Monarda didyma 'PINK SPIDER' zakrsl� zavinutka
Symbivit Tric (arbuskul�rn�)
Symbivit (arbuskul�rn�)Monarda
Rod Monarda zahrnuje p�ibli�n� 16�25 druh� severoamerick�ch aromatick�ch bylin, jejich� historie za��n� d�vno p�ed Linn�m, otcem modern� botaniky. Jm�no rodu nese po �pan�lsk�m l�ka�i a botanikovi Nicol�si Monardesovi (1493�1588), autorovi slavn� knihy Historia medicinal de las cosas que se traen de nuestras Indias Occidentales, kter� v 16. stolet� p�edstavila Evropan�m l��iv� rostliny Nov�ho sv�ta, p�esto�e Monardes s�m Ameriku nikdy nenav�t�vil. Modern� botanick� ust�len� rodu provedl a� Carl Linn� v roce 1753, ale Monardes�v vliv z�stal v n�zvu jako p�ipom�nka ran� renesan�n� fascinace americkou fl�rou. Monardy rostou od Mexika po Kanadu, v lesn�ch lemech, na vlhk�ch louk�ch, v niv�ch i na pr�rijn�ch okraj�ch, kde tvo�� v�razn� barevn� ostr�vky a poskytuj� kl��ov� zdroj nektaru pro �mel�ky a kolib��ky. Rod je botanicky soudr�n�, ale historicky prov�zen� spletitostmi � v 19. stolet� byly n�kter� druhy kr�tce �azeny k rod�m Melissa, Pycnanthemum �i Blephilia, ne� se ust�lila jejich samostatnost. Chemicky je rod fascinuj�c�: vysok� obsah thymolu a karvakrolu jej spojuje s mate��dou�kou a dobromysl�, co� vysv�tluje jeho tradi�n� l��iv� vyu�it� u p�vodn�ch obyvatel i kolonist�. V evropsk�ch zahrad�ch se monardy objevily u� v 18. stolet� a d�ky v�ni p�ipom�naj�c� bergamot z�skaly p�ezd�vku �bergamot mint�, zat�mco v modern�ch pr�rijn�ch v�sadb�ch pat�� k nejv�razn�j��m letn�m.
Druh Monarda didyma, zavinutka podvojn�, poch�z� z Apala�sk�ch hor, kde m�l druh dlouhou kulturn� historii je�t� p�ed evropsk�m os�dlen�m: p�vodn� obyvatel� kmene Onondaga z n�j p�ipravovali aromatick� n�poj zn�m� jako Oswego tea, kter� kolonist� pozd�ji p�ijali jako symbol odporu proti britsk�mu �aji po Boston Tea Party. Didyma se od ostatn�ch druh� rodu li�� intenzivn� �ervenou barvou kv�t�, silnou citrusov�‑bergamotovou v�n� a mimo��dnou atraktivitou pro kolib��ky v USA a u n�s pro dlouhozobky, kte�� ji pova�uj� za jeden z nejspolehliv�j��ch zdroj� nektaru. V 19. stolet� se objevuje v americk�ch zahradnick�ch textech jako �flame flower�, rostlina, kter� dok�e rozsv�tit letn� z�hony, a jej� l��iv� vyu�it� � antiseptick�, proti nachlazen�, na ko�n� infekce � je dolo�en� v etnobotanick�ch z�znamech. Modern� k��en� ji p�ijalo jako z�kladn� druh pro �lecht�n� �erven�ch kultivar�, zat�mco fialov� odst�ny poch�zej� p�ev�n� z p��buzn� Monarda fistulosa; sou�asn� je didyma zn�m� svou n�chylnost� k padl�, co� vedlo k v�b�ru odr�d s lep�� cirkulac� vzduchu a k intenzivn�mu �lecht�n� v posledn�ch desetilet�ch.
Pink Spider (�R��ov� pavouk�) je zakrsl� odr�dy zavinutky velmi n�zk�ho a kompaktn�ho r�stu. Jej� kv�ty jsou opravdu jako pavou�� no�ky, sv�tiv� syt� purpurov� r��ov� a kvetou bohat� a bez ust�n� od �ervence a� do podzimu. U n�s jsme ji za�adili mezi nejspolehliv�ji dlouhodob� kvetouc� letn� trvalky. Listy jsou tmav� zelen�, p�isedl� ke kra�ou�k�m stonk�m, �iroce kopinat� a m�rn� zvln�n�. Kv�ty jsou jedl� a aromatick� listy lze pou��t do �aje nebo jak�hokoli n�poje na ovon�n�.
Posledn� revize 06-10-2016
Monarda didyma i jej� hybridy prosp�vaj� na slunn�m a� lehce p�ist�n�n�m stanovi�ti s �ivnou, rovnom�rn� vlhkou, ale dob�e odvodn�nou p�dou, kter� nesm� v l�t� vysychat ani se v zim� podm��et. A�koli se zavinutky �asto �ad� mezi pr�rijn� trvalky, botanicky pat�� do vlh�� ��sti pr�rijn�ho gradientu, tak�e vy�aduj� v�ce vl�hy ne� v�t�ina suchomiln�ch pr�rijn�ch druh�. Pro udr�en� zdrav� je z�sadn� dobr� cirkulace vzduchu, proto�e pr�v� ta nejv�ce omezuje v�skyt padl�, k n�mu� jsou vy��� odr�dy p�irozen� n�chyln�; rostliny proto nes�z�me p��li� nat�sno a po odkv�tu je vhodn� odstranit star� kv�ty, aby se podpo�ilo dal�� nasazen�. Hybridy s pod�lem Monarda fistulosa b�vaj� o n�co odoln�j�� v��i padl�, ale z�klad p��e z�st�v� stejn�: slunce, vzduch, vl�ha a pravideln� zmlazov�n�. V sez�n� ocen� pravidelnou z�livku a p�im��en� p�ihnojen�, na t�k�ch p�d�ch pom�h� p�id�n� kompostu �i �t�rku pro provzdu�n�n�. Star�� trsy je vhodn� jednou za dva a� t�i roky rozd�lit a zmladit, ��m� se udr�� vitalita i bohat� kveten�; na zimu se nadzemn� ��st se��zne a ponech� se jen n�zk� pa�it, kter� spolehliv� obr�� na ja�e. Mrazuvzdornost se u v�t�iny odr�d pohybuje kolem �30 a� �34 �C, tak�e v zahrad� zimuj� bez probl�m�, ale nejsou vhodn� do trval�ch n�dob, kde ko�enov� bal snadno promrz� a rostliny rychle ztr�cej� vitalitu.
