohat� trs, jeho� stavba vypad� jako p�kn� upraven�, p�esto elegantn� uvoln�n� kytice ve tvaru p�smene V. Kveten� za��n� koncem �ervna a pokra�uje a� do konce l�ta, kdy se zral� kl�sky zm�n� do z��iv� b�ov� barvy. Postupn� se za��naj� do �lut� a oran�ov� barvit i listy, tak�e zanedlouho cel� trs dostoj� sv�mu n�meck�mu odr�dov�mu jm�nu Moorflamme – V�esovi�tn� plamen.
Posledn� revize: 04-09-2024
Bezkolenec je pomalu rostouc� tr�va, kter� n�jakou dobu trv�, ne� si na nov�m m�st� zvykne. Jedn� se o vlhkomiln� druh, kter� zvl�d� i m�rn� podm��en� v bahnit� p�d� a m�lk� okraje jez�rek, ale nutn� tolik vody nevy�aduje. Preferuje hlub�� a kyselou zem, kter� nebude �pln� vysychat, i kdy� jakmile zako�en�, je velmi tolerantn� v��i kr�tkodob�m letn�m p��su�k�m. M��ete ho p�stovat na slunci i v polost�nu. Zjara p�ed ra�en�m ale po v�ech mrazech zast�ihn�te 5-10 cm nad zem�. Roste trsovit�, neplevel� se a do v�t��ch trs� se rozr�st� velmi pomalu – zva�te, zda do p�kn�ch hn�zd nevysadit v�ce rostlin najednou. Mrazuvzdorn� do min. -34 �C.
